Režie:
Jean-Luc GodardKamera:
Raoul CoutardHudba:
Antoine DuhamelHrají:
Jean-Paul Belmondo, Anna Karina, Samuel Fuller, Jean-Pierre Léaud, Pascal Aubier, Raymond Devos, Krista Nell, Hans Meyer, Dominique Zardi, Henri Attal (více)Obsahy(1)
Příklon k existencialismu, pocitová platforma 60. let, hledání východisek - to jsou zdroje, z kterých vyvěrá příběh Ferdinanda, který přišel o práci a v bezútěšné situaci s pocitem zbytečnosti nachází útěchu ve vztahu k Marianne. Tento motiv je zakomponovaný do gangsterského podhoubí. Ferdinand se celou dobu domnívá, že Marianne je sestrou gangstera; rozčarování z poznání, že je jeho milenkou, zaplatí oba životem. Godardova svoboda vyjadřování vytváří osobitý styl díla, v kterém se slučuje subjektivizující proud s cinema-vérité a ústí do podoby pestré koláže. Svérázný, nekonvenční Belmondo využívá prostor na improvizaci, jeho projev osciluje mezi něžnými, humornými a vážnými polohami. Film je variací na známá godardovské témata: lásku, která přináší smrt, hledání svobody, problém jazyka a komunikace, romantickou představu o možnosti návratu k přírodě a deziluzi ze zklamání. O lhostejnosti, pocitu marnosti a cynismu moderní doby. (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (140)
Ne o životě... O čase, protoru, o tom, co je teď - tohle je hezké i samo o sobě. Asi nejlepší francouzský film, jaký jsem zatím viděla (tedy - Drž hubu je přece jiná kategorie!). Filosofie tohodle filmu je úžasná, hudba a to, jak přeskakuje z ticha do ticha, to je..., roztomilá Anna je roztomilá, Belmondo s cigárem i bez je asi opravdu pěknej chlapák a všechny ty "extravagantní" vstupy a změny obrazů jsou pro pseudointelektuála a pseudorebela jako jsem já zkrátka voda živá. ()
Film, který nevypráví o životě lidí, ale o životě. Příběh muže a ženy na cestě za štěstím v intelektuálním hávu novovlné Francie. Godardovy myšlenky tradičně proudí mnoha kanály, nejlépe sočasně. Skrze obraz, dialogy postav, vnitřními monology i dialogy, skrze slova v deníku, právě vznikajícího románu o životě. Napsat o životě román je totiž jedinou cestou k pochopení beznadějnosti života. ()
Rok 65 byl Godardův nejlepší, krom téhle literární road movie stihl i mou ještě milovanější literární sci-fi Alphaville. Upřímně lituju všechny, kdo si Petříčka pustili v domnění, že to bude další prima belmondovka, nejlépe něco jako Muž z Acapulca. Zbytek viz JitkaCardova, co se tu budu namáhat. ()
Svoboda natočit co chci musí být kouzelná. Není nutné snažit se pochopit co tím autor vlastně myslel, pokud mám podezření, že do všech důsledků to nevěděl ani on sám, když natáčel příběh o posledním romantickém páru. Ale můžeme se nechat okouzlit tou ikonoklasmickou svobodou tvorby stejně jako režisér. Vzniklé pocity budou mít celou škálu, od sentimentálních, přes hořké až po čistě veselé. A všechny budou nádherně barevné. Godard to je úlet – anarchistický, misogynní, excentrický a pro mně nepochopitelný. Produkce: Films Georges de Beauregard ()
Večierok u svokra pripomína reklamné videoklipy korporácií (farebné filtre navodzujú atmosféru monotónnosti). Ferdinand (nazývaný aj Petríček) má už dosť „pokoja“ v tomto svete, daným zabezpečeným manželstvom a podobnými párty. Uniká z večierku a následne aj z doterajšieho života. Spoločníčkou je mladá žena (femme fatale). Výstrihy momentiek horúčkovitého hľadania šťastia a lásky nepodmienenej vecami. Obaja sa snažia silami náhody a nečakanosti konania uchopiť neuchopiteľné, aj napriek pochybnostiam a vonkajším okolnostiam (teroristi v úzadí). Neopakovateľná kinetická koláž Okamihu vpečateného do pamäti - bez súvislosti s kontextom príbehu - obsahujúceho útržky rozhovorov, myšlienok, denníkových záznamov, prírodné motívy, muzikálové vsuvky, v súhrne tvoriaca multižánrový film. Godardova slobodná úvaha o hľadaní, zjavne ovplyvnená existencializmom, prekvapí v každom okamihu, v toku ubiehania času si napr. nájde dosť času aj na hĺbavé rozmýšľania alebo naopak groteskné odľahčenia. Snaha uchopiť život a nie prežívať, končí opäť na nitke nemožnosti uniknúť z chápadiel okolitého sveta. Okrem skvelých pocitov ostávajú aj otázky, napr. Stačí krátkodobá slobodná láska a prchavosť okamihu i s vedomím, že vytriezvenie bude kruté; je toto výhra ? Je dobré pochovať navždy minulosť pri náhlej zmene? P.S. V úvode filmu, v scéne na večierku, hovorí o svojom ponímaní filmu zopár slovami americký tvorca drsných filmov Samuel Fuller. ()
Galerie (30)
Zajímavosti (11)
- Ve filmu si zahrála žena Jean-Luc Godarda, Anna Karina. (Duoscop)
- Samuel Fuller ve své cameo roli tvrdí, že právě natáčí svůj nový film Květy zla. Žádný takový film ale doopravdy nenatočil. (=woody=)
- Snímek byl natočen podle stejnojmenného kriminálního románu Lionela Whitea z roku 1956 z Černé série Gallimardova nakladatelství. (Terva)
Reklama