Velké ticho

Všechno v tomto filmu je tak trochu jinak. Klasické atributy spaghetty westernu nejsou na první pohled tak patrné. Corbucci točí příběh hodně syrově, dalo by se říci až "evropsky" či "artově". Trintignant je spíš romantickým hrdinou a ne typickým vychytralým ostrostřelcem, upocené pistolníky a rozpálenou poušť vystřídala zasněžená krajina, kterou stěží projede jezdec na promrzlém koni. A pak je tu samozřejmě neuvěřitelný závěr, který vás nechá s otevřenou pusou němě zírat na ubíhající titulky. Il grande silenzio. Velké ticho. (19.01.2013)

Velké ticho je špinavé a plné prachu italských westernů a to i přes to, že se odehrává ve sněhem zapadaných horách. To je prakticky ten nejlepší možný kompliment, jaký jsem tomuto zástupci spaghetti westernu mohl vyseknout. Je tu zkrátka vše. Zkorumpované městečko, slizcí záporáci, dávné trauma vyvolané blyštivým předmětem i mlčenlivý (to doslova!) cizinec. Zkrátka všechny dobré atributy k tomu, aby se rozpoutala další etapa divokého západu, která ho rozhodně nebude romantizovat. Když k tomu připočtu napínavý děj, syrovou atmosféru, ponurou hudbu a vysokou brutalitu, tak mi z toho vychází velice solidní čtyřhvězdičkové hodnocení. Tenhle film se nebojí pálit ostrými. Vytknout mohu snad jen občas až trapnou snahu o Leoneho detaily, které se kameraman snaží zásadně držet v pohybu. Výsledkem často bývá rozmazané nic, ale to není tak silný důvod proto, aby si fanoušci italských westernů stáhli před tímto kouskem své klobouky přes oči. (25.03.2012)

V časoch smrteľnej agónie Divokého západu a blížiaceho sa konca všetkých lovcov odmien, v nádhernom prostredí Skalistých hôr, v nekonečnom bielom mori snehu a v snehovej chumelici, si to po cestičke šinie dostavník. V ňom sedia dvaja muži, budúci nepriatelia... len o tom ešte nevedia... iba tušia... Jasná inšpirácia pre Tarantina a jeho Osem hrozných, len tam sa namiesto palcov na rukách odstreľovali genitálie... Snímku kraľuje surová, drsná atmosféra, v čom vo veľkej miere majú prsty obe ústredné hlavné postavy - Jean-Louis Trintignant a Klaus Kinski, hlavne Kinski bol mimoriadne presvedčivý. Jemu totiž v úlohe záporáka môže konkurovať hádam iba ak tak Ch. Walken, každá scéna s ním stála za to. Film ma zaujal aj svojim netradičným koncom, síce nečakaným, avšak o to viac zaujímavým, navyše to, že je príbeh podľa skutočnej udalosti je vítaný bonus. 80/100 Videné v rámci Tour po Amerike. (26.04.2016)

No tvl-normální psycho.. Celou dobu se to tváří jako hezký zasněžený western, ale časem se to přehoupne do něčeho co nekompromisně vyráží dech. Víc psát o ději nebudu, protože tohle je asi jeden z těch filmů o kterých je lepší před projekcí vědět málo. Kinski si to zase střihnul parádně-tentokrát do toho dal něco trošku jiného než je u něj-u takových rolí-zvykem+Nevtíravá, ale krásná Morriconeho hudba. Plnou palbu asi nedám-i když vlastně pořádně nevím proč..Možná časem až to ve mě dorezonuje a celé se to usadí. Pravověrní milovníci špageťáren mají jako povinnou výbavu ke sledování jedny pampersky, protože si 100% ustříknou :D (04.08.2013)

Chvíli jsem se rozhodovala, zda tři nebo čtyři hvězdy, ale dám ty čtyři, ať mě třeba sníh zasype. Trochu netradiční western natočený v okolí Cortiny, což mělo na mně také vliv, neboť jsem tam párkrát byla, a skvělý padouch, lovec lidských odměn, Kinski, a ten báječný Francouz Trintignant, jenž vypadal zajímavě a ruku s koltem měl proklatě nízko, i když nebyl zdravotně zrovna redy. Kopce sněhu, hory sněhu, fujavice, bořící se koně, občas nějaká mrtvola přepravená na střeše dostavníku a strach mezi obyčejnými lidmi. Do toho ten ďábel Ennio, jenž k tomu hrál, drásavě, kvílivě, teskně a dobrá kamera. Zkrátka, tak trochu jiný western, v němž padá idea, že dobro by mělo vždy zvítězit. (18.03.2016)