Muriel se vdává

Tahle Australská skupina herců je fakt povedená. Příběh se velmi dobře vyhýbá klišé. Muriel je přes všechny nedostatky sympatická a její motivace jsou vcelku pochopitelné. Film vás může často dovést až k slzám. Moc mě potěšilo zpracování vztahu s plavcem, který byl původně tak povrchním a nakonec se stal hlubokým a lidským. Fajn. (28.05.2014)

Hodně potenciálních diváků bude mít díky názvu filmu a zápletce za to, že si pouští romantickou komedii, ale kdepak. I já jsem čekala něco trochu jiného. Byla jsem ovšem mile překvapena. Od režiséra Svatby mého nejlepšího přítele jsem čekala vlažnou svatební romanci. Muriel se vdává je ale mnohovrstevnatý, vřelý a dojemný příběh o hledání svého pravého já, ceně přátelství, splnění svých snů a hlavně o tom, že „Dancing Queen“ se můžete stát i bez svatebních šatů. A Toni Collette je v této roli oslnivá. (07.05.2012)

Austrálie rulez! Hořkosladkokyselá komedie, která nejede podle nějakého připitomělého mustru. Přitom využívá docela omšelé téma, jak nebýt věčným outsiderem a vymanit se z té "debilní díry, kde jsem se narodila a určitě tu nechci i zemřít". Muriel je typický venkovský balík, přitom fajn holka, kterou stačí jen popostrčit. Tím strkadlem je živelná Rachel Griffiths, které je šoufl ze všech těch nafintěných pipek, které byly omylem její spolužačky. A to jsem snesl i dabovanou verzi... "Jsi hrozná Muriel..." (06.12.2009)

Dost smutný film, na úroveň romantických komedií až nezvykle moc. Toni Colette jako hlavní pilíř filmu je úchvatná, její kamarádka Rhonda dobře tvrdí muziku ve středu pole, zbytek postav tvoří jakési panoptikum jako vyhrabane odkudsi ze smetiště filmových zmetku. Ona i Muriel je valnou většinu filmu krajně nesympaticka a psychicky narušena postava. Čestnou výjimku tvoří patrně nejtragictejsi postava, matka Muriel, ta je zase pro změnu k politování. Body získává film především za originalitu, například během filmu neuvidíte ani jeden makeover, hlavní kamarádka hrdinky si nezačne nic s hlavním kamaradem hrdiny, není tady žádný maturitní ples atd. Pokud to shrnu, bylo mi více smutno než veselo, ale nedokážu posoudit jestli je to dobře nebo špatně. (18.03.2014)

Jedno tomuto filmu nelze upřít - jen těžko kolem něj projdete bez povšimnutí. Tvůrcům se nějakým zázrakem podařilo každých 30 minut vykřesat ze změti trapnosti, klišé a karikaturní nadsázky civilní, dojemný okamžik, který celý ten cirkus na chvíli spojí dohromady. Zmátlo mě to natolik, že jsem dokázal 106 minut poslouchat ABBU a nakonec jsem vzdal jakýkoliv pokus o zaškatulkování nebo vyhodnocení. Máš to za tři, Muriel. A hodně štěstí. (22.05.2015)