Kněz Léon Morin

Bože, kněž Leon je tak nesympatická postava! Nadřazený, neempatický kus ledu. Takový sluha boží by přiměl k pochybnostem o víře snad i papeže. Ve filmu se odehrávají hlavně dlouhé nezáživné dialogy o víře a filozofii. Když své fanynce nabídl kněz knihu o empiriokriticismu, vůbec jsem se nedivila, že po něm vyjela. Taky bych udělala cokoliv, aby už proboha přestal abstraktně žvanit. (22.03.2018)

Zajímavý film, který i po těch letech má něco do sebe (resp. možná jeho zajímavost pramení právě z toho puncu šedesátkového retra - osobně oceňuji možnost vidět zde mladého Belmonda v pro něj netradiční roli, podobně jako Emmanuelle Rivu v jejích tehdejších 34 letech - pro člověka, která ji viděl v Hanekeho LÁSCE, kde se objevila už 85 letá, 5 let před svou smrtí, ten kontrast není prost značné působivosti). Navzdory jednoduchému ději a místy poněkud nezáživným teologicko-abstraktním dialogům mě bavilo na to koukat a celý film příjemně oživuje výskyt řady krásných žen a decentní erotické jiskření, které do tohoto jinak neobyčejně cudného filmu vnášejí. Na Melvilla možná trochu neobvyklý snímek, filmařsky přesto velmi zdařilý. Pro mě osobně je to obohacující objev, za který jsem rád. (10.12.2017)

Ač má film solidní dvě hodiny, působí občas jako hrubý sestřih mnohem delšího projektu, ve kterém by byly více rozvedeny vedlejší dějové linie a charaktery a motivace jejich protagonistů. Děj se valí překotně dopředu, některé scény vypadají, že byly sestříhány na minimum a že by ve filmu vlastně ani nemusely být, aniž by to mělo zásadní efekt. Celkem škoda, nicméně vztah ústřední dvojice je dostatečně zajímavý sám o sobě, hezky se vyvíjí a graduje a vzájemné rozhovory obou protagonistů. jsou stimulující. Jean-Paul Belmondo i Emmanuelle Riva působí velice přirozeně a chemie mezi postavami tak funguje bez problémů. (05.07.2012)

Málo známý film s J-P Belmondem v roli kněze byl natočen podle románu belgické komunistické spisovatelky Beatrice Beckové. V autobiograficky laděném příběhu (autorka byla vdovou po židovském manželovi), umístěném do druhé světové války ve Francii, jsou sice na postavě kněze patrná levicová rezidua a zároveň zárodky jisté pokrokovosti, ale v celku jsou zachovány pevné obrysy kněžství a katolické morálky. I když mne úplně nenadchl, přesto je nutno konstatovat, že jde o zajímavý a kvalitní film. Obě hlavní herecké postavy JPB a Emanuelly Rivy jsou vynikající. Nalezneme zde mimo jiné apel na vztah křesťanů k židům. Ostatně režisér Melville byl také Žid. (Upozornění: amatérské české titulky jsou dost špatné a zvláště v náboženských výrazech často i úplně nesprávné). (25.06.2012)

Za okupace mladá přitažlivá svobodná ateistická matka s lesbickými sklony poznává Boha skrze duchovní vedení mladého přitažlivého kněze. A samozřejmě se do něj zamiluje. A doplňují je takové charaktery jako je křestanská vichystická (ne)udavačka či (ne)prostitutka co to pro sychr hraje na všechny strany. Prostě černobílý snímek s nečernobílými charaktery v až příliš pomalém tempu, ale zato se silnou závěrečnou dvacetiminutovkou. PS I: Údajně by mělo existovat více verzí (snad tři?). Viděl jsem tu dlouhou bezmála dvě hodiny, na které bylo krácení poznat hlavně co se týče vedlejších charakterů. Takřka všechny tyto linie vyzněly do ztracena. Nejhůře to odnesly výše zmíněná vichystka a dcera hlavní hrdinky. PS II: Vernon si tu v pár vteřinách vystřihl svou roli z Melvillova celovečerního debutu. Teda skoro. (13.01.2009)