Ho vinto la lotteria di Capodanno
Vyhral som v lotérii
Režie:
Neri ParentiScénář:
Leonardo BenvenutiHudba:
Bruno ZambriniHrají:
Paolo Villaggio, Margit Evelyn Newton, Stefano Antonucci, Bruno Di Luia, Romano Puppo, Ugo Bologna, Pietro Torrisi, Gianpaolo Saccarola, Camillo Milli (více)Obsahy(2)
Paolo Villaggio hraje roli Ciottoliho, nešťastného novináře, který chtěl spáchat sebevraždu, dokud nezjistil, že vyhrál v Novoroční loterii. Svůj vítězný tiket dobře schová ve svém psacím stroji a odejde z domu oslavit své štěstí. Když se vrátí zpátky, stane se tragedie - všechen nábytek je odstěhován výběrčím daní, včetně psacího stroje. Samozřejmě se pokouší získat ho zpět i za přehnanou cenu na dražbě. Ovšem, tiket tam není, ale může být v kterémkoli jiném podobném stroji, které byly prodány v to ráno. Film vypráví příběh Ciottoliho, který hledá svůj miliónový tiket, ohrožován berňáky. Konec je absolutní překvapení. (Butterfly Video Entertainment)
(více)Recenze (56)
Tak Paolo tady není až taková nulka jako jinde. Spíš zažívá řadu smíchuhodných událostí v honu za psacím strojem, který ukrývá výherní los. Dokonce chybí i Paolova osudová bohyně Anna, která ho vždy ponižuje a zesměšňuje. Cílovým centrem všech nejdrsnějších nehod není Paolo, ale jeho sousedi na který Paolo vždy z gracií sobě vlastní snese nějakou tu pohromičku. Děj asi nemá cenu nějak pitvat je to spíše sled jednotlivých scének. Závěrečné finále se odehrává na prknech, které znamenjí svět ve kterým psací stroj během několika minut změní snad stokrát majitele a stejně jako ve filmu Taková malá bestie nám k tomu hraje kankánek. ()
Reziser Neri Parenti /Malery pana Ucetniho, Navrat pana Ucetniho/ natocil sympaticku taliansku komediu s vybornym Paolo Villaggiom v hlavnej roli. Villaggio je tuna hlavnou hviezdou a prakticky sam taha film, ale ide mu to, rezia je na urovni, dalogy vyborne a je to humor europskej proveniencie, nie je to precenovana americka Blazniva dovolena. I ked je pravda, ze v 80. rokoch to bol dobry film. Jo, keby sa taketo komedie tocili teraz, no ale uz sa asi tych kvalitnych europskych komedii nedockam. Teraz valcuje tak akurat Blbowood aj s celym Sandlerom na cele : 90 % ()
Po poměně vysokém hodnocení jsem se na další skeče "Fantozziho" těšil. Přišlo však spíše mírné rozčarování, protože až na několik skutečných lahůdek je tato komedie jen další do sbírky. Je sice dobře, že tu Paolo není za hlupáka a neznaboha jako v případě série pana účetního Fantozziho, ale ty věčné peripetie s psacím strojem mě zrovna 2x neoslovily. Přesto tento film žádnou ostudu neudělá. Jen jsem čekal o něco více. ()
Musím říct, že k francouzským komediím mám averzi, protože pro mě vtipné nejsou. V rámci rozšíření obzoru jsem tedy namátkou sedl k této italské komedii. Tohle jsem ale fakt nečekal, velice příjemné překvapení. Nevím, jestli jsem Paola Villaggia už v nějakém filmu viděl, ale je mi povědomý a co víc, sympatický. Ovšem, že se našly slabší pasáže, ale převažovaly ty vtipné. Neříkám, že jsem se válel smíchy, ale mnohokrát se pousmál a celkem se bavil. Teď už vím, že na italskou komedii zvlášt s tímto hercem se rád zase někdy podívám. 70% ()
První půlhodinka je špičková a obsahuje vynikajcí gagy, u kterých jsem prskal smíchy (sebevražedné pokusy, Paolovo rozčilovaní.) Usilovné hledaní pravého psacího stroje, už mě ale tolik nebavilo. Zasmál jsem se tedy hodněkrát, ale čásť v ústavu nevidomých mi připadala už trochu přes čáru. Taky humor nemusel po celou dobu stát na různých pádech apod. Místo toho bych ocenil vtipnější převleky. Celkově mám pocit, že si scénárista s tím moc nevyhrál a celé to postavil na geniálním Paulovi. Ale skutečně bych lhal, kdybych řekl, že jsem se nesmál. ()
Galerie (28)
Photo © Penta Distribuzione
Reklama