Once Were Warriors
Once Were Warriors
Režie:
Lee TamahoriScénář:
Riwia BrownKamera:
Stuart DryburghHrají:
Rena Owen, Temuera Morrison, Cliff Curtis, Pete Smith, George Henare, Ian Mune, Julian Arahanga, Mamaengaroa Kerr-Bell, Riwia Brown, Taungaroa Emile (více)Obsahy(1)
Adaptace kontroverzního bestselleru maorského autora Alana Duffa. Děj líčí osudy typické dělnické rodiny s nezaměstnaným otcem, násilníkem a pijanem, a kdysi krásnou matkou neúspěšně usilující o štěstí svých dětí. Snímek ohromuje scénami až zvířecí brutality, ale upoutává též obrazy plnými citu, humoru a naděje. Vizuální naléhavost díla tlumočí barevně a tónově bohatá kamera konstatující smírnou krásu krajiny i odpudivou atmosféru předměstí. Film se stal událostí roku 1994 a získal více než dvacet cen na předních filmových festivalech, kde byli vyzdvihovány především herecké výkony představitelů, vesměs Maorů a míšenců, jakým je sám i režisér. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (279)
Takhle mě za srdce nechytil už dlouho žádný film....tímto děkuju svému nejúžasnějšímu příteli :*, že mi ukázal něco tak dokonalého...reálně opravdového..a z toho mi šel celý film mráz po zádech, takhle se točí kvalitní filmy, dámy a pánové... ()
Moje kamaradka, ceska pristehovana na NZ: "Ti maori to jsou hrozne svine, ti cigani jsou proti nim zlati. Jen chlastaji. mnozi se mezi sebou jak kralici a vubec takova spina jakasi to je". Moje kamaradka maorka: "Ti novi novozelandani, to jsou takovy zmetci skaredi, porad se nad nas vytahuji, cumi na nas jako na neco co zrovna vylezlo z pod placateho sutru.. proc nas proste nenechaji na pokoji? Kdyz nas tak nesnaseji tak at tahnou odkud prisli, my jsme je sem nezvali!" Do jake miry jsme strujci vlastniho stesti, do jake miry nas ovlivnuje nase prostredi a co vsechno jsme ochotni obetovat pro to, abychom zili dustojny a komfortni zivot? ()
Sakra krutý film.Sociální drama nemusím,ale tak dobře zfilmovaný příběh mě opravdu dostal. ()
Jako, to že je to debut je na tom trochu znát, ale je pěkný vidět takhle pohromadě NZ hereckou špičku. Sociální drama šlape realisticky a poslání to taky má. ()
Naprostou nahodou jsem trefil zacatek filmu v TV a civel jsem na nej az do konce. Nejbrutalnejsi film co jsem videl. Tady jsem pomalu veril, ze ty bitky jsou realne. ()
Krutý a syrový rodinný film ( nikoliv ve smyslu "pro celou rodinu") který se namzlí a ukazuje pravou tvář mezilidských vztahů a hlavně vztahů uvnitř rodiny. Taky rozebírá vztahy mezi potomky bojovníků a potomky starých otroků. Paradoxně ti druzí jsou sebedůvěřivější a povýšenější. Tvrdá a nepoddajná krev, kolující v žilách původních bojovníků ale ukáže kdo že je tu pánem. Proč jen si lidi musí uvědomit že se špatně chovají až když se něco zlého stane? ()
O tomhle filmu jsem v životě nikdy neslyšel až jsem ho jednou zahlédl ve V.I.M.ku na Moviezone a když jsem viděl 90% hodnocení a v kolonce režiséra jméno Lee Tamahori tak mě to začlo opravdu zajímat.Tak jsem si ho sehnal,kouknul a s naprostým pocitem uspokojení dal 5*.Once were warriors by si mohl dát nálepku podle skutečných událostí,protože situace rodiny,která je naprosto v totálním rozkladu je v dnešním světě naprosto běžná.Otec alkoholik a násilník,syn dán do dětského domova,dcera se maximálně snaží starat se o dva mladší sourozence(i když samotné je ji třináct) druhý syn se přidává do dost podivného gangu potetovaných bláznů a matka,která neví co vlastně chce a jak situaci vyřešit.Prostě běžný život ve své nejkrutější podobě.90% ()
