Reklama

Reklama

Deset dní, které otřásly světem

  • Česko Říjen: Deset dní, které otřásly světem (festivalový název) (více)

Historická rekonstrukce událostí Bolševické revoluce, vyvedená s avantgardní pompou tzv. sovětské montážní školy. Dějiny nejsou tím, čím se zdají být. Deset dní, které otřásly světem lze považovat za jeden z nejzásadnějších počinů Sergeje Ejzenštejna 20. let, jímž poučeně rozvíjí radikální východiska jeho přelomového filmu Křižník Potěmkin. Výroba opulentně vypraveného díla byla podnícena 10. výročím Velké říjnové socialistické revoluce, kterou s krajním vypětím velebí estetické zpracování. Hrdinou historické agitky není jedinec, ale masa, jako jedno desetitisícové tělo lomozící carským režimem až ke kýženému vítězství. S nemenší intenzitou Ejzenštejn zužitkovává možnosti střihu. Například v podobě dnes již běžně užívané „intelektuální montáže", díky níž se ze střetu dvou nesourodých obrazů skládá zcela nový význam. Tak je tu předseda Alexandr F. Kerenskij přirovnán k mechanickému pávovi. Kvůli velikášské výrobě i netradičnímu stylu („formalismu") nebude trvat dlouho a Ejzenštejn, podobně jako další členové tzv. sovětské montážní školy, upadne u straníků v nemilost...
Drama, ohraničené rokem 1917, mapuje události Říjnové revoluce z pohledu bolševiků. – Noha dělníka spočine na carské koruně. V bouřlivé atmosféře se po svržení monarchie ustavuje prozatímní vláda, když v Tavrickém paláci zasedají salónní levičáci. Nic než buržoazie, přisvědčuje Uljanov Lenin, který z pancéřového vozu burcuje davy proti novému zřízení v petrohradských ulicích. Měšťáctvo si vyřizuje účty s dělníky a propukají boje. Město vře neklidem. Kontrarevoluce je poražena, ale revoluční proletariát ještě neodložil své zbraně. Lenin na veřejném zasedání vyhlašuje ozbrojené povstání, načež rudé gardy společně s dělnictvem a námořníky obkličují Zimní palác, kde v malachitových síních schůzuje zoufalá vláda. Bolševické předsednictvo hlásá moc, mír a půdu. Odpovědí je mu z palácového náměstí střelba. Napětí se stupňuje. Ministři neodpovídají na bolševické ultimátum. Z křižníku Aurora vyšlehnou výstřely – signál pro útok rudé masy, která nakonec proráží obranu paláce. Vláda je zatčena. Lenin na tribuně vítězství zvěstuje: „Dělnická a rolnická revoluce se stala skutkem. Ať žije světová revoluce!" (Česká televize)

(více)

Recenze (87)

pepo 

všechny recenze uživatele

Idealisticky pomýlené majstrovské diela (rasistické Zrodeniu národa a fašistický Triumfu vôle) dostali v Rusku bračeka. A je to podívaná ako hrom. Samozrejme som mal problém s fandením spravodlivému bolševickému ľudu v boji proti kapitalistickým diablom, ale inak je to filmárska slasť. Dobýjanie paláca, zhadzovanie sochy, úvodný masaker alebo absolútne DO-KO-NA-LÁ scéna dvíhania moste sú proste úžasné. 9/10 ()

