Hříšná cesta do ráje

"Noc je ještě mladá a nějaké hloupé krvácení mi nezabrání v dalších nemravnostech." Já Lamb rozumím. Vypadám totiž jak Brad Pitt ... tedy po čelním střetu s Airbusem A380, ale nikdo mi za to dosud nenabídl odškodnění. Lamb ho dostala, takže utekla od Boha, nechala se spolknout od Las Vegas a pak ... no to je jedno. Jako pozorný divák jsem si však všiml, že se Lamb při hýření nebavila, což by mi zase tak moc nevadilo, ale já jsem se taky moc nebavil, což je mnohem horší. A na cpaní moralit do hlavy určitě nejsem ten správný objekt. (25.09.2016)

"Cesta z Ráje do Pekla, nepěkně mě vypekla." Rozhodnutí vyfakovat Boha, přímo v kostele, před celou komunitou zaostalých pánbíčkářských konzerv, tomu jsem tleskal. A odvážný plán naší kvalitně ohořelé princezny, kvalitně morálně zpustnout v doupěti neřesti Las Vegas, mě zaujal. Těšil jsem se na její úpadek, jako kdysi v pubertě poprvé do peep-show. Úpadek následoval, bohužel ne mravní, ale scenáristický. Hříšné Las Vegas narvané dobráky od kosti, že pro samého altruistu pomalu není kam flusnout? Jediná zvrhlost holčiny (a že by se jich dalo vymyslet), močení na veřejnosti? A ve finále návrat do otevřené náruče hyperkonzervativní rodiny a zapšklé komunity zpátečníků (ve které dívky ani nesmějí jít studovat) s úsměvem na rtu: Co jsme si, to jsme si, vyfakovaný Bůh a slíbený milion dolarů na kostel v pérdeli? Muška jenom malá. Vy mě budete povinně milovat, přitom já si budu žít po svém, emancipovaně. Tak určitě... (19.07.2020)

Tak nějak jsem si říkal, že tahle komedie by mohla bejt z toho zástupu, co tady je kritizována, ale ve skutečnosti se u ní divák vcelku dobře pobaví. Nestalo se. A to i přesto, že Julianne Hough v roli Lamb Mannerheim započne svůj herecký výkon vcelku slušným výbušným monologem uprostřed kostela o tom, jak přežila pád letadla, zkasírovala invalidní důchod a pod nátlakem očí z celého kostela rozjela tisícero nadávek na téma, jakej je Bůh sráč, a že vlastně vůbec neexistuje. Po vcelku vykřičeném monologu se uklidnila, strčila do kapsy zlatou kreditku a odcestovala do Las Vegas, aby si ten život trošku užila. Bohužel tento film natočil nějaký uvědomělý Američan a tak dobře rozjetou pařbu utnul v momentě, kdy v duši našla Boha a zjistila, že utratit všechny prachy v Las Vegas není úplně dobrej nápad. Škoda. Russell Brand by jí s tím určitě uměl pomoct. (12.02.2015)

Jak já se těšila na Julianne Hough a Russella Branda, kór když jim to v Rock of Ages tak šlo, ačkoli měli většinu scén jeden bez druhého. Začátek filmu, hlavně ta předtitulková část, v níž Julianne haní na celej kostel Boha za to, že jí komplet zohavil, plus příjezd do Las Vegas v touze napáchat co nejvíc hříchů, sliboval nekorektní zábavu plnou méně či více černého humoru a já už si dychtivě mnula ruce nad tím, jak se zase budu přiblble usmívat nad věcma, které bych před rodinou nikdy nahlas nezmínila. Jenže to nějak nevyšlo a jakmile se objevil Russell, stalo se z Paradise obyčejné a vcelku nudné drámo bez humoru, nesoucí se skoro hodinu na vlně poselství, že pravá krása se skrývá pod kůží (jak by určitě Lucifer Valentine sám řekl) a to jak vypadáme na to nemá vliv. Posledních dvacet minut už jsem si jen nervózně okusovala nehty nad nekonečnou stopáží přemýšlejíce o tom, zda si mám ten pupek teda vůbec ještě někdy holit. Buď z toho měli udělat čisté vážně míněné drama alá Rust and bone, nebo ztřeštěnou bláznivinu alá Farrellyovi, ale kaše, která se míchá na půl cesty mezi obojím, nepobrala moc na chuti. 40% (23.10.2013)

Mě na tomto snímku nepřišlo evidentně zajímavé vůbec nic, protože jsem si mezi sledováním stihla udělat manikúru, nachystat svačinku na praxi a nezapsala jsem si ani jednu jedinou poznámku v rámci sledování, což se mi nestalo snad nikdy. Buď si poznačím boží věci, nebo naopak trapné.. tady nebylo vůbec nic ani z jednoho soudku. Naprosto nijaký film o ničem. 1* za herecké obsazení. (05.03.2014)