Muriel se vdává

ten film je plnej prazvláštní patologie, nějak mi to celkově nedává smysl. až je to vlastně srandovní, ale na druhou stranu v symbolizaci trapnosti a obyčejnosti a nicotnosti je film tak extrémní, že je spíš mrazivej. ani ty paralely s abbou jsem nějak nezvládala. dobrý je, že dějově je film bohatej, nenudí. zahraný je to taky slušně, líbila se mi hlavně Rachel Griffiths. (20.10.2012)

Mjurijel či Marijel se vdává.... a mně je to vcelku u zadele, jak jsem záhy zjistil. Pominu-li to, že jsem stáhnul verzi, která teda rozhodně nebyla v HD, tak to od samého začátku bylo docela utrpení. Napřesdržku byla Mjurijel, celá její rodina s tatínkem v čele, sestra nebo co to bylo za bečku, jakbysmet, maminka nebyla o nic lepší, ty Mjurijeliny "kamarádky" byla taky slušná sebranka. Ona sama .... já nevím, já proti Toni Collette vlastně nic nemám, ale když odhlídnu od toho, že byla jak bedna kytu, tak po většinu filmu vypadala spíš jak transvestita. Asi nejlíp se na ni koukalo v těch několika záběrech bez make-upu. Že by to byla komedie k popukání, hodna percentilu aktuálně 72%, to si teda rozhodně nemyslím. Ta jedna hvězdička je spíš jen za těch pár písniček ABBY, které to fakt do smysluplnosti neslepily a katastrofě nezabránily. Celkově je to velice nesourodá po většinu času trapná slátanina. (19.05.2020)

Nejedná se o svatební romantickou komedii, ale spíše netradiční drama s prvky romantické komedie. Životní nepříjemnosti a traumata jsou tu sdělována s humorem a nadsázkou, ale občas při tom může jednoho až píchnout u srdce. Děj i závěr jde mimo klasický scénař. Doprovodné melodie skupiny Abba vás nenechají na pochybách, že život má smysl brát s lehkostí ikdyž jde o sebetěžší trable. Stejně ûsměvný a elegantní je závěr filmu v duchu hesla "don't worry be happy "ať už jste jakkoli zvláštní. (23.02.2012)

Dost smutný film, na úroveň romantických komedií až nezvykle moc. Toni Colette jako hlavní pilíř filmu je úchvatná, její kamarádka Rhonda dobře tvrdí muziku ve středu pole, zbytek postav tvoří jakési panoptikum jako vyhrabane odkudsi ze smetiště filmových zmetku. Ona i Muriel je valnou většinu filmu krajně nesympaticka a psychicky narušena postava. Čestnou výjimku tvoří patrně nejtragictejsi postava, matka Muriel, ta je zase pro změnu k politování. Body získává film především za originalitu, například během filmu neuvidíte ani jeden makeover, hlavní kamarádka hrdinky si nezačne nic s hlavním kamaradem hrdiny, není tady žádný maturitní ples atd. Pokud to shrnu, bylo mi více smutno než veselo, ale nedokážu posoudit jestli je to dobře nebo špatně. (18.03.2014)

Hodně potenciálních diváků bude mít díky názvu filmu a zápletce za to, že si pouští romantickou komedii, ale kdepak. I já jsem čekala něco trochu jiného. Byla jsem ovšem mile překvapena. Od režiséra Svatby mého nejlepšího přítele jsem čekala vlažnou svatební romanci. Muriel se vdává je ale mnohovrstevnatý, vřelý a dojemný příběh o hledání svého pravého já, ceně přátelství, splnění svých snů a hlavně o tom, že „Dancing Queen“ se můžete stát i bez svatebních šatů. A Toni Collette je v této roli oslnivá. (07.05.2012)