Pí

No do πči, to bylo zase jednou soustíčko! Ukrojené černým nožem, napíchnuté na bílou vidličku a s příchutí Aronofskyho vytříbeného režijního stylu. Jenomže tuhle chuťovku jsem blbě rozžvejkal a v krku mi zaskočila. A pak jsem se 80 minut trápil, nevěřícně a nechápavě hledíc před sebe. Tohle bylo prostě na mě moc, na základce jsem sice vyhrával souboje v malé i velké násobilce, pak jsem však přišel na gympl a když učitelka pokreslila za jednu hodinu 16krát celou tabuli včetně obou křídel samými hyperbolami, parabolami, logaritmy, negacemi a negacemi negací, rezignoval jsem. Tady jsem se taky chvilku snažil tomu číselnýmu definování časoprostoru porozumět, ale zbytečně. Nicméně Aronofskyho rukopis je hodně patrný: skvělá hudba, stavy depresí, neobvyklá kamera. One-man-show v podání Seana Gulletteho. No nic, jdu si koupit čtverečkovanej sešit a začnu luštit Ludolfovo číslo podrobněji. Snad z něj vyčtu, kolik budou zítra v obchoďáku naproti stát banány... (14.12.2007)

Darrena Aronofskyho mám rád a zde je jeho rukopis velice znát. Opět dokázal, že zvládá na výbornou převést na filmové plátno náladu a pocity hlavního hrdiny a opět s psycho hudbou Clinta Mansella podtrhnul zajímavost tohoto filmu, který pro mě nebyl nudným. Sean Gullette hraje přesvědčivě a černobílí obraz s vysokým kontrastem nabírá na atmosféře. Tento depresivní film plný zajímavých rozhovorů hodnotím 4 hvězdičky... (05.04.2008)

Mé třetí setkání s mistrem Aronofskym dopadlo potřetí stejně. Neustále mi otráveně padala hlava, ačkoli jsem se před počátkem projekce cítil čilý, ale příjemného spánku mi opět nebylo dopřáno. Účelně nasazená nervní hudba mně vždy probudila do pomateného citování stále stejných frází ze stále stejně zrnité obrazovky. Hru s čísly jsem vždy považoval za zábavu, ale po zhlédnutí tohoto snímku na chvíli raději nebudu řešit ani sudoku na záchodě, aby se mi v palici taky něco nepřeházelo. (19.04.2010)

Tak a je tu další pětihvězda pro Darrena (Requiem for a Dream, Black Swan) a já se můžu jen sám sebe zeptat, proč sem tento film tak dlouho odkládal? Černobílý obraz a výborná práce s kamerou vytváří značně depresivní atmosféru, díky které trpíte záchvaty spolu s Maxem a veřtě, že to nejsou zrovna příjemně chvilky. Zvolena hudba a zvuky do filmu pasují naprosto přesně, jiné provedení si jen težko dokážu k tomuto vizuálu představit. Celkově jsem spokojen. (09.03.2014)

Naprosto mě zachvátila schizofrenie. Darren Aronofsky se dostává mým dalším oblíbeným režisérem. Film v B&W je naprosto dokonalým snímkem, podobný Čisté duši, ale v cela jiném rozměru. U tohoto filmu stačil jedno jediný vzorec, aby vznikl tento film - [Darren Aronofsky (réžie, scénář)+ Sean Gullette (herec)]xMatthew Libatique (kamera)+Christopher Dusendschon a Ariyela Wald-Cohain (speciální a vizuálni efekty)=Pi (10.04.2004)