Minulý týždeň som bol na Star Treku, ktorý ma bavil po celú dobu hlavne vďaka sci-fi tematike, zaujímavým postavám a parádnym trikom - jednoducho zábavná jednohubka. Tomuto filmu k tomu aby ma doslova prikoval k obrazovke stačil samotný príbeh a postavy. Nepotreboval ani jeden trik, ani jednu novú vesmírnu rasu, ani hneď niekoľko planét ktoré hrdinovia navštívia. Čo sa týkalo exteriérov a interiérov bohato postačil jeden bar, jeden dom, jedno auto (ono je to vlastne druhý dom;) a zopár záberov z ulíc, no a zapôsobilo to na mňa rovnakou mierou. Jasné, že porovnávať tieto dva snímky je dosť absurdné, ale je to porovnanie zaujímavé, hoci mi ho môžete ľahko vyvrátiť, keďže každý z týchto dvoch filmov pôsobí inou cestou. Lenže potom je tu otázka.. Koľko ľudí videlo tento snímok za 15 rokov čo je "na svete"? A koľko nový Star Trek, ktorý pobehuje všade naokolo zopár (dva? maximálne..) mesiacov. Len podľa hodnotení tu na csfd je stav približne 500:1500. Pozornosť by si však zaslúžil minimálne takú istú, ak nie ešte väčšiu, pretože v sebe má niečo viac ako "len" (zdôrazňujem, že je to v úvodzovkách!) zábavu. A Temuera Morrison zahral svoju životnú úlohu, ktorú neprekonal ani Jango Fettom ani tisícmi stormtrooperov s jeho ksichtom.. ()
Temuera Morrison ve své roli násilnického otce by mohl směle konkurovat skutečným postavám reálných domácích dramat. Je zajímavé sledovat, jak každé dítě v ochlastanou troskou zužované rodině nachází původní maorskou hrdost. A každé jiným způsobem, kdy je až společná tragédie nutí se ztmelit. ()
Další "jiný" film. Zajímavé. Důsledek vykořenění. Doporučuji vřele ()
Kdysi byli možná šťastní a zamilovaní. Teďka žijí v domově, kde vládne násilí. Otec, pro něhož je jediným cílem chlastání s kamarády v hospodě popřípadě doma. Sem tam si to vyšperkuje zbitím a znásilněním manželky. Nezajímají ho děti, práce ani manželka. Jake je prostě a jednoduše typ, kterému se raději klidíte z cesty, aby vás neubil k smrti. Beth dlouhou dobu přihlíží a neustále znovu a znovu vkládá do svého manžela naději, jen aby ji zase zklamal. Zlom příjde s tragedií, která se v rodině odehraje a konečně otevře nešťastné Beth oči. Kdysi byli bojovníky je působivý film, při nemž chvílemi mrazí v zádech. Zvláště v momentech kdy Jakovi ujedou nervy. Primitivnost, síla a ztráta kontroly dají průchod smršti násilí, která ničí chlapy, ženy i děti. U podobných filmů jsou alfou a omegou herecké výkony. Tady jsou hlavní herci a herečky vybraní typově neobyčejně citlivě a správně. Temuera Morrison je v roli surového otce perfektní. Jeho protihráčka Rena Owen je v roli milující matky velice přirozená a přesvědčivá. Film se lehce dotýká Maurů a jejich kultury, ale především je to film o domacím násilí. Díky čemuž je univerzalně přistupný všem. Chvíli mi trvalo než jsem si zvyknul na trochu odlišný způsob filmařiny, ale to je čistě subjektivní pohled. Sem tam jsem měl pocit určitě strojenosti a nepřirozenosti ve scénách, které se odehrávají mimo ústřední rodinu. To ale nemění nic na tom, že se jedná o velice působivé drama dotýkající se citlivých a ožehavých témat, jenž jsou společné všem národům této planety. 8/10 ()
Hustý, nepříjemný a nesmírně zajímavý příběh z maorské rodiny. Výborný vykony herců a skvělá režie. Takhle má vypadat film z druhého konce světa, nepříjemně vás zasáhne svojí autentičností. Žádný vomalovánky a lá Hollywůd. ()
