Výchozí bod

Mám rád divné filmy s tajemstvím, které jsou chytře vystavěny a směřují k překvapení, co může být tušené, ale také vůbec nemusí. Všechny složky filmu jsou v báječné harmonii - vizuální stránka, hudba a samozřejmě herci. Zdánlivě nezáživné vědecké téma se promění v napínavé drama o hledání... Oči jsou fascinující orgán; lze se na ně dívat, zkoumat je a studovat, nebo řezat, vydloubávat a rozmačkávat (mistr Fulci by věděl, jak na ně). Režisér se nebojí dotáhnout jisté scény do možná divákem nechtěného konce, a tak tu s výtahem by jistě mnohé filmy pojaly naprosto jinak. Zde však splnila svůj účel. Nádherný film, který mi nakonec ani moc sci-fi nepřišel. (21.09.2015)

Teória o (ne)existencii Boha, či jednoducho niečoho duchovného mimo nás, dokáže rozhádzať i tvrdého ateistického vedca skrz svoju lásku. Prvá polovica romanticko nasladlá, druhá polovica už viac zaujímavá. Doporučujem však ostať až do konca tituliek. Tá záverečná jednominútová scéna vám dá priestor na rozmýšľanie. 3,5 *** (06.10.2015)

Vyhledávejte nezávislé projekty Fox Searchlight! Když se na festivalu objeví nějaký zajímavý projekt, lapí jej převážně tento distributor. To je i případ půvabného I Origins, který vás chytne již od začátku a přestože tak ve 3/4 tempo trošku poleví, úplný závěr je naprosto fenomenální přehlídka hereckého umění a citu pro dojímavý a více než uspokojivý závěr. Tento snímek vás zkrátne uhrane přes oči :D ... 90% (20.02.2015)

Sovětští vědci objevili nerv spojující oko a prdel. Jak na to přišli? No vzali pokusného člověka a jehlou ho píchli do řiti až mu vytryskli slzy. Pak ho tou samou jehlou píchli do oka a dotyčný se okamžitě posral! Co z toho plyne? No do kina se dá jít na dost lepších filmů než je tento. Viděn čórnutý rip. Neptejte se kde jsem ho vzal.20% (15.09.2014)

Tak tu som asi niekde úplne mimo, alebo sú úplne mimo všetci ostatní. Sotva dve hviezdy (výprava a herci fajn) udeľujem filmu bez vnútornej logiky, bez uveriteľnej psychológie postáv a s neskutočne dementnými dialógmi, absolútne nepravdepodobným chovaním postáv a rádoby nezávislým cool feelingom. Radšej nejaký profesionálne natočený komerčný zábavný výplach plniaci svoju funkciu, ako pokus o niečo hlbšie, čo náhodou hrubo nevyšlo. Alebo niekomu pripadá normálne, (MIERNY SPOILER) ak matka vôbec nerieši svoje milované dieťa, ktoré má určitú vlastnosť, o ktorú tu celý čas ide a vyšle svojho manžela do sveta riešiť to isté ohľadom postavy, ktorá je mŕtva, pretože "it´s bigger than us"? Alebo sa nikto nezamyslí nad tým, čo vlastne záverečná pointa ukazuje/dokazuje a berie jednoducho ako fakt, že veci sú buď tak, alebo presne naopak? Nevadia nikomu dialógy plné boha/lorda/tvorcu, vedené tým najpriamočiarejším spôsobom? Čo tu hľadá postava Williama Maphotera a jeho veľavravný preslov vo výťahu? Žeby tušil, ako to celé skončí? Konfliktom viery a vedy sa PODĽA MŇA oveľa lepšie vysporiadal seriál LOST, ktorý mnohých sklamal, pričom lepšiu metaforu ľudskej duše by vo filmoch divák sotva našiel. Cahill sa snaží o niečo podobné, ale ja som mal bohužiaľ iba pocit že sledujem paródiu na myšlienky, ktoré sám prezentuje. (03.10.2014)