Deset dní, které otřásly světem

Idealisticky pomýlené majstrovské diela (rasistické Zrodeniu národa a fašistický Triumfu vôle) dostali v Rusku bračeka. A je to podívaná ako hrom. Samozrejme som mal problém s fandením spravodlivému bolševickému ľudu v boji proti kapitalistickým diablom, ale inak je to filmárska slasť. Dobýjanie paláca, zhadzovanie sochy, úvodný masaker alebo absolútne DO-KO-NA-LÁ scéna dvíhania moste sú proste úžasné. 9/10 (27.07.2017)

Dá se sice říci, že vizuální řeč zprostředkovaná montáží dostatečně vykresluje emoce a směřování jednotlivých scén a není tudíž potřeba rozumět všemu do detailů. Jenže při poměrně dlouhé stopáži se jednotlivé epizody slijí do vířivého kaleidoskopu rychlých střihů, které bez podrobnější znalosti historické situace nemusí dávat smysl. Nedokážu posoudit, nakolik za to může vynucené přestříhání filmu, ale v určitém momentu jsem se začal ztácet v tom, kdo je kdo a kdo je proti komu. V mnoha komentářích tady na CSFD se píše, že se jedná o lepší film než Potěmkin - dovolím si namítnout, že tomu tak není - Potěmkin má velmi čistou, přehlednou strukturu, která dovoluje porozumět i člověku bez předchozích znalostí - strhne svým revolučním nadšením takřka každého a vystačí si s filmovým ztvárněním reality. Naproti tomu Oktyabr je v některých momentech až nepřehledný, svou historickou doslovností nutí diváka neustále přemýšlet, co se to ve filmu právě děje a jakou postavu to právě sleduje. I přes to je to naprosto zásadní podívaná, která ukazuje nejen fantastické Ejzejštejnovo zvládnutí montáže, ale i sílu tehdejší sovětské avantgardy v té nejryzejší podobě. (07.12.2009)

Rozumím důvodům, díky nimž je zařazováno dílo do nejsvatějšího kánonu dějin filmu. Ale já říkám: kulový. Je to nekoukatelná nuda a něco jako scénář to zřejmě nikdy nevidělo. Třetina děje se odehrává v rokovací místnosti, kde se diskutuje a agituje. V němém filmu? To by napadlo jen vola. Dějové zvraty neexistují. Podle dobové ideologie - v hlavní roli lid. Titulky mají asi stejný smysl, jako pro psa pečící papír. Střih je sice progresivní a kamera úžasná, ale co z toho, když děj nemá žádný smysl, kromě pitomé agitky... A vzhledem k tomu, že o dva roky později vznikl nádherný Muž s kinoaparátem (kterému mimochodem seděla intelektuální montáž mnohem lépe), těžko vyzdvihovat Okťabr až do nebes... (19.03.2009)

Sergej Michajlovič Ejzenštejn je podľa mňa historickou postavou sovietskej filmovej propagandy. Približne tri roky po v podstate majstrovskom diele tohoto akože podžánru propagandy filme Krížnik Potemkin je tu veľmi podobné dielo, ktoré opäť vyniká expresívnymi scénami a herectvom a z obsahovej stránky je vysoko manipulatívne a aj dosť prázdne. Umelecká stránka je zaujímavá, no ak hrá na úkor niečoho zlého, čím sa niekto snaží ovplyvniť diváka, lebo mu chce akoby nanútiť nejaké vnímanie sveta a ono také nebolo, tak to vidím ako problém. Po čase mi však už vadilo aj mnoho tmavých scén, či scén s vykrikujúcimi ľuďmi v detailnom zábere. (02.08.2014)

Tých 10 dní naozaj otriaslo svetom. Tak, že sa z toho pol Európy nevie doteraz spamätať. Dnes už vieme, že Lenin nebol až taký revolucionár ako napríklad Trockij. Celej tej revolúcie sa zúčastnil skôr ako divák, než organizátor. Skvelý rečník hlásajúci boj pracujúcej triedy proti vykorisťovateľom. Paradoxne on sám ako jediný z komunistických pohlavárov až do čias Gorbačova nepochádzal z robotníckej vrstvy, ale z vrstvy šľachtickej. Dobitie Zimného paláca bolo spojené s veľkým chlastaním a dokonca pár „revolucionárov“ aj podľahlo urýchlenej cirhóze. Toto, čo nám ale ukazuje tento snímok je hnusná propaganda, prekrútená história a nech to má akúkoľvek filmársku kvalitu, je to len a len veľké klamstvo. To potom dávajte 5 hviezd aj nacistickým filmom. (18.06.2016)