Veronika se rozhodla zemřít

Pesimisté nechť si prolog nechají vytesat jako epitaf dřív, než se neodvolatelně utvrdí ve své pošmourné vizi, která jim našeptává, že realita je to, za co ji považuje většina a jen oni nejsou s to ji přijmout - vypsaný možná nebude vyznívat tak beznadějně, jako hlas zjitřené duše - v opačném případě se myšlenky přemění v definitivní stav, nebo v jeho trýznivější podobu - kolikrát bude třeba ještě zemřít, abychom si zasloužili smrt? I s ní je to totiž stejné, jako se vším ostatním, až když se s ní blíže seznámíme, začneme se jí bát, stejně, jako nelze od všeho prchnout bez snahy o řešení, život se nám pak může stát soukromou Planetou opic... O smrti, smutku a ztrátě nadějí, ale i o zázracích, které pro oči nevidíme - tím vším je příběh Veroniky, která se rozhodla zemřít. V hodinu dvacet dva se přihodilo něco, oč jsem vůbec nestála a scénárista podcenil, i tak ale mohu mluvit o nevšední podívané, na které měl vedle citlivě zakomponované hudby podíl i výborný David Thewlis a především oduševnělý výkon Sarah Michelle Gellar. (04.01.2014)

Autor románovej predlohy Paolo Coehlo je instantný katolícky kazateľ, plný ľahko uchopiteľných životných právd a hlbokých zamyslení, schopných čitateľom vsugerovať zmenenie dráhy ich osudov. Veronika sa rozhodla zomrieť je len variáciou jeho najznámejšieho románu Alchymista a film je namiešaný presne z tých istých prímesí ako jeho knihy: emocionálne zdrvujúci, nádejeplný, dávajúci druhú šancu, lásku a tak. Nepochybne to mnohým pomôže, no mne takéto vydestilované a presne na mieru pripravené príbehy skôr ako citovo-myšlienkové dobrodružstvo s posolstvom pripadajú ako dokonale zabalený sériový výrobok podpriemernej úrovne. Mechanizovaný emocionálny grc, snažiaci sa ľudí presvedčiť o univerzálnej pravde života. (26.07.2013)

Po umeleckej stránke niet filmu čo vytknúť. Kedysi som čítala knižnú predlohu a ako vždy-kniha vedie na plnej čiare. Plný počet nedám ale predovšetkým preto, že považujem sebevraždu za najzbabelejšiu a najjednoduchšiu cestu zo sveta. Ujsť vie každý, ale zostať a snažiť sa niečo zmeniť k lepšiemu, odraziť sa od dna, to už chce nejakú odvahu! Akceptujem ľudské emócie a slabosti, ale Veronika mi zostala cudzia... (28.03.2014)

Paulo Coelho není můj oblíbený autor, ale možná to je jen proto, že jsem od něj zatím nic nečetl. Vlastně jsem do jedné knihy nahlédl, přečetl několik stránek, řekl si, že by mě to mohlo zajímat, ale už se k tomu nikdy nevrátil. Snad někdy v budoucnu. Téma filmu je rozhodně zajímavé a je provedeno tak, že z toho člověk nebude mít depku dalších 24 hodin. Sarah Michelle dokazuje, že hrát umí, i když si netroufne na všechny polohy. Zajímavý náhle do života lidí, kteří potřebují pomoc. Není to ohromující dílo, ale zaujme. (08.04.2014)

Obsahuje SPOILERY. Čas od času takhle kamarádům řeknu: "Ty, hele, ztratil jsem to CDčko, cos mi půjčil," a pak v zápětí: "Ale ne, dělám si srandu." Oni mi pak nadávají. Když to dělá Hollywood a trvá mu to hodinu a půl, než přizná barvu, je to snad hodno obdivu? Zvláště, když to prokládá mudrováním, které jako by opsal z knih finančně zajištěných poslů pozitivního myšlení? Taková sladkobolnost třímající v ruce peněženku... Ne, ne, ne a ne. Já na tyhle eskapády pomatených, normálních lidiček nevěřím. A to jsem ještě nezmínil, že film trpí neduhem mnoha adaptací - trčícími kusy původního díla, která již nezapadají, nic neříkají, jen matou, otravují a zdržují. Co sem patří? Třebas většina chovanců ústavu, motiv rozehraný kolem Veroničina "dopisu na rozloučenou" či doktorův citový život. Veronika prožila posledních pár dnů svého života naplno, Subjektiv poslední hodinu a půl naprázdno. On se ale zabíjet nehodlá... Přijdou i dobré filmy. (18.01.2010)