Parta Analog

Asi nejpohodovější dokument letošního jihlavského festivalu. Půlnoční projekce, dobré víno a poslední štace Expendables veřejnoprávního média. Po promítání někdo z publika režisérovi vytknul zesměšňování starých lidí. Blbost, kdo má, či měl, prarodiče v podobném věku, ví, že senilita v kombinaci s ješitností je smrtelná, přičemž do vyhrocených situací nejsou staříci ani jednou natlačeni, nýbrž všechny zábavné situace vyplývají z toho, že technika i rychlost šíření informací jsou za 40 let už úplně jinde. Laskavější už to být nemohlo. 4 a ½. (30.10.2013)

Dušek přišel, posadil se, předvedl, že je duchem jinde a sublimoval. Zatím se bývalí televizáci několikrát pohádali, místo mariáše si zahráli hru, kdo má více nemocí a Čechová s Moučkovou se popraly o titul Nejnafoukanější blbka, která nejčastěji poradí Zemi, jak správně obíhat kolem Slunce. Takhle tedy ne. (03.04.2018)

Úplně se tetelím blahem po zhlédnutí podobných dokumentů a jen houšť a více takovým projektům! Chvilkami smutek nad ženským hašteřením (Kamila Moučková X Heda Čechová) a vytahováním jakýmsi, což v momentu, kdy dámy hovoří o svých nemocech (ta, která neměla rakovinu, je míň :) ), působí až s cynickým nádechem.. nevím, jaký byl scénáristický a režisérský záměr pro zachycení takových momentů. Na druhou stranu je úžasné vidět, jak ve skutečně velmi pokročilém věku nad 80 let najednou všem "jde o věc".. zapálenost a zanícení, které se jistě snoubilo s radostí, že mohou být opět "při tom".. klobouk dolů! Moc se mi to líbilo :) (17.05.2014)

Zábavné balancování na hranici korektnosti a upřímné poctě vitálnímu stáří - a samozřejmě instituci samotné. Martin Dušek mezi úskalími opět zdárně prokličkoval a i když se musel vypořádat s řadou nedpředvídatelných okamžiků a ne všechno vyšlo, jak si představoval, vznikla výborná alternativa protivným vzpomínkovým pořadům. Ještě štěstí, že Kamila Moučková s Hedou Čechovou probudily svou starou averzi a přinesly ústřední konflikt, jenž dodal snímku dynamickou osu. Když se pak začne jet naostro živé vysílání, režii převezme náhoda a drobné katastrofy, díky nimž pořad získá gradaci a vrcholí jako tragikomický střet ideálu s neúprosnou realitou. (02.05.2014)

Netradiční dokumentární experiment, kde se parta bývalých TV profesionálů (nyní již v důchodu) snaží vytvořit živé vysílání tak, jak se to tehdy dělalo. Přijde mi to jako zajímavý vhled do této TV branže - zadání úkolu všechny ihned rozproudí a rychle se začínají projevovat sklony jednotlivých profesí. Někteří zde píší, že tento projekt seniory svým nastavením zbytečně donutil k hádkám. Já si naopak myslím, že experimentem se přirozeně odhaluje styl práce, jakým se zkrátka u filmu/TV točí, a že vás to prostředí tak pohltí, že i v 80 letech se ve vás znovu probudí direktivnost režiséra či výmluvnost hlasatelky. Neustále přítomné pnutí a naprostá serióznost, kdy při přenosu nejde o přátelství, ale o výsledek, je všeříkající. (25.03.2022)