Reklama

Reklama

Osvobození

  • Sovětský svaz Osvoboždenie (více)
Sovětský svaz / Východní Německo / Polsko / Itálie, 1969, 5x90 min

Režie:

Jurij Ozerov

Hudba:

Jurij Levitin

Hrají:

Sergej Nikoněnko, Vladimir Samojlov, Jan Englert, Fritz Diez, Larisa Golubkina, Barbara Brylska, Daniel Olbrychski, Vasilij Šukšin, Vladimir Koreněv (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Pětidílná epopej Osvobození byla natáčena bez ohledu na rozpočet, aby bylo dosaženo maximálních historických i technických detailů. Například tanková bitva u Prochorovky byla natáčena dva měsíce. Dokumentární materiály ze sovětských, amerických, britských, německých a francouzských archivů ve spojení s hraným filmem vytváří unikátní divácký dojem. Ve filmu vystupují pouze reálné postavy a samotní vojenští poradci byli účastníci 2. světové války.

Jednotlivé částí: Osvobození I - Ohnivá duha (1967)
Osvobození II - Průlom (1968)
Osvobození III - Směr hlavního úderu (1970)
Osvobození IV - Bitva o Berlín (1971)
Osvobození V - Poslední úder (1971) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (85)

SoolenJV 

všechny recenze uživatele

No, tak jako film perfekcionisticky monumentální. Dokud se střílí je to fajn, ale za těch šest hodin je toho ke konci až moc a pořád dokola to samé. Na druhou stranu je příjemným překvapením dokonalá podoba všech zúčastněných v černobílých historických rekonstrukcích (i když jsou zde všichni, kromě Sovětů samozřejmě) vylíčeni jako blbci. Pokud jde o hledisko historické - celá "epopej" je na tom velmi pochybně. Ale to už je u Sovětských válečných filmů skoro pravidlem. ()

Gwaihir 

všechny recenze uživatele

Tak velkolepou poctu by dnes už asi nikdo natočit nedokázal. Samozřejmě, jde především o zobrazení a oslavu hrdinství sovětských lidí, kteří se nesporně o vítězství nad nacismem zasloužili ze všech nejvíce. Zároveň se však jedná o poměrně komplexní pohled na celé vítězné tažení započaté u Stalingradu, jehož hlavní osu sice tvoří největší bitvy východní fronty, ale která neopomíjí ani větší či menší zmínky mapující rovněž důležitá dění na jiných místech, pro mě poněkud překvapivě zahrnující například operaci Valkýra nebo zatčení a osvobození Musoliniho, a diplomatická jednání. Je jasné, že odboček na jiná bojiště mohlo být mnohem více a osobně bych byl velmi rád, kdyby byl významný prostor věnován i partyzánskému boji, ať už na území Jugoslávie, nebo jinde. Toto ztvárnění je přesto velmi působivé a, díky využití některých původních materiálů, jejich výborného zakomponování do celku, v němž se chytře střídají scény hraného dokumentu se scénami válečného filmu, jež jsou často až epických rozměrů, vyvolává velice autentický dojem, podpořený i tím, že neukazuje jednotlivé události v jednoznačně černobílém světle, ale vytváří skutečně barevný obraz války. 90 % ()

