Attila Marcel

Na tenhle film jsem byla netrpělivá divačka, hlavně na začátku, pořád jsem si říkala vydrž - ono se to vyvrbí. S přibývajícími minutami se vše rozvíjelo jako poupátko až do konečné podoby růže. Milý, pozitivní snímek s poselstvím, aby KAŽDÝ ŽIL SVŮJ ŽIVOT. Protože nejhorší ze všeho, je vkládat své promarněné a vysněné ambice do svých potomků či svěřenců a nenechat je jít jejich vlastní cestou. (01.03.2015)

Překrásná a poctivá Francie dneška a la Amélie z Montmartru. Nicméně v tomto případě má hlavní roli Paul a Attila Marcel. On a krásné kamerové záběry reality a snového světa, které režisér míchá tak překrásně, že si herce, který hraje Paula, totálně zamilujete. Guillaume Gouix je fakt skvělý a věřte mi, že jakmile se ve filmu alespoň trošku rozkoukáte, budete se na závěr neskutečně těšit. Vlastně nejen těšit, dokonce i v napětí očekávat rozuzlení. Počítejte ale s tím, že Vás to v žádném ohledu nezklame. Já si tenhle smutně krásný příběh prostě nenechal ujít. (21.11.2014)

Attila Marcel vraví, že ak máte niečo nevysporiadané v živote a súvisí to s detstvom vyrazte do lesa na magické huby. No ak máte v susedstve tetku-bylinkárku, nemusíte ani to. Po vypití odvarku vypúlite oči, zavrátite hlavu: a je to tu. Na myseľ vyvstanú priezračné odpovede na otázky typu: Prečo ma vždy niekto do niečoho núti? Prečo robím, to, čo robiť nechcem? Prečo počúvam fašizoidné príkazy svojich tútorov? Prečo vediem tak nudný život? Prečo som poslušný robot? Všetko cez presvetlené okamžiky zasunutých šuflíkov pamäti. Priezračné a jasné, až tak detsky jednoduché. Nebyť teda záverečnej scény na pláži (áno tej po titulkoch - kto ste ju videli?), ktorá celé to optimistické nadšenie trochu skepticky znejasňuje. Všetko v objatí hudby a farieb a scén pripomínajúcej šálku čaju a čučoriedkového koláča v prírodnom altánku, v tieni starých stromov. Polahoda pre všetkých, ktorí podľahli čaru nemej kinematografie a nezabúdajú, že film je predovšetkým o možnostiach obrazu, zručne vystavaný dej je len dobrým korením, ktoré je dobre ak sa použije, ale nemusí ho byť vždy za hrsť. Stačí po troškách. Dobrého filmu, dobrých byliniek, húb, voňavej hebučko vláčnej bábovky s jablkovým čajom. (27.07.2014)

Attila Marcel - praštěné postavy, chytlavé písničky a milá atmosféra, tyhle tři věci mi utkví v paměti. A samozřejmě krásné (smutné) oči Gouixe, ty totiž opravdu stály za to. A Madam Proustová i s tou zahradou v bytě, na návštěvu bych k ní sice nešla, ale musím uznat, že to bylo stylové. Ono tam bylo stylových věcí a postav víc - smrt Paulových rodičů, podivné tetičky i doktor vycpávač zvířat. Jo jo, vzpomínky jsou mrchy, a přes poselství filmu si stejně myslím, že občas je stejně lepší zapomenout. (16.09.2014)

Taková ta francouzská pohádková fantastika zasazená do skutečného světa současnosti, která jako kdyby navazovala na "Amélii", ale nemá v sobě tak silný příběh, jen pár celkem dobrých nápadů a sem tam nějakou tu figurku, která dovede svým chováním, vystupování, nebo prostě něčím zaujmout. Celkově to ale tak dobré není. (09.06.2016)