Pestrobarvec petrklíčový

Ve filmu se nevyskytují žádní muži, jen čistá krása (ženy, motýli, spodní prádlo - má vlastní credits v titulkách, kozačky, můry, knihy). Velmi zábavné je prohlédnutí hry dvou hlavních postav, správně absurdně funguje ženská akademická půda aka dýchanky odbornic na motýly, britský všudypřítomný humor, který situace zlehčuje, ale hned vzápětí vede k uvědomění si smutných skutečností. Stačilo by ale prvních šedesát minut pro obsažení výše popsaného, druhá polovina filmu se táhne jak smrad ve znamení zdlouhavých artových surreálů, které tu jistě budou pseudointelektuálové vyzdvihovat. Za mě vzdělávací P.S. V jeden moment filmu jasný odkaz na dílo - http://en.wikipedia.org/wiki/Mothlight (01.02.2015)

Artové sexuální drama, které se obejde, bez nahoty a dokáže vyvolat erotické napětí mnohem přesvědčivěji, než jiné snímky. Hodně moc se mi líbil úvod, kdy nevíme na čem jsme a dokud není vyzrazená pointa, toho co vidíme, tak je to super. Po vyzrazení důležitého dějové zvratu, film už tolik negraduje a spíše, se zaměří na vztah hlavních hrdinek a na jeho samotném vnímání. Dostáváme snové sekvence, opakující se záběry na nohy v punčoškách a korzety nebo opakují se jedna a tatáž situace. Nejdůležitější jsou, ale výrazy hlavních hrdinek, kde se objevuje nadšení, bolest, láska, něha, strach, ponížení či znechucení. Obě herečky Sidse Babett Knudsen a Chiara D'Anna, táhnou film nahoru a podávají perfektní výkony, díky kterým si tento film užijete. Trošku mě mrzí, že v poslední půlhodince filmu dochází dech a krom pár scén nenabídne skoro nic. mrzí to o to více, když si vybavíme skvělý, tajemný a eroticky dusný úvod, kde je perfektní atmosféra. (05.05.2015)

Hlavným lákadlom je vzťah dvoch sexi starších lezbičiek. Je zaujímavé pozerať, že aj keď sa snímka zaoberá témou BDSM, tak vo výsledku pôsobí dosť "cudne". Erotika je tu prezentovaná vo forme predstavivosti postáv a fetišizmus detailami na vlhké nohavičky, mydlové bubliny, či ovoniavanie nôh v pančuchách. Ako v každom vzťahu, to čo na začiatku pôsobí sviežo a skvele, má tendenciu sa okukať a do tohto nažívania prichádza kríza. Vo filme nazeráme na takúto krízu, kedy neustále opakujúce sa hranie úloh začne pôsobiť únavne. Postavy sa snažia nejako vzťah ozvláštniť a uniknúť zo vzniknutej krízy. Režisér sa v tomto filme odvoláva na sexistické filmy 60. a 70.rokov. Strickland aj v tomto prípade siahol po soundtracku využívajúci syntetizátorové linky, čím dodáva na expresivite výrazu, kedy neopomína ani silno zastúpenú formálnu podobu snímky. Strickland vedel, čo chce natočiť a ako to natočiť, avšak nesadne každému. (07.09.2019)

Motýle sú pre mňa erotickým guilty pleasure. Sú čiastočne psychologické, ale snažia sa byť zbytočne artové, aby namiesto toho boli skutočne psychologické. Postavy sa niekam posunú až v závere, ich rituály svojou repetetívnosťou začnú trochu nudiť a výsledkom je dlhší subjektívny čas filmu, ako ten reálny. Záverečných 20 minút je myslím dosť nezvládnutých, každá scéna tu pôsobí, akoby mala byť posledná. Casting je vynikajúci, herečky sú na svoj vek sexy, charizmatické a pôsobia tajomne. (14.09.2015)

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 15 - Velká Británie. Prohlášení, že jde o cinefilní lahůdku bych zcela jistě podepsal. Film jsem viděl zcela náhodou na nějaké speciální projekci v Bio Oko, jež byla uvedena zástupcem distributora, jenž vtipně popsal celý proces uvedení tohoto snímku do českých kin. Naprosto chápu jeho uchvácení hudbou, její podmanivost mě zcela pohltila. Společně s hudbou musím zdůraznit kameru, zvuk a výtečný výkon Sidse Babett Knudsen. Jak jsem si přečetl, je to nejen filmová, ale i divadelní herečka, což je v některých scénách patrné. Pestrobarvec čelí údajně velké poptávce u provozovatelů kin, přispěla k tomu prohlášení kritiky, že jde o "Padesát odstínů šedi pro chytré", což může mít odvrácenou stranu mince - diváci dychtiví po nahotě, bičování a vosku mohou být zatraceně zklamaní. Pestrobarvec nabízí naopak smyslnou psychologickou studii a hru, jež mě přiměla k zamyšlení, že pokud to submisivní partner se svojí submisivitou přehání a zachází až do krajnosti, může velmi účinně toho dominantního znechutit až zničit, případně se může submisivita lehce proměnit v dominantnost. Tak mám za sebou zcela jistě nejumělečtější snímek v rámci Tour i v letošním roce vůbec. (15.04.2015)