Kněz Léon Morin

Ač má film solidní dvě hodiny, působí občas jako hrubý sestřih mnohem delšího projektu, ve kterém by byly více rozvedeny vedlejší dějové linie a charaktery a motivace jejich protagonistů. Děj se valí překotně dopředu, některé scény vypadají, že byly sestříhány na minimum a že by ve filmu vlastně ani nemusely být, aniž by to mělo zásadní efekt. Celkem škoda, nicméně vztah ústřední dvojice je dostatečně zajímavý sám o sobě, hezky se vyvíjí a graduje a vzájemné rozhovory obou protagonistů. jsou stimulující. Jean-Paul Belmondo i Emmanuelle Riva působí velice přirozeně a chemie mezi postavami tak funguje bez problémů. (05.07.2012)

Tak nějak nevím, co si o tom myslet. Vypadá to jak zfilmovaná nějaká příručka z nějakého katolického nakladatelství, pojatá formou rozhovoru věřícího a ateisty (resp. komunistického ateisty jako v tomto případě), do toho je bez ladu a skladu přimíchaná druhá světová, která zde nehraje žádnou větší roli, a celé je to okořeněné skrývanou erotikou a sexualitou - jak danou snad bisexuálním zaměřením hlavní hrdinky, které se líbí šéfová v práci i nakonec ten mladý kněz, tak otázkami nad skutečnými motivy mladého kněze. Naštěstí se ani v tomto nezachází do podrobností. Celé to je natočené navíc tak nějak bez duše - armáda pochoduje ulicemi městečka, ale v člověku to neprobouzí žádné pocity, prostě samotný atribut pochodování má vzbudit obavy, jenže nevzbuzuje. Stejně tak je to s hlavními hrdiny, kteří prostě jsou a nic o nich pořádně nevíme, neb film kašle na podrobné psychologické vykreslení jejich životů - o to povrchněji pak ony věroučné rozhovory žel vyznívají. Samozřejmě zazní mnoho věroučných pravd o poznávání Boha, o tom, že k víře si každý hledá jinou cestu, že existují určité ctnosti, jen mi přijde, že to podstatné o oběti a milosrdenství tam až tak moc nezazní. A u některých tvrzení by se možná dalo přemýšlet, jestli byla skutečně myšlena jako návod pro hledání cesty k víře. Ale jinak výprava, kamera a herecké výkony fajne, tam si není nač stěžovat. Jen to tak nějak odnikud nikam nejde (ačkoliv vím, že zde má jít primárně hlavně o tu cestu). (25.03.2022)

Tak trochu neprávem lehce zapomenutej film, kterej podle mýho soudu snese srovnání i s Bressonovým farářovým Deníkem. Zřejmě lidi odpuzuje zjevnej katolicismus filmu, kterej ovšem neni ani trochu úzkoprsej a ukazuje svoje veřejně tolik nepropíraný formy. Trochu jsem se obával Belmonda, že by jeho kněz mohl bejt trochu karikaturou, ale ani náhodou - Bebel je zcela upozaděn a na plátně je opravdu knězem. Nádherná Emanuelle Riva. (26.09.2012)

Bůh není. Je jen hluboká lidská víra... poskytující nám velkou naději i v tísnivé situace, spojující nás v takových okamžicích blíž k sobě i navzdory odlišnému pohledu na svět. Jak silné, jak působivé. Mladý bezprostřední Jean-Paul a krásná, pohledná Emmanuelle rozehráli komorní drama, které jde až do samotné intimity lidské duše a naplno mě vtáhlo do dění. Oceňuji, že politika, náboženství i válka zde zůstaly spíše výraznou kulisou pozadí pro intimní lidské drama. Melville zapaluje v životě hlavních postav plamínek, který vzplane pomalu, snad i pro ty neslučitelné hranice náboženské a levicové ideologie se pořádně ani nerozhoří, ale zanechává o to hlubší zásah, silné emoce, spolu kráčející bezútěšnost i silnou útěchu. [90%] (13.05.2021)

Viděl jsem ten film až teď, i přes to stáří oněch šedesáti let se mi to líbilo. Párádní zpovědník, jenž svou šibalskou upřímností přesvědčuje krásné ženy o věcech božských. Fantasticky se zhostil role kněze, přesto všechno, že to nebyla vyložená jeho parketa, tak odvedl svým způsobem perfektní schopnost vést zajímavé rozhovory o Bohu a víře v přitažlivém balení. Třeba má Bůh možná vlastní kriteria pro to, co je dobré a zlé, kdo ví? (19.07.2022)