Pí

Vítězství formy nad obsahem ještě nemusí nutně znamenat zlo. Zvlášť když je obsah takhle výjimečný. Čtyři a půl. (29.12.2010)

Zvláštní chlapík ten Aronofsky. Pí je ač debut myšlenkově mnohem ambicióznějším počinem než s nadšením přijímané Requiem za sen. Dočkáme se sice většiny jeho inovativních trademarků- kamera umístěná přímo na herce, zrychlený střih nejen během braní léků, práci s detaily či hrubozrnně černobílého obrazu a režisér ve své vizualitě opravdu ohromuje, ale nijak to nerozmělňuje rámec narativního modelu ala David Lynch. Naopak, spíše to ten všudypřítomný psychedelický odér přiživuje, což platí i pro precizně vybranou hudbu. 4* jen z důvodu, že nejsem „matematikus“ (tedy člověk matematikou poblázněný; to teda kurva ne, pozn. autora :o) a celkové vyznění filmu jsem nepochopil naplno. (05.06.2006)

Mám rád sebedestruktivní postavy a Darrenovi Aronofskému se podařilo napsat scénář, který takovou postavu prezentuje. Ono už je od začátku jasné, že to nemůže dobře skončit, ale to vůbec nevadí, protože ona tady gradace je, a to neskutečná. Darrenovi se podařilo naprosto neskutečné zachycení šílené mysli jen tím, jak používá kameru a střih. Černobílá tomu navíc svědčí dokonale. Tohle je rozhodně jeden z těch debutů, které stojí za to. (18.04.2014)

Pri filmoch od pana Aronofského si pripadám ako na horskej dráhe. Raz ma vynesú do výšin, kde ma čaká skvelý zážitok a inokedy ma zas spustia do najnižších hlbin, kde zažívam strašné utrpenie. Bohužial Pí je práve ten druhý prípad, aj keď mi matematika nieje proti srsti. Horšie to však bolo s Maxom, ktorý mi nepripadal ako génius, ale ako cvok. Ovšem niekedy to ide ruka v ruke. Každopádne som mala problém to dopozerať, aj napriek krátkej stopáži. (11.03.2017)

11:15, Restate my assumptions: One, Mathematics is the language of nature. Two, Everything around us can be represented and understood through numbers. Three: If you graph the numbers of any system, patterns emerge. Therefore, there are patterns everywhere in nature. Evidence: The cycling of disease epidemics;the wax and wane of caribou populations; sun spot cycles; the rise and fall of the Nile. So, what about the stock market? The universe of numbers that represents the global economy. Millions of hands at work, billions of minds. A vast network, screaming with life. An organism. A natural organism. My hypothesis: Within the stock market, there is a pattern as well... Right in front of me... hiding behind the numbers. Always has been. (12.03.2008)

První z ,,větších,, filmů D.Aronofskyho...Film o tom, že všechno okolo nás se dá vnímat pomocí čísel. Netradiční pohled do života a do samotného mozku matematického génia...Zajímavá hudba, střih i ta ,,divnost,,, která na diváka srší celou dobu... (04.02.2009)

Co to mělo jako být?! Když forma vítězí nad obsahem, nemusí to nutně znamenat špatný film, ale pokud se obsahu absolutně nedostává a ani ta forma není nic moc, je taková rozplizlá, nejasná a vůbec blééé, tak co nás pak může vzniknout za film? Dostaneme film, který stylem režie předznamenává další režisérův počin Rekviem za sen, ale sám o sobě nic neznamená. Možná jenom ta odlišnost a nepochopitelnost záměrně nepochopitelného lidi nutí hodnotit dobře. Ale abych hodnotil tak, že si řeknu: "Jééé, to ale divný, to musí být dobrý!", tak to ani omylem. (22.02.2009)

To, co zde Aronofsky začal, dovedl v Requeim for a Dream k dokonalosti. I když režijní invence v tomto případě zdaleka nedosahuje kvalit jeho pozdější tvorby, dává tušit, jakým směrem se bude tvorba Darrena Aronofského ubírat. Opět velmi poutavé téma, tentokrát o hranici mezi genialitou a touhou po poznání, která se promění v nezvladatelné šílenství, je zahaleno do nervy drásající atmosféry, jejíž prostřednictvím je divák seznamován s vratkou a stále se zhoršující psychikou hlavního hrdiny. 85 % (27.08.2009)

80 % - Aronofsky. Tedy film těžší na pobrání. Fontána od tohohle chlapíka pro mě zůstává zatím jedničkou. Ne že by se mi matematický thriller nelíbil, ale neoslovil mě tak výrazným způsobem. (02.11.2008)

Velmi zvláštní a působivý film. (16.12.2008)

