Velké ticho

Velmi netypický western, snad jen pěkná Morriconeho hudba by tak trochu odpovídala tomuto tzv. nihilistickému "spagetti westernu", naprosto "negativnímu" filmu, ale v pozitivním slova smyslu. Film je zasazen do drsné zimní přírody někde v horách Utahu. Snímek byl snad dokonce natočen - alespoň podle textu v epilogu filmu - podle skutečné události, ale na to si teď doopravdy už nevzpomenu. Proč negativní? Všechny pozitivní postavy během filmu postupně zemřou, nebo utrpí jiná příkoří, všechny záporné postavy nejenže přežijí, ale nakonec i...Více ve filmu.. Navíc hlavní hrdina Silence nemluví, protože nemá od dětství jazyk. Podstatou děje kromě jednoho milostného vzplanutí, je lovení lidí za peníze, tvrdý boj o přežití v drsné přírodě, kde vládnou vyvrhelové společnosti. Film je neskutečně autentický, hodně syrový a má několik brutálních scén à la Peckinpah nebo Leone. Němý jezdec Silence (který mi zde připomínal prožitými traumaty v dětství a následnou odplatou Harmoniku z filmu Tenkrát na západě ) se svou německou automatickou sklápěcí pistolí Mauser odvedl perfektní výkon, stejně tak i Tigrero alias Loco, ďábelský Klaus Kinski, byl ve scéně u stolu v baru a ve vypořádání se šerifem rovněž perfektní. Škoda jen, že se Clintu Eastwoodovi nepodařilo natočit zamýšlený americký remake, bohužel se nepodařilo koupit autorská práva. (25.04.2008)

Prekvapujúco dobrý netypický western ešte z roku 1968, keď sa nakrúcali westerny iného razenia. Skvelé herecké výkony, temná atmosféra, výborná kamera využívajúca atraktívne prostredie a postupy známe z Leoneho filmov a hudba, ktorej autora nie je ani potrebné uvádzať v titulkoch. Napriek tomu mi niektoré scény bránia dať plný počet hviezdičiek Ale aj napriek tomu považujem za škodu, že je tento western neprávom málo známy. (23.11.2015)

I přes atraktivní prostředí, v němž se Velký klid odehrává, nemohu hodnotit lépe, neboť mi tento western přišel příliš rozvláčný a snažící se hrát na podobnou strunu, na kterou brnkal Sergio Leone ve svých nejlepších kouscích. Hudba mistra Ennia Morriconeho potěší, ovšem nijak nevyniká, což platí i o samotném filmu. Některé scény lze pochválit a za zmínku rozhodně stojí finále tohoto westernu, které je možná trochu překvapivé a rozhodně nevšední. (19.08.2012)

Sergio Corbucci nebyl žádný patlal těžící pouze z popularity žánru a Morriconeho geniální hudby. Stejně tak ani jeho Velké ticho není pouhopouhým béčkem s litry krve a přehrávajícími herci - má totiž neskutečnou ATMOSFÉRU. Zatímco ostatní spaghetti westerny se topily v potu a slunci, tenhle se topí ve sněhu a bahně. Hlavní, bezejmenný hrdina nepromluví jediné slovo, zato Klausi Kinskému jede huba na plné obrátky. Dobro versus zlo, pomsta za zastřelené rodiče versus střílení chudáků za pár šupů. Kdo asi zvítězí? Jenom abyste nebyli na konci překvapení, závěr totiž přesně odpovídá průběhu celého filmu - krev, sníh a pocit, že jste viděli něco výjimečného. (16.10.2010)

Dalo by se říci, že toto je přímo definice typického cynicko-brutálního italowesternu. Podobné postupy jako u Leoneho, rovněž poetická a místy i paradoxně radostná hudba Morriconeho - dohromady by to bylo na čtyři hvězdičky. Ale ten anarchisticko - nihilistický závěr to srazil na trojku ( v USA tehdy vznikal rovněž western s krvavými jatky: Divoká banda). Rok 1968 byl v dějinách zlomový (zatím se to ve školách neučí), naplno se provalila hráz jakýchkoliv zábran, násilí i nemravnosti. Lze to názorně doložit právě ve filmovém umění, ale i jinde... K 22.11.2015 hodnocení 81% (silně přeceňované), hudba je obšem vynikající!!! (Morricone komponoval často nádhernou hudbu k nedobrým filmům - zajímalo by mne, jestli úmyslně či nevědomě). (04.09.2009)