poster

Osvobození

  • Sovětský svaz

    Osvoboždenie

  • Sovětský svaz

    Osvobozhdenie

    (Sovětský svaz)
  • Sovětský svaz

    Освобождение

    (Sovětský svaz)
  • Východní Německo

    Befreiung

    (Východní Německo)
  • Polsko

    Wyzwolenie

    (Polsko)
  • Itálie

    L'armata rossa alla liberazione dell'Europa

    (Itálie)
  • slovenský

    Oslobodenie

  • anglický

    Liberation

  • anglický

    The Great Battle

Drama / Válečný / Romantický

Sovětský svaz / Východní Německo / Polsko / Itálie, 1969, 5x90 min

  • Redswif
    *****

    No tak já se tu tolik rozepisovat nebudu;-) Máte chuť na pořádný válečný film??? Tak na co čekáte!!!(6.2.2007)

  • Stegman
    ***

    Přečetl jsem si všech zdejších 53 komentářů a k mému překvapení tu často zaznívá, jak je to nestranné dílo. Dokonce by se prý mělo ocenit, že je ve filmu ukázáno pár záběrů ze západní fronty. Ok, ale v jakém kontextu?! Poprvé je západní fronta zmíněna, když s ní otálí vypočítavý Churchill; podruhé zase ruský vojín říká o Spojencích, že chtějí jen slíznout smetanu; potřetí se vychcaně dává prostor německému propagandistickému týdeníku, který ukáže těch pár záběrů z Arden, přičemž se o Američanech mluví jako o arogantních lajdácích. Tuhle "nestrannost" oceňujete? :) Vím, že žánrově to je vlastně epos, ale mnozí k tomu přistupují jako k věrohodnému historickému prameni. I do škol by to někteří cpali! To fakt ne. ____________ Jednotlivě: radši začátek (např. II) ****. Celkem: Za plochost a propagandu **; za nešizenou výpravu, tanky v močálech a podobné nepříliš vídané kousky ***(*). Takhle by zkrátka Rusové CHTĚLI, aby si všichni pamatovali 2.sv.v. aneb o Katyni nebo znásilňování žen krasnoarmějci tu neuslyšíte. Doporučuju komentáře: d-fens, Arccos(7.10.2014)

