Líbej mě až k smrti

Hlavní záporák pošle detektivu Hammerovi auťák. Hammer samozřejmě neotočí klíčkem v zapalování, protože správně předpokládá, že v autě je bomba. Pak ale do auta nasedne a v klidu jede do servisu, kde překvapenému mechanikovi oznámí, že tam je ještě jedna. Ta by ale vybuchla pouze kdyby překročil určitou rychlost... Tento výjev dobře ilustruje, proč, byť jsem fanda noirů, tenhle pro mě nezafungoval úplně dokonale. Detektiv má samozřejmě vědět trochu víc než divák, to je právě to, co nás na sledování kriminálek fascinuje. Jenže Hammer toho ví až podezřele moc a na chudáka diváka se přitom příliš neohlíží. Jen ho vlastně tak nějak neochotně tahá s sebou. Někam přijde, dá někomu do držky, ten mu řekne - úkoly mi dával George. Tak jede za Georgem, kterého zmlátí, aby se dozvěděl, že hlavou všeho je Giuseppe. Tak jede za Giuseppem... Ne, že by tu nebyly pamětihodné momenty, noirové jak se sluší a patří: celý úvod s křehkou ženou na silnici, mučení kleštěmi v intimních partiích, zábavné vedlejší postavy (výbušný automechanik Nick, slizký patolog), tajuplný svítící kufr... Pokud se to bere jako děsivý sen o městě, ve kterém jsou všichni zrádci, mafiáni a vyděrači, funguje to skvěle. Pokud v tom chcete hledat racionalitu, srozumitelnost či jasný příběh, funguje to méně. 3,5* - z lásky k žánru zaokrouhluji nahoru (24.11.2021)

Hodně uhrančivý film, který už od začátku jde trochu proti proudu, například jen těmi titulky, které jsou zvláštní, ale i nahotou, která je tušená pod pláštěm ženy, jež se zde objevuje. Ale ono to pokračuje dále, až do velkého finále, kdy konečně někdo otevře tu krabici. Je to noir film, ale zároveň je to i film fantaskní, je to film drsný a na svou dobu nesmírně krutý, což je velmi osvěžující. (29.12.2014)

Hrdina s vizáží nadopovaného Kevina Costnera kosící nepřátele jako na běžícím pásu, Tarantinův brakový kufřík, Spielbergova zářící Archa, psychicky labilní a polonahé blondýny, černovláska s očima jak moje bývalá a italské komediální motoristické vsuvky. Kašlete na ty kvanta scénáristických oslích můstků, protože tohle je černá pecka, která musí dostat každého, kdo má aspoň kousek ďábla v těle. (08.02.2007)

Jak noirovky nemusím, tak tohle by šlo! Už od první scény napínavý thriller, který nad průměr povyšuje originální scénář a hlavně kamera, která si libuje v netradičních úhlech pohledů (neustále se opakující záběr na boty, šikmé podhledy) - ty někdy dodávají scénám až surrealistický charakter. Postavy jsou sice někdy trochu až moc křiklavé - šilhavý ranař, psychopatická blondýna, sečtělý zloduch - ale nakonec jsem zjistil, že díky nim má tenhle polozapomenutý film ten správný říz. A jako třešnička na dortu - krásně rozmáchlý, démonický závěr. Pro mne perla žánru. (18.12.2011)

,,Zvědavost zabila kočku..." Mě zase téměř zničila závěrečná pointa. V začátku typický noir s drsným soukromým očkem a jeho sekretářkou, která je ,,víc než sekretářka" se postupně proměňuje v brutální pátrání po MacGuffinovi, kde si nebere servítky ani hlavní hrdina, ani padouši (mezi které mimochodem patří i Jack Elam - ten, kterého tak trápila moucha v Tenkrát na západě) a kde každá druhá žena je psychicky labilní. Robert Aldrich se nebál jít do toho naplno a obohatil tak žánr o další chuťovku. (07.10.2009)