anais 

všechny recenze uživatele

Dá se sice říci, že vizuální řeč zprostředkovaná montáží dostatečně vykresluje emoce a směřování jednotlivých scén a není tudíž potřeba rozumět všemu do detailů. Jenže při poměrně dlouhé stopáži se jednotlivé epizody slijí do vířivého kaleidoskopu rychlých střihů, které bez podrobnější znalosti historické situace nemusí dávat smysl. Nedokážu posoudit, nakolik za to může vynucené přestříhání filmu, ale v určitém momentu jsem se začal ztácet v tom, kdo je kdo a kdo je proti komu. V mnoha komentářích tady na CSFD se píše, že se jedná o lepší film než Potěmkin - dovolím si namítnout, že tomu tak není - Potěmkin má velmi čistou, přehlednou strukturu, která dovoluje porozumět i člověku bez předchozích znalostí - strhne svým revolučním nadšením takřka každého a vystačí si s filmovým ztvárněním reality. Naproti tomu Oktyabr je v některých momentech až nepřehledný, svou historickou doslovností nutí diváka neustále přemýšlet, co se to ve filmu právě děje a jakou postavu to právě sleduje. I přes to je to naprosto zásadní podívaná, která ukazuje nejen fantastické Ejzejštejnovo zvládnutí montáže, ale i sílu tehdejší sovětské avantgardy v té nejryzejší podobě. ()

Reklama

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

Rozumím důvodům, díky nimž je zařazováno dílo do nejsvatějšího kánonu dějin filmu. Ale já říkám: kulový. Je to nekoukatelná nuda a něco jako scénář to zřejmě nikdy nevidělo. Třetina děje se odehrává v rokovací místnosti, kde se diskutuje a agituje. V němém filmu? To by napadlo jen vola. Dějové zvraty neexistují. Podle dobové ideologie - v hlavní roli lid. Titulky mají asi stejný smysl, jako pro psa pečící papír. Střih je sice progresivní a kamera úžasná, ale co z toho, když děj nemá žádný smysl, kromě pitomé agitky... A vzhledem k tomu, že o dva roky později vznikl nádherný Muž s kinoaparátem (kterému mimochodem seděla intelektuální montáž mnohem lépe), těžko vyzdvihovat Okťabr až do nebes... ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Sergej Michajlovič Ejzenštejn je podľa mňa historickou postavou sovietskej filmovej propagandy. Približne tri roky po v podstate majstrovskom diele tohoto akože podžánru propagandy filme Krížnik Potemkin je tu veľmi podobné dielo, ktoré opäť vyniká expresívnymi scénami a herectvom a z obsahovej stránky je vysoko manipulatívne a aj dosť prázdne. Umelecká stránka je zaujímavá, no ak hrá na úkor niečoho zlého, čím sa niekto snaží ovplyvniť diváka, lebo mu chce akoby nanútiť nejaké vnímanie sveta a ono také nebolo, tak to vidím ako problém. Po čase mi však už vadilo aj mnoho tmavých scén, či scén s vykrikujúcimi ľuďmi v detailnom zábere. ()

Arsenal83 odpad!

všechny recenze uživatele

Tých 10 dní naozaj otriaslo svetom. Tak, že sa z toho pol Európy nevie doteraz spamätať. Dnes už vieme, že Lenin nebol až taký revolucionár ako napríklad Trockij. Celej tej revolúcie sa zúčastnil skôr ako divák, než organizátor. Skvelý rečník hlásajúci boj pracujúcej triedy proti vykorisťovateľom. Paradoxne on sám ako jediný z komunistických pohlavárov až do čias Gorbačova nepochádzal z robotníckej vrstvy, ale z vrstvy šľachtickej. Dobitie Zimného paláca bolo spojené s veľkým chlastaním a dokonca pár „revolucionárov“ aj podľahlo urýchlenej cirhóze. Toto, čo nám ale ukazuje tento snímok je hnusná propaganda, prekrútená história a nech to má akúkoľvek filmársku kvalitu, je to len a len veľké klamstvo. To potom dávajte 5 hviezd aj nacistickým filmom. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (8)

  • Při natáčení útoku na Zimní palác bylo zraněno více lidí než při skutečné bolševické akci v říjnu 1917. (ČSFD)
  • Film čítá 3200 záběrů, což je více než dvojnásobek oproti o dva roky staršímu režisérově snímku Křížník Potěmkin (1925). (Pavlínka9)
  • Na přímou Stalinovu žádost byl odstraněn celý Leninův projev (byl na jeho vkus příliš "liberální"). (raffspIn)

Reklama

Reklama