Strach nad městem

Slusna kriminalka z dobrou atmosferou ve ktery najdeme i par solidne natocenych akcnich scen zatim asi nejlepsi film z Belmondem co sem zkouknul ten magurek se sklenenym okem je celkem zajimavej likvidator a pri sledovani nekterych scen jako honicka po strechach mne tuhla krev v zilach a vzrusenim jsem nedychal peckovni zalezitost ktery by sluselo maximalni hodnoceni ale ja musim trochu ubrat za ten zbytecne rozvleklej konec ta stopaz je bohuzel kapku prehnana a ten zaver z rukojmimy uz tam ani bejt nemusel ale to je tak jedina vytka dalsi vec ktera umocnuje zazitek z filmu je skutecnost ze pri nekterych kaskaderskych scenach vidite Belmondovi krasne do ksichtu tudiz ho opravdu nikdo nedubloval ten magor fakt pobihal po strese jedouciho metra! no proste narez film takhle se kousky podobneho razeni maji delat (07.08.2012)

Největší problém Strachu nad městem je jeho neschopnost působit jako samostatné a působivé dílo. Kdybych nevěděl, že Belmondo vše dělal sám, málem umřel, udělal si díru do ruky atd., tak bych tohle jinak chladné, odtažité a sterilní dílo vůbec nesledoval. je to škoda, protože jinak příběh je vcelku zajímavý, honička na střechách i v metru hodně fajn a až na pár nesmyslů (vrtulník?) jsem se příjemně bavil. Osobně se mi také líbilo mediální pozadí příběhu, kdy jsou různá média jako noviny a televize využívána proti policistům (dobru) a zločinec (zlo) z nich těží... (04.04.2010)

„Na to, že je z prírodovedeckej fakulty, má dosť obmedzený slovník.“ Tie „len“ 3* ma mrzia, lebo som mal Belmonda rád už od detstva, ale keď som Strach nad mestom  videl, bavil ma, o to pokoj, Belmondo tradične skvelý a strešné scény úplne šialené (fakt nechcem vedieť, ako to v dobe bez CGI a drahých kaskadérov natáčali), takisto herci fajn, od ústredného šialenca po ženy či sympatických Belmondových kolegov a nadriadených, detto dialógy (písal ich Francis Veber, klasik francúzskej kinematografie, majúci na konte ako režisér napr. Hračku, Kopyto či najnovšie Drž hubu!), výprava skvelá (je to Paríž dočerta!), atmosféra pôsobivá, do toho nákazlivo jednoduchý hudobný motív legendy menom Morricone... Lenže celé mi to pripadalo ako otrocká adaptácia knihy, ktorú som nečítal a do ktorej sa dostali niektoré postavy a zvraty neviem prečo. Prečo je tu úplne zbytočná vedľajšia rovina s hrdinovými nevybavenými účtami? Takisto scenár ku koncu hlúpne (prečo v závere psychopat posunul takmer o 5 hodín výbuch bomby? Lebo ho o to poprosil policajt???) a filmári sa počas celej minutáže (ktorá je prehnaná a zbytočne dlhá) nevedia rozhodnúť, či robia  komédiu, drsný triler, kriminálku alebo serial killer. Výsledný pocit je zmiešaný, chcel som mať Strach nad mestom rád, ale nedovolil mi to. Ale Belmondo je Belmondo. (13.05.2010)

Po letech jsem si včera na čété dvojce zopákl tuto klasiku, no za mlada mi připadala trochu serióznější, svému názvu odpovídající. I přes Belmondovu zdejší superhrdinnost, namyšlenost a ignoranství, stejně tak přes záporákovu nebetyčnou oprsklost, se jedná od nadprůměrnou (akční) detektivku, u které jsem se nenudil, ale mýlil jsem se, když jsem si říkal, že bych mohl po letech přehodnocovat směrem nahoru. 70% (21.07.2014)

Jean-Paul Belmondo v nejlepší formě, opravdu děsivý záporák, dostatek akce a napětí a pár skutečně nezapomenutelných scén (přestřelka mezi figurínami či honička na střeše). Když si k tomu připočtu dynamickou režii Henri Verneuila a stylovou hudbu mistra M, vychází mi z toho nejlepší kriminálka s Belmondem. 95%. (13.02.2005)