  • Aelita
    ****

    "Roku 1945 existoval plán spojenců, zvaný Nemyslitelná operace, který se zdá skutečně nemyslitelný, totiž začít třetí světovou válku těsně po skončení války druhé. Měl jí být útok na Rudou armádu a kobercové bombardování ruských měst - něco na způsob Drážďan, kde za jednu noc zahynulo více než 100 tisíc lidí. (...) Ruský hisotrik V. M. Falin, který se intenivně zabýval II. světovou válkou, uvádí, že 13. 8. 1943 schválili vedoucí činitelé USA a Velké Británie utajovaný plán RANKINE. Přísně utajovaný proto, neboť neměl nic společného se spojenci. V souladu s tímto plánem se připravovalo spiknutí proti Hitlerovi, jeho fyzická likvidace, nebo odstranění z politického života (organizoval Allan Dulles). Tento plán předpokládal, že západní spojenci se spojí s nacistickými generály. Ti měli po vylodění spojenců rozpustit západní frontu a uvolněné útvary wehrmachtu přesunout na východ. Generálové, kteří by přešli na stranu demokracie, by vytvořili podmínky pro výsadky amerických a britských vojsk v Německu, Polsku, Československu, Maďarsku, Rumunsku, Rakousku, Bulharsku, Jugoslávii a k převzetí kontroly nad těmito zeměmi před tím, než jednotky RA dorazí k jejich hranicím. Kruh se uzavírá, území těchto zemí mělo být čisté bez přítomnosti RA, takže bleskový útok RA přes uvolněné Karpaty až do Banské Bystrice a dále na západ nebyl přijatelný. Sovětský svaz překonal všechny překážky, zmařil plány spojenců a osvobozovací misi uvedených zemí zakončil v Berlíně. (...) Plán UNTHINKABLE: Konference v Jaltě skončila 11. února a už v noci z 12. na 13. února 1945 Britské letectvo srovnalo Drážďany se zemí - zahynulo tam stejné množství lidí jako v Hirošimě a Nagasaki dohromady. Brzo poté zničili všechny důležité závody Slovenska a východního Německa, aby nepadly do rukou Rusů. Čtrnáct dní před koncem války srovnaly se zemí Plzeňskou Škodovku. Celou válku vyráběla zbraně pro Němce, ale zničena byla 14 dní před koncem války. A to navzdory dohodě nepřestoupit linii v Jaltě dohodnutou mezi Stalinem, Rooseveltem a Churchillem." (http://blisty.cz/art/72440.html) ___ Jak říkají Francouzi – Za vším hledej ženu. Vztaženo na světové dějiny – Za vším hledej životní prostor a mocenské zájmy. Ideologie je jen nadstavba a zástěrka zcela hmotných potřeb, i když nelze popřít, že osvícení a revoluční intelektuálové Západu i Východu často upřímně věří svým misionářským idejím. Vlastně protivenství Západ-Východ vzniklo ještě v roce 1054 s rozkolem křesťanské církve (viz Velké schizma – http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A9_schizma) a od té doby zakořenilo v samotných genech přinejmenším národních elit, hlavně těch západních. Misionářství ruských revolucionářů, kteří převzali ideje francouzské revoluce a západních socialistů, již patří do historie. Rusko již ideologii nemá, snad kromě své svéráznosti, velikosti a celistvosti. Avšak idea západní osvícené pravdy a nadřazenosti stále žije a zde je malý důkaz z českých luk a hájů: "Proč nemůže být Rusko součástí Evropské unie? Řečeno velmi