Jahodová proklamace

Nejlépe natočená výpověď doby, kterou jsem zatím viděla. Naprosto zbavené patosu, tím jsem byla plná jen já a tak to má být, úžasná kamera, snímky lidských kruhů jsem viděla už tak nějak rozostřeně. Hudba, to je jasná páka. K tomu krásný, mladý, štíhlý kluci, co maj upnutý rifle, dlouhý vlasy a lenonky. Takže já jsem pro....štrajkujeme......štrajkujeme! (19.06.2015)

Ne, tak tohle mě nechytilo. Příběh o tom, že americká mládež má ve srovnání s Evropou houby problémy, proto si je musí vymyslet, aby kvůli nim mohla stávkovat a protestovat. V závěru pak dostane přes hubu, zestárne a novou generaci čeká stejné dobrodružství na novo. Samozřejmě je to pravdivé, ale není to víc jak za 60%. A už vůbec to není Forman. (23.10.2009)

Stávkující studenti si sice získali mé sympatie, ale stejně mi problémy americké mládeže připadaly směšné ve srovnání s tím, co se v roce '68 dělo v Československu. Je tedy pravda, že v roce 1970 na stříleli vojáci na univerzitě v Kentu do davu studentů, to ale film nepopisuje. Událostí v Evropě si snímek je vědom, viz 79. minutu: "Viděl jsi záběry z Prahy? Vypadá to tam přesně takto." Naivita mladých hipísáků byla bezbřehá, všechno to jejich organizování, které nikam nevedlo, bylo příjemné vidět dílo, který je neidealizuje, ale ukazuje, že důvodem, proč se k hnutí přidávali někteří členové, byla velká koncentrace holek na metr čtvereční. Film je každopádně dobře natočený, kamera je umisťována do neobvyklých pozic, snímá děj z nejrůznějších úhlů, střih je nápaditý, kameraman dokládá svou náklonost k transfokátoru neustálým divokým zoomováním... Srovnání s Bezstarostnou jízdou je (co se týče příběhu) dost zcestné. Film navíc nijak ani nenaznačuje, co se bude dít po konci, což sice divák znalý historie ví, ale stejně by si to zasloužilo nějak uzavřít. (29.03.2010)

Musela to být krásný doba, nebo alespoň zajímavá, ten hípísácký věk. Čas volné lásky, uvolnění, protestů, vášnivých projevů a stávek. Ve filmu nejde ani tak o děj, jako zachycení kouzelné atmosféry, vždyť i hlavní hrdina se ke stávkujícím přidává více méně z plezíru, vše je navíc podepřeno ruční kamerou, volící neobvyklé úhly, neznámými herci, zakodovaná sdělení (stávkující se v Tv dívají na starou Vzpouru na lodi Bounty, krev na školním hesle,..), plus neustále znějící písně. Bylo by fascinující tu dobu zažít, hlavně vystřízlivění hipíků po opuštění univerzity a jejich konfrontace se skutečným světem, kde jim jejich vzletné promluvy nájem nezaplatí. Parafrázoval bych úvodní projev učitele v South parku, "Někteří z Vás budou právníci, lékaři, ale většina z Vás bude obsluhovat pumpu, nebo stříhat plech a proto máme dílny". Není se čemu divit, že komanči tyto snímky o občanské neposlušnosti milovali, samozřejmě ještě s politicky kritickými, dokazovali nám tím, že i v té oslovavané, dokonalé Americe je pěkný bordel. P.S. To že vedení školy názory studentů nezajímá, je snad všeobecně známé, kdekoliv a kdykoliv. (30.03.2010)

Dokonalá hudba a vcelku sympatický hlavní hrdina činí tento film snesitelným. Na hlavním hrdinovi se mi líbilo, že nebyl úplnej hipík, ale normální kluk, který jen vyjadřoval nespokojenost s dobou. Jenže ten zbylej hipísáckej massive mi byl hrozně nesympatickej. Já je jen vidim a už mě štvou. Vadí mi ta jejich nebetyčná blbost, všude plakáty s Mao Ce-tungem a přitom pějou lásku. Blbci. Celý film je navíc dost chaoticky nasnímán a nijak mne neoslnil. Samozřejmě pro ten finální lynč studentů žádná omluva neexistuje a neschvaluji ho. (16.10.2010)