Co s láskou

Celý dvě hodiny mi utekly jako voda. Není to první film s námětem od Nicholase Sparkse, co se mi líbil. Ale troufám si říct, že je zatím nejlepší. Knižní předlohu jsem nečetla, takže nemůžu srovnávat. Film mě ale dostal všema deseti. A to hlavně skvělou hudbou a výborným hereckým obsazením. Líbilo se mi i to napětí v ději a nejistota konce filmu. A ten konec mě hrozně moc dojal, že i na slzy došlo. 100%. (22.03.2015)

Pěkný romantický příběh se zápletkami jako z telenovely. Od počátku jsem trochu bojoval s tím, že do rolí mladé a starší verze Dawsona byli obsazeni typově odlišní herci, ale v průběhu sledování jsem se s tím tak nějak smířil. Líbilo se mi postupné odkrývaní detailů z minulosti, které citlivě pomáhaly pochopit aktuální vztah mezi postavami. Závěr byl popravdě spíše zklamáním. (16.08.2020)

Asi není úplně nejlepší nápad koukat na takový typ filmu se zlomeným srdcem, na druhou stranu zdejší trpkou zápletku dokáže divák alespoň pořádně procítit. Sice se neubráním pocitu, že jsem sledoval poupravenou verzi Zápisníku jedné lásky, jinak nemám hlavně po castingové stránce co vytknout a jakožto milovník dramat cením i absenci happyendu. Protože život dokáže být prostě krutý a zrovna romantické filmy by nám neměly lhát o tom, že každého z nás zaručeně čeká šťastný konec. [viděno na Netflixu 17.2.2021] (18.02.2021)

Cesty osudu sú nevyspytateľné. Sparksove príbehy osudových lások na opačnú stranu občas každou zatáčkou a výmoľom na ich ceste priezračne predvídateľné. Brať to môžete tak za negatívum, ako aj pozitívum, záleží čisto na náture. Čo s láskou, pravdaže, nejde odbočkou k dielam s vyššími ambíciami a s pokojným srdcom ho môžeme zaradiť do priehradky “na jedno použitie“, avšak dýcha z neho prenikavá a všeobjímajúca romantika. Hviezdna obloha a cvrlikanie cvrčkov. Svetlo sviečok, ruže a dva poháre s vínom. A praskanie dreva v kozube. A romantická hudba z gramofónu. A... Láska je nádherný gýč. (23.02.2015)

Sparks vždy doručí. Osudovou lásku vidí za každým kanálem, zamilovaní se setkávají výhradně na kýčovitých místech, lidi dělí na hodné a zlé, pro větší prožitek musí zemřít dítě a každý druhý tam ze sebe sype životní moudra na počkání. Dvě časové osy vyprávění alespoň dávají pocit, že se jedná o něco nadprůměrného, i když předvídatelnost je ve zlomových momentech až komická. (12.07.2022)