Veronika se rozhodla zemřít

Touto adaptací jsem si jen potvrdil moji domněnku - Coelhova tvorba se pro film prostě nehodí. Režisérka "Veroniky" si to evidentně nemyslela, proto vznikl snímek, který je naprosto zbytečný. Tam, kde autor knihy popisuje duševní rozpoložení hrdinky, se tvůrci filmu neohrabaně přesouvají z jednoho obrazu ke druhému, bez nějaké snahy vysvětlit to, jak se pacientčin náhled na život postupně vyvíjí - vyprávění tak vyznívá šablonovitě a nepravděpodobně. Režisérka se evidentně bála jakékoliv invence, proto jsem byl svědky neskutečné nudy, v níž většina dialogů působila vyumělkovaně, a co je nejhorší - ideově prázdně (což je u zpracování předlohy, která si zakládá na myšlenkových impulzech, fatální nedostatek). Takhle by se dalo pokračovat donekonečna (hrubě načrtnuté postavy, které jsou v příběhu jen do počtu; neschopnost vytvořit zajímavější okamžik; nevyrovnané herectví SMG…). S výjimkou prvních 15 minut není téměř o co stát. 4/10 (31.12.2009)

Popsání, proč to dál nešlo, samotný zoufalý akt, záchrana na poslední chvíli a krutá zpráva. Sny jsou dávno pryč, tik tak tik tak. Neoperabilní výduť na srdci, která se jednou protrhne. Úspěšná a zdánlivě spokojená (jinam velmi slušná) Sarah Michelle Gellar se tak ocitá v soukromé psychiatrické léčebně a divák si nepřeje, aby vyběhly titulky, které budou znamenat jediné. Nakonec si pro nás tvůrci přichystali několik překvapení, takže milovníci látek z pera Paula Coelha si přijdou na své. Milé drama o druhých šancích a záchraně jedné duše, kdy se konečně můžeme chovat tak, jak chceme a okolí to musí respektovat. Potěší umírněné herectví, rozumné tempo i délka. Neměl jsem žádná očekávání, o to víc jsem si výsledek užil. (04.09.2017)

Někdy i na první pohled nenápadné a zdánlivě „malé“ filmy mohou nabídnout mimořádný zážitek. „Veronika Decides to Die“ je toho dokonalým příkladem a nemusí jít nutně jen o vizuální stránku (i když v tomto případě mě absolutně neznámá Emily Young odvedla rovněž dobrou práci), ale také o vlastní přesah do našeho reálného života (vždyť ta holka měla vlastně skoro ve všem pravdu:)) Veronika, znechucená a deprimovaná současnou dobou, v sobě znovu objeví sílu žít až kvůli několika nádherným jednotlivostem-okamžikům (jak ostatně přímo ve filmu zazní), které zažije díky zvláštnímu seznámení, jehož prostřednictvím ve svém „novém“ životě najde to, co dříve tak postrádala (respektive, co jí její dřívější život nemohl poskytnout). Hluboký a psychologicky propracovaný příběh zdobí krásná, ale zároveň i obstojně hrající Sarah Michelle Gellar a samozřejmě zvolený styl vyprávění, který je tím nejlepším způsobem civilní a citlivý. Knižní předlohu sice neznám, ale třeba si ji časem pořídím.) (29.09.2010)

Pod názvem Veronika Decides to Die se neukrývá adaptace vynikající knihy Paula Coelha jak by se mohlo na první i druhý pohled znát. Filmová verze režisérky Emily Young má totiž k původní psychologicko filozofické sondě do života několika obyvatel psychiatrické léčebny stejně tak daleko jako texty povrchních popových songů k životu. Na rovinu musím říct, že jsem měl s filmem už od prvních minut totální problém. Původní knížka byla prvním dílem celosvětově oblíbeného a uznávaného spisovatele se kterým jsem se setkal a rozhodně ne posledním. I o filmovou premiéru se postarala právě Veronika a musím říct, že po ní už se rozhodně na žádný film podle Coelhovi knížky, který v budoucnu natočí, nepodívám. Hrůza mě jímá především při pomyšlení, že mi právě Veronika se rozhodla zemřít přišla ze všech těch knížek, co jsem od autora přečetl, jako nejvíce vhodná k filmové adaptaci. To by ale někdo nesměl scénář osekat na sérii chladných výjevů s postavami, kterým nevidíte do hlavy a nedokážete si k nim vybudovat žádný vztah. Všechny se sice pohybují po původních drátkách knihy, ale absolutně neživotně, vedeni loutkařem, který se nezmohl k ničemu jinému než jen k doslovné adaptaci ze které ovšem byly odstraněny veškeré myšlenkové pochody postav a vedlejší linie obyvatel léčebny. Korunu tomu všemu dodává Sarah Michelle Gellar, která od dob Buffy nedošla k žádnému hereckému růstu a i v „coelhovském“ dramatu zůstává naprosto béčková. Ve výsledku jsem vydržel hodinu, 9 minut a 59 vteřin. To, co jsem viděl mi naprosto stačilo abych věděl, že o ten film už nikdy víc nezavadím, protože nemá co nabídnout ani po filmové stránce. Nezajímavý záběr střídá nezajímavý záběr, aby ho v zápětí vystřídal… nezajímavý záběr. Když porovnám jak mě oslovila původní literární forma s tím, jak mě ta filmová znechutila, musím podotknout, že Veronika Decides to Die trpí veškerými neduhy převodu knihy na plátno a možná jich ještě pár nových přihodila. Obvykle sice nemám ve zvyku hodnotit film aniž bych ho dokoukal, ale v tomto případě nemůžu jinak. Poslední půl hodina by totiž v tomto případě byla jen zbytečným zatloukáním hřebíků do jíž pečlivě zatlučené rakve. 15 % (01.01.2010)

SPOILER! I když byl ten závěrečný twist takovej menší podvůdek nejen na Veroniku, ale i na diváka KONEC SPOILERU, je film Veroika Decides to Die docela příjemným překvapením, jelikož se určitě nejedná o drama všeobecně známé, spíše naopak (nevím, jak je to s předlohou od Paolo "Alchymisty" Coelha, nečel jsem, zatím). Jeho největší síla tkví v umírněném podání (i když se tu řeší depresivní téma, jakým sebevražda určitě je) a taky v civilně zahraných charakterech. Příjemně překvapí pak ještě samotná Veronika, resp. její představitelka Sarah Michelle Gellar, páč věřte nebo ne, ale ona hrát fakt umí... A jedna věcná- to musí opravdu u každé vyhrocené a depresivní scény hrát Radiohead? Asi bych měl změnit jednu ze svých nejoblíbenějších kapel, pro sichr :-) (26.09.2013)