Pí

Hm, tak tohle Darren dost dobře nedal. Z celého filmu je jasně patrná snaha o naprosté získání diváka, což se mu sice daří, ale řekl bych že dost lacině (dlouhé záběry, monotématický - ano je úžasný - hudební doprovod). Samotný příběh je značně kostrbatý, u snímku podobného ražení však zaujme fakt, že je dost ukotven v realitě, alespoň co se týče zobrazovaných faktů. Na druhou stranu je třeba uznat, že si s ním Aronofsky pěkně pohrává, už samotný obraz dává jasně najevo, že tohle nebude snímek pro každého a stejně tak i ukazuje, že nebude jen tak tradiční. Tvůrci pracují se zajímavými motivy a řekl bych, že tohle se jim daří velmi dobře, můžeme tak (někdy) sledovat (nejspíš) mnohem lepší verzi Šifry mistra Leonarda. Díky za krátkou stopáž, v delší míře už by to bylo poměrně nestravitelné... [TOP 19/8 85%] (19.10.2006)

Problém! A zase na mé straně! Na rovinu řeknu, že jsem ten typ člověka, který je rád, že si zapamatuje deset rohlíku, deset deka šunkovýho nakrájet atd. , když jde do krámu. Prostě matematika celkově je pro mě jedna velká neznámá, mám k ní až tak velkou averzi, že jsem i líný přemýšlet o tom, zda mi prodavačka vrátila správně, prostě jí holt musím věřit. Čili má obrovská slabina při sledivání Pí byla přesně v tomhle. Ale já se tak strašně snažil tomu všemu přijít na kloub... Oči jsem měl přilepené, co to šlo na obrazovku, přivřené (to vždycky pomůže...) a když mi různé pospojitosti docvakli, posvátně jsem zatleskal. Pak ale přišel na řadu finální rozhovor a já měl zase mozek anulovaný a už zase jsem ležel s podepřenou hlavou a lá hodina biologie ve škole. Mrzí mě to. Hlavně vůči Aranofskému, který to měl dobře vymyšlené. Jak po trikové stránce (vrtačka= probořený strop od leknutí) tak i intelektuální. Víceméně fajnová filmová fanjšmekřina (hele, tři -f po sobě :D), jenže to prostě nebylo pro mě.... Cože? Jo, jasně. Pan Ostrovský jest připraven na rajčatovou salvu od poroty z matematické olympiády... Tak hrrr na něj (28.10.2008)

Tak a je tu další pětihvězda pro Darrena (Requiem for a Dream, Black Swan) a já se můžu jen sám sebe zeptat, proč sem tento film tak dlouho odkládal? Černobílý obraz a výborná práce s kamerou vytváří značně depresivní atmosféru, díky které trpíte záchvaty spolu s Maxem a veřtě, že to nejsou zrovna příjemně chvilky. Zvolena hudba a zvuky do filmu pasují naprosto přesně, jiné provedení si jen težko dokážu k tomuto vizuálu představit. Celkově jsem spokojen. (09.03.2014)

Pošahaná divnost, která člověka na začátku vcucne a na konci vyplivne totálně zdeptaného. Tohle byl jeden z těch filmů, u nichž přesně nevím, jak je mám ohodnotit. S čistým svědomím můžu dát jak dvě, tak i čtyři hvězdy. Kombinace černobílého obrazu, psychohudby a různých pazvuků v pozadí dělá opravdu divy, relativně snesitelným se Pi stává díky kratší stopáži. Znovu tento snímek určitě nevyhledám, přecijenom matematika mě zrovna dvakrát nebaví a nechat se dobrovolně deprimovat taky nepatří mezi moje oblíbené činnosti. Hodnocení něco mezi 40 a 80 procenty... (12.09.2008)

Konečne chápem prečo sú všetci z Aronofskeho mimo. Prvé čo musím povedať, že myšlienkovo tento film nie je ničím novátorský a deduško Pythagoras zo Samu mi to určite dosvedčí. Aronofsky tu dosť mystifikuje štýlom Da Vinciho kódu, čo mne osobne dosť vadí, ale túto maličkosť prevalcuje originalita formy a (zase to používam v súvislosti s Aronofskym) invenčnosť réžie. Trochu mi vadí zistenie, že "sypacie scény" sú robené presne v štýle neskoršieho Requiem, čo môže budiť dojem že sa pán režisér trochu vykráda. Nahradí to ale výborná kamera, strih a hlavne soundtrack, lebo také elektronické orgie som už dávno nepočul. Skutočne to ale Aronofsky odpálil až v Requiem for a dream. 8/10 (30.10.2005)