Tři srdce

Zas jednou jsem se nechal nachytat hodnocením. Tohle normální romantická komedie, akorát v dramatickém hávu a s nijak šťastným koncem, častokrát jsem vzpomněl nejdřív na Before Sunset, potom na Serendipity, jenže tam se na ty náhody hrálo od začátku schválně, ale tady to někdo myslel vážně. Hlavní herec vypadá jak z Ordinace v růžové zahradě (ostatně i ten product placement by tomu odpovídal) a nějakou chemii s oběma ženami mu nevěřím ani náhodou a v reálu by takový týpek sotva oslovil tak atraktivní ženské. Prostě mi to přijde vycucané z prstu a vlastně o ničem, protože to nakonec není ani romantika, ani drama. (01.01.2023)

Navzdory tomu, že si s francouzskými filmy a jejich mentalitou obecně příliš nerozumím a zdaleka nesouzním se vším, co láká na klasické atributy země galského kohouta (naposledy jsem ocenila jen Co kdybychom žili společně?), Tři srdce považuji za velmi zdařilá. Absolutní melodrama s velmi uvěřitelnými emocemi, to je počin, jaký se příliš nenosí. Ale i takové jsou klikaté cesty krajiny srdeční. (04.07.2016)

Příklad filmu, který je podle ustavených konvencí tak špatný, až je dobrý a velmi zábavný, což ale v případě tohoto filmu nutně nemusí být negativum (a ani nesejde na tom, zda se v případě všech "objektivně" neukočírovaných složek filmu jednalo o záměr režiséra či nikoli). Doslova a do písmene infarktově, až absurdně vyhrocená romance s úžasně přehrávajícím Poelvoordem neustále na hranici kolapsu, zlověstnou thriillerovou hudbou a zcela nečekaně se zjevivším, osudově glosujícím voiceoverem jak z Truffautova Julese a Jima. Je docela překvapující, že ještě dnes něco tak podivného projde zkrze všechna síta, dokonce až do benátské soutěže. Ale je to jenom dobře. (19.02.2015)

Oceňujem precíznu prácu scenáristu, režiséra a hercov, ktorí svoje dielo vystavali a zahrali detailne nesmierne presne. Výrazy tvárí, rôzne gestá, pohyby alebo veľavravné strohé vety, presne je všetko tak ako má a rozumiem prečo Tri srdcia môžu znamenať pre milovníkov podobných milostných drám jeden z vrcholov žánru. Osobne sa ale ťažko dostávam cez to, že takmer päťdesiatnik tak ľahko a naivne podlieha emóciám a to aj po dlhých rokoch a ako až tak osudovo môže jedna noc zmeniť život vyzretého muža. Že príbeh vychádza z veľmi málo pravdepodobnej náhody považujem skôr za cynický scenáristický ťah, než za dramaturgickú barličku. Určite nejde o priemerný film, ako by hodnotenie mohlo naznačovať. 70% (28.02.2024)

Pro mě příliš srdceryvné a nevěrohodné. Ráda bych věřila, že je možné potkat někoho, s kým budu chtít hned po prvním, byť krátkém, setkání strávit celý život a kvůli němu přetrhat všechny dosavadní svazky. Ale mě se to nestalo a jen těžko si to dokážu představit. A na tak velké náhody, jako jsou ve scénáři, prostě nevěřím. (22.09.2017)