Izměna
Nevera
Betrayal
Režie:
Kirill SerebrennikovKamera:
Oleg LukičjovHudba:
Vsevolod SaksonovHrají:
Franziska Petri, Dejan Lilić, Albina Džanabajeva, Andrej Ščetinin, Artūrs Skrastiņš, Guna Zarina, Jola Saňko, Alexandra Ťuftěj, Sergej Vorobjov (více)Obsahy(1)
Sychravá romance o dvou cizincích, kteří zjistí, že jejich partneři jsou milenci. Při lékařské prohlídce se muž od kardioložky dozvídá, že jej partnerka podvádí s jejím manželem. Netrvá dlouho a lékařka šokovaného muže seznamuje s domnělými stopami hříchu, jež vedou až do hotelového pokoje milenců. Když už se zdá, že to byl celé jen výmysl deprimované ženy, která nemůže mít děti, dvojice při vzájemném románku nachází své nic netušící partnery při činu. O něco později jsou nevěrníci nalezeni mrtví a muž s lékařkou označeni za pachatele vraždy... Pochmurná studie zakázané lásky od filmového a divadelního solitéra Kirilla Serebrennikova. (Česká televize)
(více)Recenze (21)
Všechno se to vyvíjí celkem logicky, i když jsou některé věci až příliš naznačené. Obsah z České televize však popisuje jen první část, ale když kriminální komisařka přetrhne mužovo přiznání a žádá na něm polibek, přestával jsem filmu rozumět. A vyvrcholilo to ve chvíli, kdy lékařka muže v lese na silnici odmítne, vrhá se do houští, kde má připravené převlečení a rázem se ocitá u svého nového manžela o pěkných pár let později, neboť se záhy setká se svým bývalým milencem, který už má zase pětiletého syna. Na divadelním prkně by se takováto proměna dala snést, ale nikoliv ve filmu. A nějaká myšlenka toho filmu uniká... Rusové mě tentokrát zklamali. ()
... vábí, svádí k bezohlednosti. Každým úderem spaluje vystavěné mosty. Rus/k/á avantýra. Rozdvojená intimita. Roztříštěná identita. Zhoubné světlo, které projelo po tváři. Smrtelné in flagranti. Když vás srdce zradí, toho druhého zabolí. Dva, kteří to vědí. Dva, kteří to tutlají. Cizoložství je skvrna na manželství, nesmývatelná. Partnerská slabina, falzem citu živená. Vztahová arytmie, /c/hladem polibků rosená. ()
Nevěra (rusky izmena) evokuje změnu (rusky izmenenje), oba pojmy však leží hodně od sebe. Přesto je tu nevěra pojednána v konotaci se změnou, nevěra jako životné styl. Stačí se na ní jen rituálně upravit (něco sníst, hlínu či mužovy chlupy) či se rituálně odít (oholit se, převléci). Právě scéna, když žena utíká od jednoho muže, kterého už nechce vidět, a přes "převlékárnu" doběhne v jiné období a v jiném roce (min. po 5 letech) k jinému muži, poté co si jen "odskočila do lesa", byť to trvalo poměrně dlouho, se dá obtížně denotovat, případně její kód není jednoznačný. A právě tato scéna působí naši dezorientaci, nejistotu, je zneklidňující a provokativní. Jako by nás upozorňovala na něco, co bychom měli vědět, jako by v kontextu celého filmu mluvila přímo k nám. Jim Morrison, by to komentoval: Chcete vědět, co je to nevěra. Tedy vizte! To je ona! ()
Zprvu jsem si tak říkal: "Ááá, tady se někdo zdá se tak trochu zhlédl v italské nové vlně...". Celý úvod mi děsně připomínal něco staršího černobílého od Antonioniho - dialogy, herecké projevy i celkový režijní styl. Postupně jsem ale začal ve stále podivnějším ději trochu plavat a byl jsem ve strašným stresu že film vůbec nepochopím a co k němu v tom případě potom napíšu. Ba ne, kecám, je mi to buřt. Ruský filmy mám rád právě pro jejich specifickou atmosféru a často nejednoznačnou filmovou řeč a obého se mi dostalo vrchovatě. Krásná německá zrzka s kočičíma očima v hlavní roli, lehce vyšinutá policajtka s vizáží mladé baby Jagy ve vedlejší, všeprostupující zádumčivost, venku sychravý podzim (už se těším na podzim!), několik mile bizarních okamžiků (otec a syn u večeře po matčině smrti, zrzka na pohřbu, smích v podchodu), ovšem nejlepší scéna byla nečekaná bouračka na autobusové zastávce v úvodu, která mi na pár vteřin docela vyrazila dech a musel jsem si jí vícekrát zopakovat. ()
Reklama