Mám rád filmy, které mi boří určité představy, iluze a je celkem jedno jaké. A tenhle film mně jich rozbořil hned několik, tak za prvé : má představa Nového Zélandu jako nádherného kraje, s pohodovými obyvateli, ptáky kiwi a ovcemi a ovcemi a ovcemi (víte kolik je na NZ ovcí?!) dopadla, jako dům po osvobozovací akci ruských bezpečnostních sil, konkrétně dělostřelectva...Ostatně symbolicky se to ukáže hned při prvních záběrech kamery na krásnou přírodní scenérii, která je ale ve skutečnosti pouhým reklamním bilboardem, iluzí pod kterou se skrývá skutečný svět. Za druhé : pokud se vyžíváte v násilných scénách, kdy všichni ti drsní akční hrdinové se ztuhlými čelistmi, narvaní v maskáčích a ověšeni granáty a samopaly bez mrknutí oka někoho zabijí, zmlátí a navrch přidaj vtipnou hlášku, čeká vás nemilé překvapení. Je celkem možné, že poté co uvidíte jednoho nasraného maora v akci, vám budou připadat jako směšní, neškodní kašpárci a už se nebudete divit větě : “ Britští vojáci se dřív nejvíc děsili bajonetu, dokud neviděli naše muže bojovat s taiahou“ Násilí si zde skutečně “neužijete“, ale protrpíte.. A za třetí : možná vám taky dojde, jako mně, že to věčné ožírání s kamarády asi není zrovna nejlepší zábavou a že je spousta lepších věcí - pro maory to může být návrat ke kořenům, no a pro mě třeba zrovna tenhle neuvěřitelně syrový film o tomtéž.. No a když to tak po sobě čtu, tak mi vzal ještě jednu iluzi : že o něm dokážu napsat nějaký smysluplný komentář. ()
Ukázka skutečného domácího násilí a taky toho, že fajn člověk ve společnosti se pořád může chovat jako debil doma ke svým nejbližším, herecky nic moc, ale sdělení filmu je veliké a uvěřitelné.... ()
Jeden z nejdrsnějších a nejsyrovějších filmů, které jsem kdy viděl... ()
Film se nesnaží svádět vinu na bílé přistěhovalce, i když ukazuje rozpad tradičních hodnot původních obyvatel, ke kterému jistě západní styl života přispěl. Maoři si žijí ve svých problémech, pobírají celoživotně finanční vyrovnání za uzurpaci svého domova bílým kolonizátorem a nejsou schopni srovnat se sami se sebou. Prostředí je nanejvýš exotické a gangy namakaných mladistvých zkérovanců, pochlastávajících tuplákový lahváče na někoho určitě působí cool. Jak by to asi vypadalo v ghettu našich rómských sousedů. Temuera Morrison je děsivě fascinující (mladýho zrovna pustili z klece, potřebuje zchladit), nezastavitelný šílenec, koho nezabije, toho zmrzačí. On je také strůjcem neštěstí a politováníhodným tragickým hrdinou. Film o fatálních následcích neschopnosti přijmout zodpovědnost za svůj život. Neuvěřitelně civilní atmosféra, drsná poetika předměstí a realistické herecké výkony – Tamahori naznačil svou genialitu, než si nechal svázat ruce Hollywoodskou mašinérií. ()
Drsný snímek, který ovšem zhltnete od začátku do konce. Dobře natočené drsné podmínky v dělnické kolonii. Film, ve kterém uvěříte všemu. Ne jako v rádoby drsných amerických střílečkách, kde teče krev proudem, a vy se můžete usnout nudou. Zde je vylíčen příběh násilnického otce, který tyranizuje svou vlastní rodinu. Milující matka, která se snaží pro děti udělat vše co může, jen sleduje, jak se její rodina stále více potápí do bahna ve kterém se nachází. Až sebevražda dcery je zlomový okamžik, kdy dostane odvahu opustit manžela a zajistit dětem lepší budoucnost. ()
Na tohle je 5 hvězdiček málo! Poprvé jsem ho viděla asi 14 roků zpátky a viděla jsem ho asi 20krát. Přemlouvala jsem totiž známé at se na to podívají, nebot jsou líní a nebaví je titulky, a tak jsem ráda koukala s nima. Prostě jsou filmy, které ve vás zanechají stopy a tenhle je jeden z nich. ()
Opravdu, velmi krutá realita a syrovost z tohoto filmu dělá skorodokument maorské civilizace! ()
Tak Nový Zéland není jen zemí pobíhajících hobitů.. ()