Režie:
Michael HanekeScénář:
Michael HanekeKamera:
Christian BergerHrají:
Isabelle Huppert, Annie Girardot, Benoît Magimel, Susanne Lothar, Udo Samel, Anna Sigalevitch, Georg Friedrich, Gerti Drassl, Viviane Bartsch (více)Obsahy(1)
Zralá třicátnice a brilantní profesorka klavíru Erika Kohut (Isabelle Huppert) vede trojí život. Zatímco ve dne je váženou osobností pedagogického sboru Vídeňské konzervatoře, večer ukájí svou zvrhlou sexualitu v obchodech s nejhrubším pornem, šmírováním mileneckých párů a masochistickým sebezraňováním. Třetí podobou její existence je vypjaté soužití s tyranskou matkou (Annie Girardot), plné brutálních hádek a vášnivého usmiřování. Erika přesto dokáže udržet svůj bizarní životní styl pod kontrolou až do chvíle, kdy se seznámí v pohledným a talentovaným studentem Walterem (Benoît Magimel). Oboustranná citová náklonnost záhy narazí na neschopnost Eriky navázat normální erotický vztah. Její temné vášně promění rodící se lásku v trýznivé peklo... Kontroverzní Pianistka byla s příznivým ohlasem uvedena na MFF Cannes. Oba hlavní představitelé Isabelle Huppert a Benoît Magimel obdrželi Ceny pro nejlepší herce, zatímco režisér Michael Haneke získal za svůj film Velkou cenu poroty. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (343)
Nechápem všetkých akademických predposratých kritikov, ktorí nie sú schopní vidieť na plátne trochu krvi a obsesie. Na čo sa to potom celé dni pozerajú? Pianistka je šokujúca svojou formou pre tých, ktorí sa nechali zmraziť v 50tych rokov a vykukli z mrazáku začiatkom tisícročia. Kvalitný psychologický artový film, stojaci na presných, uveriteľných hereckých výkonoch hlavného trojlístka ako aj dôležitých vedľajších postáv. ()
Na tomto námětu by se mohli psychologové a psychiatři pěkně vyřádit. Nepolezu jim do řemesla a nebudu tu rozebírat všemožné příčiny, následky a kvality ztvárněných úchylek. Každopádně matka neměla na Eriku příliš dobrý vliv. :) Pianistka je opravdu z těch náročnějších filmů, které nutně musejí v divákovi zanechat jistou stopu. ()
Pianistka se velmi těžko vstřebává a ještě hůř se o ní píše (komentář může obsahovat spoilery). Předně musíme sledovat dva komplikované, vyhrocené vztahy (matka x dcera, učitelka x žák) a navíc v průběhu filmu přehodnocovat názor na jednotlivé postavy. Haneke opět, jak je jeho dobrým zvykem, nechutně manipuluje s divákem, když ho nejprve donutí Eriku za její jednání nenávidět, aby ji posléze učinil obětí prachsprostého, čítankového znásilnění. Na jednu stranu se v tu chvíli vkrádají nebezpečně misogynní myšlenky jako "to má za to", na straně druhé se objevuje lítost a vztek nad bezmocností hlavní (anti)hrdinky, která je navíc do značné míry dílem přehnaně protektivní a incestuálně-despotické matky. Tahle morální facka, kterou nám režisér uštědřuje, není nepodobná té z Funny Games nebo z Tarantinových Hanebných Panchartů (inferno v divadle) a vytváří možná ještě silnější kognitivní disonanci. Nakonec to vše můžeme číst jako tragický příběh o ženské (nebo i obecně lidské) impotenci, kde neschopnost zdravě se sexuálně vyjadřovat úzce souvisí s neschopností plně se realizovat v profesním/uměleckém/tvůrčím životě. _____ Nejprve jsem vůbec netušil jak film hodnotit, ale za takhle výjimečné zprostředkování protichůdných emocí musím jít na max. Haneke je ďábel. ()
Tak tady jsem šlápl vedle. Ačkoliv musím uznat, že po psychologické stránce je film zdařilý a hlavní herci nejsou špatní. Zvedal se mi žaludek a to nejen díky tomu, co jsem viděl, ale i slyšel. Opět jsem ztratil 2 hodiny ze svého života a nehodlám ztrácet ani těch pár minut rozepisováním se o tomto odporném kýči, díky kterému se stydím, že jsem ho vůbec shlédnul. 15% ()
toto sociální drama je vyjímečné svým otevřeným pohledem na běžnou nenápadnou umělkyni, která je týraná z jedné strany despotickou matkou a z druhé svým nevybouřeným sexuálním životem ovlivněným její SM úchylkou. To všechno se v ní bije a musí s tím žít a když navíc není hloupá, tak jí není co závidět. Téma je zpracováno důstojně, jak je u Hanekeho zvykem a postavy se chovají přirozeně a uvěřitelně. Jen díky depresivnímu tónu zůstává pod hranicí pěti hvězd. Rozhodně však doporučuji! [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 3 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Galerie (25)
Zajímavosti (24)
- Když prochází Erika Kohut (Isabelle Huppert) jídelnou před zkouškou, jsou za ní vidět dva filmové plakáty. První z nich je Frekvence (2000) a druhý Lebky (2000). (Geriel)
- Postava matky je založena na skutečné matce autorky knižní předlohy Elfriede Jelinek. (Morien)
- Vedenie filmového festivalu v Cannes po tom, čo film získal až tri ocenenia pre celovečerný film, opäť sprísnilo pravidlá, aby rovnaké dielo nezískalo príliš veľa ocenení. (Arsenal83)
Reklama