jednoduše: protože tam nebyla renesance a osvícenství. A když, tak jenom v omezené míře. Jenomže demokratická a humánní Evropa právě ideově čerpá z myšlenek a idejí humanismu a osvícenství. Bez toho je nepochopitelná a nesrozumitelná. Evropa není jenom onen antický a biblický kořen, ze kterého se Rusko také napájí a čerpá z něho, tak jako celá Evropa, ale je také onen výhonek renesance a humanismu a také osvícenství, který z onoho kořene vyrůstá, ono něco víc, co Rusko nezná a čemu nerozumí. O renesanci a humanismu v Rusku je možné hovořit jenom stěží nebo ve velice omezené míře a o osvícenství rovněž. I ruská carevna Kateřina II. Veliká, která sama sebe považovala za osvícenou a přátelila se s francouzskými osvícenci (Diderota dokonce finančně podporovala), nechala ruského osvícence Radiščeva nejprve odsoudit k trestu smrti, poté mu trest milostivě prominula a poslala ho pouze do vyhnanství na Sibiř – a světe div se, za nic jiného, než za to, že si dovolil kritizovat samoděržaví a nevolnictví, jako jevy nehodné osvícené epochy (mimochodem byl to šlechtic, tak jako Puškin, který zase skončil ve vyhnanství na Krymu a jihu Ruska). Rusové zajisté jsou Evropané, rasově i geograficky, a Rusko zajisté je Evropa (ačkoli sahá až k Tichému oceánu), ale je to východní Evropa, která má jiný civilizační a kulturní kontext, než Evropa západní. A rovněž také, než Evropa střední, i když tady se vlivy Západu a Východu prolínají (viz Velká Morava a mise Slovanských věrozvěstů z Byzance). Neboť co je Rusko? Rusko je Byzanc. Rusko je novodobá Byzanc. Rusko vyrůstá a čerpá z Byzance. Odtud také sklon k mysticismu a asketismu (duchovnímu i vojenskému). Rusko prostě ideově čerpá z Východořímské říše, tak jako Evropa zase z říše Západořímské. A tak jako Byzanc, má i Rusko velkou kulturu, ale příšernou politiku, a to nejenom v době současné (putinovské) a nedávno minulé (sovětské), ale také i carské (samoděržavné). Docela mě pobavilo, když německá kancléřka, «andělská» Angela Merkelová ruskému prezidentovi, «báťuškovi» Vladimíru Vladimíroviči Putinovi vysvětlovala a mírně vytýkala, že Rusko porušuje právo, že jedná protiprávně, když vojensky obsazuje cizí státní území. Ach německá a ženská nevinnosti, jaképak právo v Rusku! V Rusku přece vždycky platilo pouze jedno právo, a to právo silnějšího." (http://blisty.cz/art/72486.html). ___ Inu, osvícenství, kultura, demokracie, racionalita a hédonismus na jedné straně a tma, barbarství, totalita, mysticismus a asketismus na straně druhé. Otázka Evropy, natož Ameriky nezní, kdo je lepší a má pravdu, protože odpověď je jasná, přinejmenším jim samotným. Otázka zřejmě zní – jak s těmi neosvícenými národy na této malé planetě spolu žít a vycházet? Zdá se, že Rusko se stále snaží osvobodit od osvícených kapitalistů a hospodařit si na své vlastní půdě samo. Ach, západní nevinnosti, jaképak právo Rusku a jiným neosvíceným zemím?! Je na čase, aby se Evropa a Amerika osvobodily od iluzí ohledně toho, že lze osvítit neosvícené bez jejích přání. ___ Hraný skoro dokument.(14.3.2014)

