Popel a démant

Popol a diamant som mal možnosť vidieť po takmer päťdesiatich rokoch. Vtedy ma inšpiroval ku kúpe literárnej predlohy od Jerzyho Andrzejewského, dnes k ubratiu jednej hviezdičky. Napriek tomu ho považujem za veľmi dobrý film, pri hodnotení ktorého je treba prihliadať ku všetkým obmedzeniam, panujúcim v dobe jeho nakrúcania. Z filmárskeho a hereckého hľadiska podľa mňa zostarol iba minimálne. (24.11.2008)

Film doplácí na dost pochybnou nezvládnutou úvodní přestřelku (to je normální, že člověk začne najednou hořet, když se do něj střílí?) a maximálně stupidní konec (z kdysi suverénního zabijáka se z ničeho nic stane školáček v oboru? Odkud se mu zhmotnila zbraň, kterou předtím zahodil? Armáda šla po komkoliv, u koho ji viděla?); v mých očích jde o jeden z vůbec nejhorších, ve smyslu nejtrapnějších a nejpatetičtějších filmových skonů co jsem kdy viděl. Jinak samotný příběh se mi vcelku líbil, (i když jeho ideologický podtext jde velmi dobře cítit), každopádně střet povinnosti a lásky, který musí být vyřešen prakticky během jedné jediné noci, byl dostatečně nosný a bavil mě. Stejně tak mě zaujala zajímavá vizuální stránka. Přesto kvůli již zmíněnému začátku a především závěru (který mi bude ležet v žaludku hodně dlouho) hodnotím nakonec jen lepším průměrem. (25.10.2013)

Wajdův pohled na konec druhé světové války prostřednictvím jedné zpackané záškodnické akce Zemské armády je značně syrový a deziluzivní, něco k čemu se naši filmaři dopracují až o desetiletí později. Kromě režiséra zasluhuje pochvalu i kameraman Jerzy Wójcik a herecký tahoun filmu Zbigniew Cybulski. (06.07.2017)

Vzhledem k vysokému hodnocení a celkové pověsti filmu jde pro mě o kruté zklamání - nikoliv po stránce filmové, ale obsahové. Wajdovi se nedá upřít velmi slušné řemeslo, výborné vedení herců a sladění všech stránek filmu. Snad jen scéna popravy na začátku a konec hrdiny v samém závěru snímku zavání teatrálností, která byla ale v 50. letech celkem běžná. Po stránce obsahové je to ovšem silně tendenční dílko, které plně odpovídá Wajdovu komunistickému přesvědčení. Wajdova interpretace historických událostí je tvrdě podpásová ve světle faktu, že na rozdíl od Československa, kde se komunisté opírali o silnou domácí podporu, v Polsku šlo o vnucený režim, importovaný na pásech sovětských tanků. Přepadení polska Sovětským svazem, popravy polských vojáků a důstojníků ( zdaleka nejen v Katyni !) Statisíce lidí odvlečených do lágrů v Kazachstánu a na Sibiři, důsledná likvidace samosprávy a všech prvků nezávislého myšlení, likvidace společenských, hospodářských, kůlturních a náboženských organizací,opozičního tisku - nic z toho se do Wajdova dramatu nedostalo. Odpůrci komunistických pořádků jsou bez vyjímky kariéristé, alkoholici nebo dobrodruzi a teroristé, zatímco vysokému komnistickému hodnostáři nechybí životní moudrost, přesvědčivost a zodpovědnost. Wajdův film je manipulativní o to víc, že je profesionálně natočený, milostná linie příběhu přesvědčivá a Cybulski v hlavní roli výborný a charismatický... Celkový dojem 35 % výhradně za filmové řemeslo. (22.10.2008)

Zbigniew Cybulski, ktorého tento film preslávil aj za hranicami Polska, je skutočne charizmatický a vnáša do filmu atraktívny i nejednoznačný postoj nechceného hrdinu. Tento postoj však vyjadril aj samotný režisér a je len škodu, že sa do príbehu nedostali žiadne zmienky o vnútenom socializme, či represáliach komunistickej moci na vlastnom obyvateľstve v krajine. Napriek tomu, že sa film snaží vliezť pod kožu, nikdy sa tam nedostane. Pláva po povrchu a pre mňa je trochu sklamaním. (26.11.2020)