Vyhrál jsem v loterii

Zdaleka nie najlepsia komedia Paola, ako tu niektori ludia pisu. Odporucam pozriet najprv jeho filmy, ktore vznikli skor a kto bude pozerat pozorne tak zisti, ze mnoho veci je vykradnutych zo starsich filmov, bohuzial. Nic co by uz nebolo k videniu, vid scenka s jedenim papiera v aute - Fantozzi a karbonatky. (23.01.2011)

Gagman Villaggio a jeho komedie na podobné či vysloveně stejné brdo. Jednou za čas ale dokáže pobavit. Vyhrál jsem v loterii je jen dalším sledem jednotlivých skečů, nic víc, nic míň. Většinou jsou scénky  jen úsměvné, ale taneční finále v divadle, různé formy likvidace sousedské rodiny a zejména devastace soukromé sbírky sběratele historických artefaktů stojí minimálně za fajnové tři hvězdy. (26.09.2022)

Po poměně vysokém hodnocení jsem se na další skeče "Fantozziho" těšil. Přišlo však spíše mírné rozčarování, protože až na několik skutečných lahůdek je tato komedie jen další do sbírky. Je sice dobře, že tu Paolo není za hlupáka a neznaboha jako v případě série pana účetního Fantozziho, ale ty věčné peripetie s psacím strojem mě zrovna 2x neoslovily. Přesto tento film žádnou ostudu neudělá. Jen jsem čekal o něco více. (10.09.2013)

Paolo Ciottoli je neuvěřitelný smolař a blbec, takový druhý Fantozzi. Sérii neúspěšných pokusů o ukončení svého ubohého života přeruší ve chvíli, kdy se dozvídá, že jeho los vyhrál ve státní loterii 3 miliardy lir. Ciottoli výherní los ukryje do starého psacího stroje, jenže když se následujícího dne vrátí domů, šokovaný zjistí, že byl vystěhován a jeho věci propadly do soudní dražby. Problémem je, že ve stejné dražbě bylo vydraženo několik úplně stejných psacích strojů, a tak se Ciottoli vydává od jednoho majitele k druhému a snaží se najít ten svůj stroj. Na los si ale dělá zálusk i jeden mafián, kterému Ciottoli dluží peníze...Zápletka filmu vůbec není špatná, ale se zpracováním je to už horší. Jak jsem vyhrál v loterii je typická komedie dvojice Neri Parenti-Paolo Villaggio, a tak se dá už předem tušit, že se nebude jednat o inteligentní humor a počet úderů do rozkroku nebo do hlavy tu bude pěkně vysoký. Není to ale zase tak zlé, jiné Villaggiovy filmy jsou mnohem horší, zde není úroveň trapnosti ještě tak vysoká a vulgární vtipy tu naštěstí nenajdeme. Jelikož se ale všechny Villaggiovy komedie podobají jako vejce vejci, gagy se dají předvídat a plno jich už bylo použito v předešlých filmech. Tak jako tak, docela jsem se bavil. Do červených čísel ale tento film nepatří...P.S. V českém dabingu propůjčil Villaggiovi hlas Petr Oliva, což byla trochu nešťastná volba. (22.09.2009)

První půlhodinka je špičková a obsahuje vynikajcí gagy, u kterých jsem prskal smíchy (sebevražedné pokusy, Paolovo rozčilovaní.) Usilovné hledaní pravého psacího stroje, už mě ale tolik nebavilo. Zasmál jsem se tedy hodněkrát, ale čásť v ústavu nevidomých mi připadala už trochu přes čáru. Taky humor nemusel po celou dobu stát na různých pádech apod. Místo toho bych ocenil vtipnější převleky. Celkově mám pocit, že si scénárista s tím moc nevyhrál a celé to postavil na geniálním Paulovi. Ale skutečně bych lhal, kdybych řekl, že jsem se nesmál. (03.07.2017)