Undergroundový debut Darrena Aronofskyho. Pí je přesným příkladem vítězství formy nad obsahem. Aronofsky si zde osvojil všechny technické finesy, které ho později proslavily. Dočkáme se tedy rychlých střihů, drásavého zvuku a působivé práce s hudbou. Tohle všechno se snaží zamaskovat zápletku, která je totálně nepřehledná (i pro hardcore matematiky) a místy dokonce směšná (Židé), k tomu si připočtěte hlavního hrdinu (nesmírně nesympatický asociál) a výsledek nemůže být valný. Ještě by mě zajímalo, proč se vlastně film jmenuje Pí? Tohle číslo je ve filmu zmíněno jen několikrát, film by se tak klidně mohl jmenovat třeba Šalom :) 6/10 (31.03.2009)

Rozhodně nejzvláštěnší Aronofského film (ano, netuším na co jsem se vlastně díval, ale bylo to rozhodně zajímavé vtahující) (30.08.2013)

Atmosféra filmu a hudba je supr. Ale protože ke své smůle rozumím matematice, počítačům, elektronice a GO. Tak musím říct, že to byla pěkná blbost. Nadhodili pár zajímavých faktů, ale zbytek byla přehlídka klišé o "vědcích". (22.07.2005)

Trip-hopová cesta do hlubin matematikovy duše. (03.08.2008)

Darren Aronofsky se trochu přepočítal. Stavěl na standardu základní vědomosti, že 1 a 1 jsou 2 snažíce se diváka ohromit výsledkem 3 nebo dokonce 10 (v prvním případě při extrémních hodnotách jedné (hahaha) a v druhém případě v binární soustavě). Bohužel to dnes už většina lidí ví čímž uměle přinutil diváka k přemýšlení. A hned je zle. Celý film pak působí spíše směšně entropicky a přimíchání neznámé v podobě víry to jen podtrhuje. Pejsek a kočička taky dali do dortu jen to nejlepší, výsledek byl ovšem nevalný (promiň Čapku). Všechny ingredience pak Aronofsky pospojoval logickým součinem, takže i když se tu a tam objeví jednička, tak ve výsledku je to krásná přeškrtnutá nula. Pi je sice silné v některých myšlenkách a atmosféře, ale jako celek budí bohužel dojem čistého kalkulu. Asi jako automat na bonbóny ve školce. Přesto je to jeden z filmů, který je radno vidět alespoň jednou a popřemýšlet. Výsledek je bohužel takový, že čím dál do filmu tím hůř... (30.10.2008)

svět můžeme chápat jenom za předpokladu, že ho nikdy nepochopíme...to je to universum, keré ve filmu reprezentuje GO..hra jenž v sobě nese význam mikrokosmu, který se mění a nikdy v něm nedochází ke stejným věcem..a disponuje-li člověk takovými matematickými schopnostmi společně s tezí, že svět je prostřednictvím čísel poznatelný, tak to znamená, že je schopný vnímat svět v jeho čistý podobě..tak to ale neni, protože jedině bez takový schopnosti je možný ho chápat-jakmile si uvědomí, že chápat ho nelze..asi tak :-)zmateně jako vždy:-) (23.09.2009)

Forma víťazí nad obsahom.... Alebo skôr som s matematiky naprostý laik takže neviem a nemám ani potuchy kde sa končila reálnosť a začala fikcia. Možno to bola fikcia úplne (ale viem že pí je 3.14). Zaujala ma hlavne vizuálna stránka a mnohé surrealistické rušivé prvky. Bielo čierny obraz zo silným šumivým kontrastom presne vystihoval depresívne stavy hlavného hrdinu. čo ma najviac pobavilo bola neaptrná vsuvka v deji v ktorom sa nejaký finančníci snažili zistiť číslo alebo vzorec na predpovedanie akcií. O to isté sa pokúšali aj starý nenásytný židia (Tie bláboli okolo boha nech si nechá Aronofsky pre deti v škôlke) a tak o hlavného hrdinu súperili medzi sebou. škoda že tento ich boj nebol v konečnom dôsledku rozvinutý išlo iba o jedinú scénu na konci.Keby tu nebolo toľko artovej vaty a viac by sa dej zameral na konzumnú nenásytnú spoločnosť dal by som 5 ako nič. Takto "iba" 4,5 (27.01.2014)

Kdyby debut každýho režiséra byl takhle dobrej, možná by měli vždycky natočit jenom jeden. (26.08.2007)

Tak já tomu rozumím, ale nechápu to... (26.01.2010)

Nevim...byli jsme na tom 4 ve filmáči a všem 4 se nám to nelíbilo... těžko říci kde je chyba. (17.03.2010)