Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec

„Vítej zpátky. Očistila sis prkýnko, než jsi na něj uložila svou zadnici? Nikdy nevíš, co můžeš chytit, záchodová prkýnka jsou jako minová pole.“ Neotřele a krapet vulgárně zábavný je film po dlouhou dobu, i když postupně začne přituhovat a humoru v následku toho ubývat. Ale toho není potřeba litovat, protože drsné finále rozhodně stojí za to! Nicméně, vůbec největší důraz je kladen na výtvarnou stránku. Je zde spousta barev (s primárně dominantní červenou, která je typická pro prostory restaurace) a režisér si s nimi rád hraje (čehož si lze pěkně všimnout na kostýmech). A ta mizanscéna…už dlouho jsem neviděl tak bohatou (nebo přeplácanou, záleží na úhlu pohledu), chvílemi mi přišlo až škoda, že toho tam nacpali tolik, protože pokud si film zrovna nemůžete „pauznout“, tak o mnoho detailů pravděpodobně přijdete. Nechybí také spousta drobných nechutností (ve kterých se režisér zjevně vyžívá) a samozřejmě výborná hudba, která hned na začátku po pár tónech prozradí svého autora (i když ta v Zet a dvě nuly mě přece jenom uhranula o něco více). Slabší 4*, film rozhodně není pro každého (a nějaké to prostříhání méně podstatných scén by také myslím prospělo). (10.07.2014)

Tak tohle mě totálně unudilo. Doteď nechápu proč je tenhle film tak oblíbenej. Já oceňuju herce kteří byly parádní a to prostředí jako kdyby se film odehrával na jevišti. Ale to je možná pro mě ten největší problém. Ten film jde od ničeho k ničemu. Celou dobu jen čekám co se bude dít, a to ten film trvá 2 hodiny takže si dokážete představit že jsem se celkem dost jenom nudil. Kromě herců to je pro mě film který ničím zvlášť nezaujal. Bohužel. (08.04.2014)

Fantastická výtvarná kompozice s každou vteřinou plnou desítek detailů, které do sebe funkčně i vizuálně zapadají. Hostina pro smysly, ale už nikoli pro duši. Hostina místy hodně zlá a málo lidská. Možná zrcadlo pro ty, kteří propadli filmovému chtíči stejně jako zloděj gurmánství. A není závěrečná scéna nejen trestem pro zloděje, ale současně i pro diváka, který ještě tak úplně neztratil povědomí o tom, co je lidské? (02.02.2007)

Přiznám se, že po skončení tohoto filmu jsem byl ve velké depresi a v hlavě jsem měl pořádný zmatek. Nicméně když jsem se k filmu vracel a analyzoval jej znova a znova, tak jsem začal chápat, proč tenhle film musím vidět ještě jednou. Když to vezmeme kolem a kolem, tohle vlastně ani není film, ale nepřiznané divadlo, které se odehrává v několika kulisách. A když k tomuto filmu budete takto přistupovat, tak pro vás možná bude jednodušší se tomu poddat. Navíc ten "delikátní" konec a Helen Mirren… Jak říkám, ihned po skončení filmu jsem si myslel, že jedna projekce byla až moc, ale teď, s velkým časovým odstupem vím, že ještě jednou si tuhle laskominu dám. A rozhodně si časem zkusím sehnat více filmů od Petera Greenawaye. 80 %. (16.11.2014)

Kuře a'la reine Marie, ústřice v omáčce Mornay, pařížská žabí stehýnka. Je-li jídlo rozkoší, obžerství je hříchem. Vznešená jména, cinkání falešných příborů, vrásky a drahé látky. Obrazy rituálů a kulis přípravy pokrmů, kladení na stůl a jezení. Zřetelné popisy povrchů čitelně odkazující na vnitřní zkaženost (už jen ten název zavání). Doslovnost začíná požírat dvojakost. Zrovna, když se mě někdo snaží opít rohlíkem, dochází mi pivo. Uražena odcházím. (22.10.2010)