  • flanker.27
    *****

    Arcoss v podstatě shrnul všechna hlavní pro a proti tohoto mamutího projektu, jaký skutečně nemá obdoby. Na filmu je znát poměrně pečlivá práce s historickými fakty, jak bitvami, tak plánováním v zázemí. Samozřejmě je jasné, že se dost probíralo, aby mohlo být ukázáno jen to v konečném důsledku pozitivní, nicméně i tak se dá Osvobození brát jako poměrně přehledný a věrný obraz historických událostí. Opravdu zajímavé je, že se tvůrci nezaměřili pouze na východní frontu, ale alespoň informativně se snaží postihnout i činnost západních spojenců, kteří nejsou líčeni nijak negativně (a budu znovu opakovat Arcosse, který západní film něco takového v takové míře má, snad seriál Vichry války). Dokonce nemám pocit, že by Němci byli vždy prvoplánově karikováni a zavrhováni, z rozhodování sovětských velitelů je znát respet z nepřítele a jeho bojového umění. Tam, kde by jinde byly triumfální věty o vítězství u Stalingradu, neváhá se Stavka probírat následným debaklem u Charkova. Vůbec scény ze zázemí jsou asi největší hodnotou filmu. Bitvy občas trochu postrádají atmosféru, ale jsou v pravdě monumentální. Pokud má být na plátně 100 tanků, je tam 100 tanků (techniku užitou ve válečných filmech rozebírám na konci). Choreografie se ovšem od dobového průměru nijak neliší, ani většina starších západních filmů není v tomto ohledu nijak skvělá, obdobnou a současnou Bitvu v Ardenách to dle mého soudu dosti výrazně překonává (nadprůměrnou výjimkou oproti dobovému stylu jsou např. Most u Remagenu nebo pozdější Příliš vzdálený most, ale to byly ve své době špičky). Samozřejmě je tu místo na patos a hrdinství ruských vojáků, ale není ho zas tolik, kolik jsem čekal, dokonce se objevují i jevy jako strach či zbabělství. Takže vzledem k době vzniku tu máme až překvapivě objektivně natočený polodokument poskytující pohled na dění od roku 1943 do konce války v Evropě a minimálně pro notorické militaristy povinost vidět. Doplnění o bojové technice užívané ve filmech: Pokusím se porovnat Osvobození s dobovou produkcí po stránce užití vojenské techniky (jako doplnění Arcossova komentáře). Používání jiné techniky místo německé (a ostatně i spojenecké) je chronickým nedostatkem válečných filmů od konce druhé světové. Křiklavým příkladem je Bitva v Ardenách, což je nejnepřesnější z klasických válečných velkofilmů své doby. Od základu mění reálie bitvy (tanková bitva v létě bez sněhu), a co se týče techniky: nejen že německé königstigery zastupují poválečné M47, ale dokonce místo shermanů hromadně vystupují M24, což sice jsou válečné tanky, ale v té době se nevyskytovaly v takovém měřítku (navíc jsou jako shermany označovány). Místo transportérů řady sdkfz 250-252 se hojně užívají americké M3. Choreografie bojových scén je rovněž velmi slabá, i starší filmy jsou udělány lépe. Dalšími příklady mohou být i takové filmy jako Patton, kde je dokonce rozebírán pohon amerických a německých tanků a shledáno, že Němci mají výhodu, protože jejich tanky jezdí na naftu a americké na benzín (ač to ve skutečnosti bylo naopak). I mnohem novější film Anzio si nedokázal zajistit odpovídající techniku dokonce ani na spojenecké straně. Oproti tomu Příliš vzdálený most je vypravený celkem pečlivě, takže vidíme dlouhou kolonu skutečných shermanů (nebo alespoň přesvědčivých maket). Dokonce i německá strana alespoň co se týká trasportérů a obrněných automobilů vychází poměrně dobře, ač tigery jsou představovány poválečnými Leopardy I. Jinou perličkou je Most u Remagenu, kde jsou zastoupeny opět tanky M24, ale asi jich nebylo možno dostat na naše území dostatečné množství, takže v jednom větším záběru, kdy řada tanků odstřeluje most, jim po boku stojí v rolích amerických pancéřů dokonce několik T55 :)). Asi vrcholem v prznění techniky je Tucet špinavců, kde se snad na německá vozidla vzalo vše, co se našlo kde na smetišti. Bojové scény se i v západních filmech liší film od filmu, takže v některých jsou přesvědčivé (oba Mosty), zatímco v jiných působí skoro trapně (třeba v Pattonovi, i když tam jde vždy spíš o ilustraci). Celkově záleží na tom, jak poctivě tvůrci k filmu přistupovali a na co se chtěli zaměřit. Trend absolutní věrnosti i po stránce použité techniky je poměrně nový, ale koneckonců i v Ryanovi tigery představovaly přestavěné T34, sice mají poměrně dobře udělanou korbu, ale podvozek je prozrazuje. Nemohu si nerýpnout též do Pearl Harboru, ale odkazuji na komentář. Jen jako perličku zmíním některé italské filmy, kde třeba americké i německé tanky zastupují shermany, či třeba ve filmu Orlové nad Londýnem dokonce Angličané mají messerschmitty a němci spitfiry (tuhle výměnu jsem fakt nedával, ale ostatně celý film je sračka:))(16.1.2007)

  • DwayneJohnson
    ****

    Pominu-li nepřehlédnutelnou, ideologickou pachuť, tak se mi dostalo jednoho z nejlepších počinů na tohle téma. Solidní dabing, přesvědčiví herci a hlavně výborně natočené, válečné scény. To vše dělá z Osvobození seriál, který Vám hned tak z paměti nevymizí.(30.4.2016)

  • - Scénář prošel v průběhu natáčení vážnými změnami, které žádala KSSS. Jednou ze změn v průběhu série bylo vyobrazení Stalina. Další podmínkou bylo zamlčení Vlasovova jména. (Spinosaurus)

  • - V bitvě u Kurska se na plátně pohybuje přes 150 tanků a 3000 vojáků. Bylo vyrobeno deset napodobenin Tigerů a osm Pantherů. (Spinosaurus)

  • - Scénáristé Oskar Kurganov a Jurij Bondarev měli každý jiný úkol. Kurganov nastoupil na historické scény, zatímco Bondarev psal příběhy hlavních hrdinů. (Spinosaurus)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace