Aux yeux des vivants

Bustilo s Maurym potřetí a zase jinak. Po gorefestu a surrealistické bizarnosti přichází tahle dvojka s tentokrát mnohem přímočařejším tahem na branku, což mě vyhovuje rozhodně víc. Jejich novinka se dá rozdělit na dvě poloviny. Ta první je trošku drsnější verze Stand by Me, v níž se trojice mladíků uleje ze školy, aby pak byla svědkem únosy ženy a její násilné vraždy. Druhá se - podle pravidel žánru - změní v nervy drásající slasherový home invasion, během které je divákovi velmi brzy jasné, že vyšinutý zabiják tu šetřit nehodlá vůbec nikoho. A to i přesto, že krev tu překvapivě necáká na všechny strany a nevymaluje se s ní jediná místnost. Tady jde tentokrát o atmosféru a napětí, a to je místy vskutku parádní. (11.11.2014)

„MUSÍME OBNOVIT NAŠI RODINU. NAJDEME NOVÝ DOMOV. PŘIZPŮSOBÍME SE.“… /// Není třeba koukat na „Among the Living“ jako na další Uvnitř. To bylo výjimečný, téměř jako každá prvotina. Úvod je hezkej. Pak ¾ hoďky trvá, než se rozjede nějaká zábava (slušně řečeno – ten úvod kapku přetáhli!). A i pak – nedokážou vybalancovat poměr napětí s akcí a příběhem. Snažej se o jistou dávku dramatičnosti, ale nakonec se to zvrhá v píčovinu, kterou načmáralo 3letý děcko. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stará z ničeho nic chtěla sejmout spratka. (Je prej divnej). 2.) Miluju nahatý alopecijní mutanty, mávající dvoucentimetrovým hovadem... 3.) Thx za titule „Braginskay“ a „jirkazuza“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ne (11.07.2015)

To že režisérské duo Maury/Bustillo pustilo do coming-of-age thrilleru je vlastně docela zvláštní. Nikoliv v kontextu vlastní tvorby, žánrové změny jsou v podstatě jejich trademarkem, ale ve způsobu uchopení tohoto konkrétního filmu. Je z něj cítit příliš velký respekt z tématu a strach porušit společenská tabu. Zajímavým důsledkem toho je fakt, že zejména v první části snímku absolutní většina postav, kterým se děje nějaké příkoří přímo v obraze, přežívá, zatímco ty, kterým se vlastně vůbec nic nestalo, umírají (tedy spíše se najednou ve filmu neobjevují). To způsobuje spolu s krátkou stopáží, a tedy dějovou epizodností, totální absenci jakékoliv atmosféry a napětí. Jen pro představu, většina „strašidelných“ scén vypadá tak, že postava A někam pomaličku sama jde, kamera v lepším případě za jejími zády sleduje potenciálního vraha, a pak přichází střih – což se většinou vejde do necelé minuty stopáže. Je to škoda, protože několikrát se blýskne na lepší časy. V poslední třetině snímku využívají tvůrci nastřádanou časovou rezervu z odfláknutého začátku a mohou si dovolit o trochu více. První pomalá vražda odehrávající se v přímém záběru už obsahuje alespoň náznaky něčeho nepříjemného, navíc rozfázování scény na souboj s psychopatem a pokusem o záchranu člena rodiny zvyšuje dynamičnost – i když celkové podání je také trochu nešťastné. (28.02.2015)

Traja chlapci za mestečkom objavia hrôzostrašné kulisy, ktoré náhle ožívajú a ukazujú im peklo na zemi. Síce sa im podarí v poslednej chvíli utiecť domov, ale zlo si ich v noci nájde aj tam, pevne rozhodnuté nekompromisne ich vyvraždiť. Stoj čo stoj. Vrátane rodín a babysitteriek, ktoré chlapcov v tú strašnú noc obklopujú. (11.01.2017)

Alexandre Bustillo a Julien Maury sú frajeri, idúci si svojou cestou a v Among the Living si ešte zreteľnejšie vyprofilovali svoj štýl a rukopis. Ich trademarkom je brutalita, násilnosť, priamočiarosť a najmä svojráznosť a originalita. Do svojich hororov vždy zakomponujú nejakú znepokojivú bytosť z ktorej divákovi behá mráz po chrbte a inak tomu nie je ani v Among the Living, ktorý prináša zdatného konkurenta šokujúcim postavám z predchádzajúcich počinov tejto francúzskej dvojice. (30.05.2017)