Reklama

Aelita 

všechny recenze uživatele

"Roku 1945 existoval plán spojenců, zvaný Nemyslitelná operace, který se zdá skutečně nemyslitelný, totiž začít třetí světovou válku těsně po skončení války druhé. Měl jí být útok na Rudou armádu a kobercové bombardování ruských měst - něco na způsob Drážďan, kde za jednu noc zahynulo více než 100 tisíc lidí. (...) Ruský hisotrik V. M. Falin, který se intenivně zabýval II. světovou válkou, uvádí, že 13. 8. 1943 schválili vedoucí činitelé USA a Velké Británie utajovaný plán RANKINE. Přísně utajovaný proto, neboť neměl nic společného se spojenci. V souladu s tímto plánem se připravovalo spiknutí proti Hitlerovi, jeho fyzická likvidace, nebo odstranění z politického života (organizoval Allan Dulles). Tento plán předpokládal, že západní spojenci se spojí s nacistickými generály. Ti měli po vylodění spojenců rozpustit západní frontu a uvolněné útvary wehrmachtu přesunout na východ. Generálové, kteří by přešli na stranu demokracie, by vytvořili podmínky pro výsadky amerických a britských vojsk v Německu, Polsku, Československu, Maďarsku, Rumunsku, Rakousku, Bulharsku, Jugoslávii a k převzetí kontroly nad těmito zeměmi před tím, než jednotky RA dorazí k jejich hranicím. Kruh se uzavírá, území těchto zemí mělo být čisté bez přítomnosti RA, takže bleskový útok RA přes uvolněné Karpaty až do Banské Bystrice a dále na západ nebyl přijatelný. Sovětský svaz překonal všechny překážky, zmařil plány spojenců a osvobozovací misi uvedených zemí zakončil v Berlíně. (...) Plán UNTHINKABLE: Konference v Jaltě skončila 11. února a už v noci z 12. na 13. února 1945 Britské letectvo srovnalo Drážďany se zemí - zahynulo tam stejné množství lidí jako v Hirošimě a Nagasaki dohromady. Brzo poté zničili všechny důležité závody Slovenska a východního Německa, aby nepadly do rukou Rusů. Čtrnáct dní před koncem války srovnaly se zemí Plzeňskou Škodovku. Celou válku vyráběla zbraně pro Němce, ale zničena byla 14 dní před koncem války. A to navzdory dohodě nepřestoupit linii v Jaltě dohodnutou mezi Stalinem, Rooseveltem a Churchillem." (http://blisty.cz/art/72440.html) ___ Jak říkají Francouzi – Za vším hledej ženu. Vztaženo na světové dějiny – Za vším hledej životní prostor a mocenské zájmy. Ideologie je jen nadstavba a zástěrka zcela hmotných potřeb, i když nelze popřít, že osvícení a revoluční intelektuálové Západu i Východu často upřímně věří svým misionářským idejím. Vlastně protivenství Západ-Východ vzniklo ještě v roce 1054 s rozkolem křesťanské církve (viz Velké schizma – http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A9_schizma) a od té doby zakořenilo v samotných genech přinejmenším národních elit, hlavně těch západních. Misionářství ruských revolucionářů, kteří převzali ideje francouzské revoluce a západních socialistů, již patří do historie. Rusko již ideologii nemá, snad kromě své svéráznosti, velikosti a celistvosti. Avšak idea západní osvícené pravdy a nadřazenosti stále žije a zde je malý důkaz z českých luk a hájů: "Proč nemůže být Rusko součástí Evropské unie? Řečeno velmi jednoduše: protože tam nebyla renesance a osvícenství. A když, tak jenom v omezené míře. Jenomže demokratická a humánní Evropa právě ideově čerpá z myšlenek a idejí humanismu a osvícenství. Bez toho je nepochopitelná a nesrozumitelná. Evropa není jenom onen antický a biblický kořen, ze kterého se Rusko také napájí a čerpá z něho, tak jako celá Evropa, ale je také onen výhonek renesance a humanismu a také osvícenství, který z onoho kořene vyrůstá, ono něco víc, co Rusko nezná a čemu nerozumí. O renesanci a humanismu v Rusku je možné hovořit jenom stěží nebo ve velice omezené míře a o osvícenství rovněž. I ruská carevna Kateřina II. Veliká, která sama sebe považovala za osvícenou a přátelila se s francouzskými osvícenci (Diderota dokonce finančně podporovala), nechala ruského osvícence Radiščeva nejprve odsoudit k trestu smrti, poté mu trest milostivě prominula a poslala ho pouze do vyhnanství na Sibiř – a světe div se, za nic jiného, než za to, že si dovolil kritizovat samoděržaví a nevolnictví, jako jevy nehodné osvícené epochy (mimochodem byl to šlechtic, tak jako Puškin, který zase skončil ve vyhnanství na Krymu a jihu Ruska). Rusové