Plačící muž

Jednoznačně nejlepší j. korejský akční film tohoto roku, který všemi svými aspekty nechává konkurenci daleko za sebou ... Jedná se o přímý remake kultovního Biittersweet Life, A z roku 2005, od kterého se základní zápletkou liší jen nepatrně ... Film jako celek je jedna akční jízda bez výrazného scénáře, se zaběhlým jihokorejským klišé, kdy zabiják elitní mafie obrátí svoji pozornost proti svým chlebodárcům a začne chránit dívku, kterou má původně zavraždit. V návaznosti na tento jeho troufalý čin je povolána malá eskadra dalších elitních zabijáků (každý jiné národnosti), kteří jsou skoro tak dobří jako on a navíc skvěle spolupracují ... Samotná mafie a její řádoví bodyguardi si na hlavního hrdinu také snaží došlápnout. Výsledkem jsou pak jen doslova potoky krve a hromady mrtvol. To, co hlavní frajer s nepřáteli provede je naprostá čistka, která nechává vzpomenout na klasiky od Johna Woo, případně dnes kultovní Taken (2008) apod. Týpek je hlavně strašně rychlej. Střelné zbraně ovládá poslepu bez rozdílu druhu, kadence, úrovně a dosahu, bojová umění mu říkají pane od suspecty po tradiční lámací techniky a jiu jitsu. Všechny doslova rozemele na kaši a v dalším a dalším odstraňování nepřátel mu ani nevadí, že je celý od krve a to i v obličeji ... nikoliv však od krve svojí. Nejlepší jihokorejský film bez toho, abych musel přemýšlet, zda tento či jiný, porovnávat a přehodnocovat je na světě. Jednoduše a jinak ... Ten týpek tam všem dává TAK STRAŠNOU SADU A KAPKY, že jsem si fakt několikrát zařval na celej pokoj z těch parádiček, co všechno s nima provádí !!! Neuvěřitelně zábavnej film, krvavej, brutální, rychlej, bez chviličky nudy s charismatickým hrdinou, kterej to má prostě v paži a při likvidaci nemrkne ani okem ... Navíc úplně na konci se předvede i jako opravdový charakter (ale nebudu spoilerovat...). (24.10.2014)

Utahaná první polovina se snaží představit jakous takous backstory, na jejíž prezentaci by stačily dvě tři věty utrousené během rychlé chůze. Snaha do filmu naroubovat emoce je přímo tragická a tragičtější jsou snad jen postavy. Ústřední trio (hrdina, hrdinka a zlý investiční manažer) je ok, ale ostatní charaktery, které se tu a tam objeví aby příběhu dodaly emoce a hloubku jsou naprosto nesmyslné. Proč to dělat jednoduše a dokonale, když to jde napůl a složitě, že? Indonéské akční hity The Raid 1&2 fungují právě díky prosté a nerušivé zápletce bez patosu. No Tears for the Dead bohužel příběhově selhává a celý film by dopadl podstatně lépe, kdyby si přestal hrát na něco co není. Škoda je to obrovská, protože druhá polovina filmu je naplněna luxusní akční podívanou. První hodina filmu byla snad uspávací naschvál, aby tento kontrast vynikl, protože přestřelky které ji vystřídají jsou na úrovni Hong Kongských špiček. Už to skoro i vypadalo nadějně, ale režisér/scénárista si neodpustil vynikající jízdu kazit občasnou snahou zabrnkat na city. To by bylo v pořádku, kdyby zápletka a postavy byly dost kvalitní na to aby diváky zainteresovaly. Chcete-li špičkovou pěti hvězdičkovou akční podívanou, zapněte film v půlce a vypněte ve výtahu, jednu scénu před koncem. (24.02.2015)

Tak tu máme další Asijskou akční story. Ehm Korejskou? Já nevím mě ty filmy splývají. Přijdou mi jak přes kopírák. Nelze jim upřít, že akce je nekompromisní ve vysokým tempu prostě akci tu ti ťamani točit umí. Co na mě, ale vůbec nefunguje a nikdy nefungovalo je ta jejich typická poetika a způsob vyprávnění. Ostatně jak se o tom obšírně v komentu zmiňuje Ouwen. Že vám ty moudra nedávají zrovna smysl? To je v pohodě protáhněte si AJ titulky k filmu google překladačem a poleze vám z toho něco podobnýho. Tak jestli to není tím...60% (29.10.2014)

Akční a technická stránka Plačícího muže je špičková, o tom žádná pře a tým, který je zodpovědný za předešlou úspěšnou pecku, Muž odnikud udržuje vysoko nastavený standard. Ale film je opravdu velmi, velmi, velmi dlouhý vzhledem k toliko elemenlní zápletce. Dong-gun Jang je v hlavní roli vynikající, ač v nekonečné akční poloze se jeho výkon roztéká mnoha směry a já jako divák ztrácím zájem. Nikdy bych nevěřil, že si v "post-mad-max-fury-road" světě budu na příliš mnoho akce stěžovat. Finále je opravdu masivně epické, přirovnal bych ho možná k prvnímu Zátahu, ale cítil jsem se na konci spíše vyčerpán než filmově uspokojen. Rozhodně bych nad Jeong-beom Leem neházel flintu do žita, je příjemným připomenutím, že korejská kinematografie stále umí syrové drama naservírovat stylově, jako tehdá během těch nejžhavějších blockbusterových sezón pár let nazpátek. 70 % (04.10.2015)

Akce je tady určitě na prvním místě a je zpracovaná dobře, v podstatě jak jsme zvyklí u Korejců. Hodně střelby, hodně osobních soubojů a hlavně hoooodně krve, to je důležitý, takže to prostě známe. Horší už mně to přišlo se scénářem a příběhem, nijak zvlášť mě tvůrci nebyli schopní vtáhnout do děje, nevypracoval jsem si žádnou vazbu na postavy, takže to pro mě bylo celkově dost plochý. A taky mně to přišlo zbytečně dlouhý, natažený a chvílema nudný, což bych u korejské akce moc neočekával. (23.10.2015)