Keoma

Ani nudný dabing mi nezkazil zážitek z toho brilantního spaghetti westernu - špinavá syrová a lehce tajemná atmosféra, nápaditě využívaná kamera, skvělé záběry a k tomu ještě úžasná hudba. Ve filmu je poměrně dost zpomalených záběrů, ale narozdíl od dnešních filmů jsou efektní, účelné a mrazivé, nikoliv patetické. Velkou přestřelku ve městě jsem si užíval jako nějakou akční 3D hru. (27.01.2012)

Pokud si představím věci, které dělají špageťáckej western špageťáckym westernem, tak zde jsou snad všechny a to jak v dobrém, tak v tom nepříliš povedeném (poněkud dřevěnější herectví menších i větších rolí). A ano, je to povedené, zarostlý a vyvlasený Franco Nero hází zadumané pohledy a moc nemluví, přičemž čelí démonům své minulosti (což mi připomíná, měl bych zavolat bráchovi, hm). Děj je sice prostinký, ale funguje, více méně, bohužel ale nedokáže naplnit stopáž a má tak dva vrcholy, z nichž ten druhý je nastavovaná kaše (zdravíme Tarantinovského Djanga, mimochodem). Zkrátka a dobře, je to slušná žánrovka, co má ucházející přestřelky a zádumčivého pistolníka, co dělá pif paf a s brokovnicí zas pchžžrrž. Howgh. (07.12.2015)

Já vím, že to tak nevypadá, ale já miluji westerny a to jak ty klasický, kdy si pistolník narve do pusy celý stoh sena a to pak žvýká po zbytek filmu. A pak ty méně klasický westerny, takový ty který nejsou úplně známý a tenhle kousek, tenhle diamant je tedy fakt něco. Depresivní je to jak řemen, akční řežba ke konci je dechberoucí a ta krutost, ta z toho filmu doslova teče. A to sem ještě nezmínil tu práci s kamerou, hudbu a tu symboliku v podobě staré ženy, která pronásleduje Keomu všude. Franco Nero možná prorazil díky roli Djanga, ale tenhle film je srdcovka. (27.01.2022)

Odpad italowesternu, resp. anarchistický brak (nehledě k naprosto nevhodnému obsazení role indiánského míšence Francem Nerem). Pro primitivní diváky zvýšené efekty vzduchem létajících pistolníků, jež zasáhla kulka. Závěrečná scéna se řvoucí rodičkou a Keomova "filozofická" sentence jako tečka na konec- to je opravdu vrchol stupidity! (Díky těm, kteří tomuto šmejdu dali - navzdory zde převažující chvále - rovnou hodnocení "odpad"). (08.11.2010)

Ne, že by ten film byl bezchybný, Nerovy rádoby filozofické řeči a uječená zpěvačka (i když tady se ještě dá vydržet, na soundtracku je to mnohem horší) mi trochu vadily, ale jinak si myslím, že Castellariho muselo něco osvítit. Vizuálně fascinující film, obsahující plno v žánru nevídaných nápadů (postava - symbol, prolínání minulosti a přítomnosti - jasně, některé věci jsou obšlehnuté od Bergmana a spol., ale ve westernu se to fakt nevidí každej den). Na to, že film byl přepisován v průběhu natáčení, je to hodně povedený. Několik měsíců po druhém zhlédnutí ve mně zůstává výrazně pozitivní dojem a možná i chuť pustit si to znova. (29.01.2014)