Indian Summer
Obsahy(1)
Gedeonův první "skorocelovečerní" film sice svou poetikou odkazuje na snímky české nové vlny 60. let, ale zároveň přichází s novým pohledem. Uzavřená a samotářská dospívající Klára tráví konec léta u babičky se svou sestřenicí Marií, která je jejím pravým opakem. Na místní diskotéce se Klára seznámí se dvěma chlapci, usilujícími o Marii. Vztahy mezi oběma dívkami a zároveň jejich vztahy k oběma mladíkům tvoří předivo křehkého příběhu dospívání. Klára, poučená získanými zkušenostmi, odjíždí z prázdnin vstříc dalším výhrám i prohrám, svým dalším životním osudům. V jednoduchém vyprávění o čtyřech mladých lidech na konci léta rozehrává Gedeon v konkrétních postavách příběh mnoha jejich vrstevníků z dnešní doby a dnešního světa. Zachycuje jejich pocit prázdnoty a tápavého hledání svého místa, včetně povrchnosti jejich dialogů, ale včetně podvědomé víry v lásku. První setkání s city a projevy dospělosti podává v lyricky tragikomické formě. Životní pocity hrdinů dokreslují texty písní jedné z typických předtavitelek tzv. "tancovačkového " rocku, rakovnické skupiny Brutus. V české filmové produkci jde o ojedinělý snímek, který staví na odlišných východiscích než většina ostatní české tvorby. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (144)
No takto nejako to vyzeralo, keď sme chceli v teen veku zbaliť nejakú babu. Takže postavám ani nemôžem vyčítať, že sú tak neschopné. Inak tak trochu Lásky jedné plavovlásky 90. rokov, kde sa občas cítime za postavy trápne a to bolo aj Gedeonovým zámerom. Issová nech sa už preboha nikdy nedáva ostrihať nakrátko, to už radšej dohola. Tie otrepané jablká ako symboly všeličoho vážne nie sú najšťastnejším riešením, ale aspoň v tej vani vyzerajú štýlovo. Záver sa nesie v duchu pokusu o art, čo sa u mňa bije s tou super indie atmosférou predchádzajúcich minút. Prečo Gedeon po Idiotovi sekol s režírovaním, je záhada, po ktorej radšej nechcem pátrať, bohvie čo všetko je prehnité v zákulisí českej kinematografie. ()
Divná Maruš, ještě divnější Klára a jejich divní ctitelé. Výborně zrežírovaný banální příběh se záměrně absurdním dějem, rozkrývá mládežnickou politiku své doby. Devadesátková civilnost, v podání dvou hereček, zastupující toto alternativní pojetí i v jiných, daleko mladších filmových počinech, mě bavila. I když humor je prostý i lehce naivní, celkově se jedná o skvělou záležitost, na kterou bez diskuze navazují snímky jako Šeptej, Knoflíkáři či všeobecně úspěšní Samotáři. ()
Snad už tomu chyběla jen ta černobílá? Nikoliv, i bez ní je to dokonalá pocta Československé nové vlně. Navíc by mnoho scén bez barvy nevyniklo tolik, jako je tomu s ní. Kamera Miloše Kabyla je hold opravdu úchvatná! Dialogy že jsou o ničem? Ale kde že! Stačí jen více poslouchat, či přemýšlet nad tím, co zprvu vypadá jednoduše, není tomu tak. Stejně jako Černý Petr je i Indiánské léto portrétem doby a dospívání v ní. Samozřejmě každý po sém, Saša Gedeon rozhodně nekopíruje, spíše doplňuje. U Černého Petra jsem ovšem nemohl mít pocit nostalgie, který přišel snad hned v úvodu Indiánského léta... mnoho částí je důvěrně známých, jak by také ne. Velice dobře napsáno, velice dobře zrežírováno s nezapomenutelnou jablečnou scénou v samotném závěru! 75% ()
Škrobené dialogy, pozérské podání, ovšem ne tak mile pozérské, jaké je třeba ve filmech Xaviera Dolana, u jehož Les Amours imaginaires by se s Indiánským létem dalo vypozorovat leccos podobného (možná ta snad zdánlivá beznaděj lidí na startu dospělosti a ve finále dětství). Docela povedený konec, nesnesitelně nudné tři čtvrtě hodinové čekání na něj. Takhle lidé nežijí, takhle nemluví - to by nevadilo, kdyby se film nesnažil o civilnost a upřímnost. Ani jedné postavě (snad se světlými výjimkami Vilhelmové) se nedala uvěřit ani jedna emoce, pokud se vůbec ona postava uráčila nějakou ukázat. Nuceně umělecké, nenuceně jalové. ()
Dvě naprosto rozdílné postavy, které spolu mají společné jen příbuzenské vztahy. V tomto filmu jste svědky toho, jak Tatiana vyjadřuje nesouhlas s nošením gumáků, protože "prděj", nesmyslné dialogy nikoliv podtrhující nějaký skrytý potenciál, ale utvrzující diváky v tom, že je to nesmysl. Typický rozhovor s babičkou na dědině - nikdo kdo sleduje ani netuší původ postav a ani nemůže vědět co si ty postavy myslí nebo o co jim jde. Klára je prostě uzavřená a Marie zase přesný opak. Co na to říct jiného než: "Vopijem sééé, vopijem séééé, vopijem sééé!" ()
Galerie (6)
Zajímavosti (5)
- Kapela, která hraje na zábavě, na níž se hrdinové filmu vydávají, je rakovnická skupina Brutus. (rakovnik)
- Natáčení probíhalo ve Mšeně a Skalsku na Mladoboleslavsku, filmovalo se také na staré železniční trati Skalsko-Dolní cetno. (M.B)
- Tento krátký český film od S. Gedeona byl natočen na motivy novely amerického spisovatele F. S. Fitzgeralda (1896-1940) "Bereniké stříhá vlasy". (Soníto)
Reklama