Gagarin: První ve vesmíru

Uf, tak tohle jsem si užil. Životopisný film zprvu nenápadně připomněl dokument. Po chvíli se však slušně rozjel, a tak jsem jen se zájmem koukal a hltal okamžik za okamžikem. Jasně, "Gagarin: Pěrvyj v kosmose" zaváněl ruským patosem a pompézností, snažil se ohromit jako vždy, ale já to tomuto historickému snímku spolkl i s navijákem. A proč? Scénář je velmi dobře napsaný a propracovaný, postavy jsou dobře zahrané, závěr pak dramaticky vrcholí. To vše je podbarveno nádhernou instrumentální a sborovou hudbou, námět hudby je hrdinský, jak jinak. (09.12.2013)

Můj vztah ke Gagarinovi není kosmický, ale pozemský, až přízemní. Některý z učitelů přišpendlil po úspěšném obletu Země Gagarinovu fotografii na školní nástěnku. V nadšení žáka šesté třídy jsem si ji po konci vyučování odšpendlil, abych ji ukázal doma rodičům. Stálo mě to dvojku „zmravu“ (tehdy jsem ani nevěděl, že se jedná o "dvojku z mravů"). Film o nadšení, snaze dosáhnout něčeho nevídaného, ale i latentních rozbrojích a pozdějším zneužití hrdiny. Režisér a scénárista Pavel Pachomenko nasadil hned od počátku první komickou rychlost: všechno je úžasné, super-optimistické, o možných selháních se mluví jen když je záhodno, aby vynikla hrdinova chrabrost a neochvějnost. Pohled na Gagarina jako na člověka (na člověka chybujícího a pochybujícího) tu nenajdete. Přesto však je škoda, že hrdinní dobyvatelé ztrácejí náš zájem na úkor muzikantů a sportovců. (05.06.2015)

Rusi si po vzore Hollywoodu natočili vlastnú životopisnú „oscarovku“ o jednom zo svojich najvýznamnejších človekov. A vznikol tu časový výsek z Gagarinovho života od flashbackov do detstva na dedine až po okružnú dráhu okolo Zeme. Zjednodušený pohľad na, pre Rusov, aj pre svet, významnú udalosť, pri ktorej nie je čas (alebo skôr potreba scenáristu/režiséra?) zamerať sa na čokoľvek iné. Natočené síce v poriadku, ale až učebnicovo uhladene, sterilne a dosť suchopárne. Bez jediného momentu na úvahu, bez napätia pri prvej ceste človeka do vesmíru, bez emócií počas prípravy na túto cestu, bez nejakého bližšieho technologického objasnenia problematiky prípravy takejto cesty v sovietskom zväze. Žiadna práca s psychológiou Gagarina, resp. so silným tlakom na psychiku, ktorý taká cesta a osamotený pobyt na obežnej dráhe musel prinášať. Namiesto toho mierne sentimentálny a zbytočne patetický životopis (tá orchestrálna hudba v pár scénach bola niekedy až na hrane gýču), ktorý síce ničím neurazí, ale čakal som, že si Rusi o svojom velikánovi natočia významnejší film na poli kinematografie, než takúto neškodný pohľad na Gagarina, o ktorom sa vo filme divák vo výsledku nedozvie nič viac ako na hodine dejepisu v základnej škole. Neškodné, ale zbytočné. CELKOVO: 3* (6/10) (17.04.2015)

P. S. Asi nie je náhoda, že film trvá rovnako dlho, ako Gagarinov let do vesmíru... ___ Súdruhovia prepáčia, ale keby bol Vostok skonštruovaný tak kvalitne ako tento film, rozpadol by sa už na kozmodróme. Prvú hodinu je to tak strašne mdlé a ukecané, že som skoro zhltol televízor. Plné veselých ruských ľudí a bodrej atmosféry ako v nejakom budovateľskom týždenníku. O pretekoch v dobývaní kozmu sa nedozvieme ani ň. Film ale ani celkovo nemá nijaký kontext - spolieha na to, že G. každý pozná. Ale načo sú tam potom tie dve scény s Chruščovom ? Z napätia sprevádzajúceho pioniersky počin dobývania vesmíru sa sem dostane len o mikropascal viac, celá tá vzrušujúca, nervná, súťaživá a paranoidná éra vesmírnych pretekov je tu neviditeľná, prekrytá vysmiatymi rozjuchanými mládencami, ktorých súperenie je až na výnimky priateľské, vedúcimi neveľmi dobre napísané dialógy, ale s dramatickou hudbou znejúcou aj keď netreba. Jediná negatívna postava je Nemčúr z druhej svetovej, ktorý takmer obesil Juriho brata, keď mu chceli ukradnúť vajcia – toť jedna z vecí, ktoré mali ukázať čo – že Rusom bolo ťažko a aj tak dobyli kozmos ? Celú hodinu sa tu vedie nemotorné rozprávanie, ktoré nedokáže vyhmátnuť nejakú zaujímavú linku alebo filmovo zdôrazniť dramatický moment, podobne ako vybudovať sympatie k postavám. Retrospektívne momentky z Gagarinovho života sú zaraďované mechanicky a pravidelne ako reklamy do kozmického letu, ktorý nemá žiadne mimoriadne filmové kúzlo - a keď ho konečne začne chytať, preruší ho ďalšia nesúvisiaca spomienka z kozmonautovho života. Celkovým dôsledkom je nulové napätie (nuda) a len veľmi slabé emocionálne zaangažovaniu diváka (mňa) – a púha sterilná prítomnosť ženušky a detí ako povinného doplnku na tom nič nemôže zmeniť. Herecky jednoznačne vedie Gagarin starší, ale jeho charizma skoro nemá čo hrať. Jedinou zaujímavejšou postavou filmu (vrátane prvého človeka vo vesmíre) je tak inžinier Koroljov – ale aj u neho sa film vyhýba akejkoľvek kontroverzií, ktorá by tento film učinila zaujímavejším. Až pri návrate na Zem sa konečne trochu zdramatizuje (plus zaujímavá scéna rozpravy o tom, prečo letí Gagarin a nie ten druhý), ale celkom zostáva rovnako rozhasený. (10.03.2024)

když už se občas podívám na americké blockbustery, tak proč nezkusit i komerční ruské ;-). Stejně jak americké působí proamericky, tento je zas propagandistický směrem na východ, ale taková tehdy byla doba. Jinak je to průměrný „životopisný“ snímek, kde se dostanete bohužel jen trošku pod povrch tehdejších událostí a života Jurije Gagarina. Chyběl tomu nějaký náboj, který by děj oživil a zpestřil, a proto mě přišel málo komplexní a jednostranný. Znovu na hraně tří hvězdiček, ale tentokrát se přikloním k nižší známce - zase mě to tolik nebavilo. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (17.01.2014)