zajisté jsou Evropané, rasově i geograficky, a Rusko zajisté je Evropa (ačkoli sahá až k Tichému oceánu), ale je to východní Evropa, která má jiný civilizační a kulturní kontext, než Evropa západní. A rovněž také, než Evropa střední, i když tady se vlivy Západu a Východu prolínají (viz Velká Morava a mise Slovanských věrozvěstů z Byzance). Neboť co je Rusko? Rusko je Byzanc. Rusko je novodobá Byzanc. Rusko vyrůstá a čerpá z Byzance. Odtud také sklon k mysticismu a asketismu (duchovnímu i vojenskému). Rusko prostě ideově čerpá z Východořímské říše, tak jako Evropa zase z říše Západořímské. A tak jako Byzanc, má i Rusko velkou kulturu, ale příšernou politiku, a to nejenom v době současné (putinovské) a nedávno minulé (sovětské), ale také i carské (samoděržavné). Docela mě pobavilo, když německá kancléřka, «andělská» Angela Merkelová ruskému prezidentovi, «báťuškovi» Vladimíru Vladimíroviči Putinovi vysvětlovala a mírně vytýkala, že Rusko porušuje právo, že jedná protiprávně, když vojensky obsazuje cizí státní území. Ach německá a ženská nevinnosti, jaképak právo v Rusku! V Rusku přece vždycky platilo pouze jedno právo, a to právo silnějšího." (http://blisty.cz/art/72486.html). ___ Inu, osvícenství, kultura, demokracie, racionalita a hédonismus na jedné straně a tma, barbarství, totalita, mysticismus a asketismus na straně druhé. Otázka Evropy, natož Ameriky nezní, kdo je lepší a má pravdu, protože odpověď je jasná, přinejmenším jim samotným. Otázka zřejmě zní – jak s těmi neosvícenými národy na této malé planetě spolu žít a vycházet? Zdá se, že Rusko se stále snaží osvobodit od osvícených kapitalistů a hospodařit si na své vlastní půdě samo. Ach, západní nevinnosti, jaképak právo Rusku a jiným neosvíceným zemím?! Je na čase, aby se Evropa a Amerika osvobodily od iluzí ohledně toho, že lze osvítit neosvícené bez jejích přání. ___ Hraný skoro dokument. () (méně) (více)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Reziser Jurij Ozerov natocil neskutocne nadherny, velkolepy film. Takze ja tu nebudem vypisovat siahodlhe prispevky, aj tak drahi uzivatelia nakecali toho dost aj za mna. Ja len teda strucne : mame moznost sledovat najvacsiu bitku v dejinach kinematografie /Ozerovova tromfol az Navrat Krale Petera Jacksona, do tohoto filmu viedlo suverenne Osvobozdenie/. mimoriadne kvalitna sovietska filmarina aj pre mylovnikov europskej kinematografie /a teda mimoamerickej/. 100 % ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Velmi obsáhle o sérii Osvobození pojednává komentář Arccose a flankera.27 a žádný nový úhel pohledu se už patrně k tak rozsáhlým textům vymyslet nedá, takže ve stručnosti - pro fanoušky vojenské historie a milovníky vojenské techniky určitě povinnost a zároveň pro filmové nadšence důležitý kus filmové historie, který se nedá opominout, pro ctitele kvalitního herectví a pečlivě promyšlených scénářů obtížně stravitelná podívaná, která je holt poplatná své době, místu vzniku a svému tvůrci. Ozerovovi práce s detailem a s herci nikdy moc nešla, stejně tak choreografie bitev je těžkopádná, ale nikdo jiný nedokázal soustředit před kameru takové množství vojáků a vojenské techniky jako právě on. Osvobození je možné hodnotit v zásadě jakýmkoli počtem hvězdiček podle osobního hodnotového měřítka, za sebe musím konstatovat, že je mi s odstupem času čím dál tím odpornější patos, naivita a zřejmý propagandistický rozměr. Celkový dojem: 25 %. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (21)

  • Letadla Jak-18 představovaly všechny sovětské stíhačky a český Zlín Z-526 představoval německé Messerschmitty. Auta z Velké vlastenecké války na masové scény také nestačila. Proto byla široce používána poválečná vozidla: GAZ-63 (1948), ZIL-157 (1958) a dokonce i Ural-375 (1961). Na scéně s účastí flotily Dněpru jsou zapojeny lodě poválečné výroby typu Yaroslavets projektu 376, které jsou konstrukčně a externě podobné lodím řady Ya používaným během válečných let. (sator)
  • Ve čtvrtém díle, zhruba v 52. minutě, těsně po dlouhé scéně z nádraží, při krátkém záběru útoku sovětských tanků, je zjevně vidět stín snímající kamery na výložníku. (optik)
  • V celé sérii je vyobrazeno 51 skutečných postav. (Spinosaurus)

Reklama

Reklama