poster

Popel a démant

  • Polsko

    Popiól i diament

  • slovenský

    Popol a diamant

  • anglický

    Ashes and Diamonds

Drama / Válečný

Polsko, 1958, 105 min

  • nascendi
    ****

    Popol a diamant som mal možnosť vidieť po takmer päťdesiatich rokoch. Vtedy ma inšpiroval ku kúpe literárnej predlohy od Jerzyho Andrzejewského, dnes k ubratiu jednej hviezdičky. Napriek tomu ho považujem za veľmi dobrý film, pri hodnotení ktorého je treba prihliadať ku všetkým obmedzeniam, panujúcim v dobe jeho nakrúcania. Z filmárskeho a hereckého hľadiska podľa mňa zostarol iba minimálne.(24.11.2008)

  • Aidan

    Wajdův patrně nejslavnější snímek, který se však ve mně minul divákem. Zdá se mi po letech příliš poznamenaný dobou svého vzniku (mnohem více než méně slavné, méně politické, leč syrovější Kanály od téhož režiséra). Pax sovietica, která nakonec do poválečného Polska přišla a která se v podání autora předlohy Andrzejewského jeví jako nejvhodnější řešení, byla ve skutečnosti výměnou totality za totalitu; ale to se tehdy nesmělo tak otevřeně říkat. Popel a démant není ideologickou agitací a je v něm plno silných scén, ale přece jen... pokud jde o nejásavé, deziluze plné snímky o konci druhé světové války, dávám přednost československému kusu "Smrt si říká Engelchen" od Kadára a Klose.(22.11.2011)

  • Sarkastic
    ***

    Film doplácí na dost pochybnou nezvládnutou úvodní přestřelku (to je normální, že člověk začne najednou hořet, když se do něj střílí?) a maximálně stupidní konec (z kdysi suverénního zabijáka se z ničeho nic stane školáček v oboru? Odkud se mu zhmotnila zbraň, kterou předtím zahodil? Armáda šla po komkoliv, u koho ji viděla?); v mých očích jde o jeden z vůbec nejhorších, ve smyslu nejtrapnějších a nejpatetičtějších filmových skonů co jsem kdy viděl. Jinak samotný příběh se mi vcelku líbil, (i když jeho ideologický podtext jde velmi dobře cítit), každopádně střet povinnosti a lásky, který musí být vyřešen prakticky během jedné jediné noci, byl dostatečně nosný a bavil mě. Stejně tak mě zaujala zajímavá vizuální stránka. Přesto kvůli již zmíněnému začátku a především závěru (který mi bude ležet v žaludku hodně dlouho) hodnotím nakonec jen lepším průměrem.(25.10.2013)

  • ORIN
    *****

    Poslední část Wajdovy volné trilogie, ve které se vyrovnává s problematikou poválečného pesimismu. Film ve své době vyvolal obrovskou vlnu nevole. Odehrává se během 24 hodin z 8. na 9. května 1945. Mladý odbojář Maciek Chelmicki má za úkol odstranit komunistického funkcionáře Ščuku. Ubytuje se v hotelu Monopol, kam Ščuka přijíždí, aby zde oslavil konec války s místní smetánkou. Maciek se v hotelu seznámí s barmankou Kristýnou, do které se nečekaně zamiluje. Uvědomuje si nesmyslnost poslání. Pochybuje, ale zároveň je mu jasné, že již není cesty zpět. Titulní postavu Macieka ztvárnil předčasně zesnulý Zbigniew Cybulski, často označovaný jako "polský James Dean". Démonická kreace je jeho předčasným vrcholem herecké kariéry. A závěrečná scéna, to je filmový skvost. Jeden z nejpůsobivějších konců, jaké jsem měl možnost vidět. [FILM, KTERÝ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](17.3.2007)

  • Exkvizitor
    ****

    Ta Norwidova báseň zní (v mém velmi amatérském překladu :o) asi takto: "Častokrát jsi jako pochodeň planoucí / jež spaluje hadry, které se kolem tebe k zemi snáší. / Nevíš zda plameny svobodu přinesou, či smrt / která stráví vše o co máš dbát. / Zůstane-li jen popel a chaos a bouře / budu ztracen. / Možná popel ale si udrží lesk démantu / té Jitřenky věčného triumfu." - A tak zní vlastně otázka, kterou si klade hlavní hrdina tohoto filmu: bude popel, jenž zbude po činu, který má vykonat (vražda komunistického funcionáře) zářit jako démant? A je přednější osobní štěstí, nebo obětování se "vyšší ideji"?(16.10.2005)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace