Nikde v Africe

Zajímavý a osvěžující pohled na WW2. Film sází především na lidský úděl emigrantů v africké divočině a jejich pochyby a úvahy co dál se životem po válce. Pěkné, moc pěkné. (20.04.2007)

Film o trablech židů v Německu těsně před 2. světovou válkou. Příběh vypráví o rodině emigrující do Keňi, která se musí vyrovnat s velmi odlišným způsobem života, ale také s angličany, kteří Keňu spravují. Způsobí to třenice a ochlazení vztahů. Na druhou stranu vznikají nová přatelství a pouta k nové zemi. Dojemné je přátelství rodiny k jejich domorodému kuchaři. Pouto mezi členy rodiny a pouto k mateřské zemi je však silnější. (27.05.2008)

Silný snímek o válečné době, kterou hlavní hrdinové prožívají v daleké Keni, ne kdesi v Německu jako Židé. Výborné herecké výkony, scénář, hudba i režie. Oscara si film Caroline Link zasloužil. (20.06.2019)

zajímavé, ale taky mě to až tak úplně neangažovalo tak, jak bych očekával, navíc mě (sledoval jsem film z DVD) rozčaroval přístup vydavatele, kdy snad pouze pro ČR vyrobil ořezanou, neanamorfní verzi :-( (30.05.2005)

Ukázka toho, že i němci mají světlé chvilky při natáčení filmů, ale je škoda, že jich je až příliš málo. (15.02.2007)

Pěkně zpracovaný osud židovské rodiny, která krušné časy druhé světové války prožila něco okolo devíti let v Africe. Příběh je docela jednoduchý, doplňovaný notnou dávkou kvalitních záběrů a slušných hereckých výkonů 60% (16.06.2008)

Velice krásný a emočně silný film s neuvěřitelně živými postavami, na čemž mají hlavní podíl famózní herecké výkony. Krásná a parádně trefená hudba jen umocňuje fantastický zážitek, který mě dostal natolik, že na konci jsem měl slzy na krajíčku. Nezbývá než s bouřlivým potleskem a pokřikem "BRAVO" udělit 100%. (29.06.2006)

"Stmívá se a vzduch je chladivý. Rýn klidně plyne úžlabím, vrcholek hory v podvečer se skví v záblesku slunce posledním. Tam nahoře panna sedí V záři své nevídané krásy, očima jak démanty v dál hledí a pročesává své zlaté vlasy. Češe se zlatým hřebenem a přitom píseň zpívá, píseň s tak podivným nápěvem, jež velkou sílu skrývá. Ta píseň bolem sevřela i lodivoda v loďce malé, na útes zapomněl snad docela, vzhůru teď hledí neustále. Lodníka s bárkou nakonec Pohltí vlny, děj se co děj, To zpěvem způsobila přec Ta mocná Loreley." Heinrich Heine (03.01.2008)

Príbeh židovských utečencov do Afriky cez 2.svetovú vojnu ma zaujal najmä hereckými výkonmi malej Reginy a jej matky. Pozitívna bola aj nefalšovaná radosť zo života obyčajných domorodcov. (21.04.2009)

Vyborne spravene; dal by som 5*, ale nedam, lebo na 80% filmu treba ovladat viacero jazykov, a to africky jazyk, ak len jeden, cize cz/de/en cloveku nevystaci k plnemu pochopeniu - mali to prelozit proste, kery debil neotitulkuje film, je zahada: cele dialogy v kritickych chvilach po afrikansky, to je nervacke. Ale film krasny. Z tej zenskej cloveka ide slak trafit a az poti krv, ze mohol skoncit s podobnou slepacinou. Velice dobre vykreslene postavy, silny pribeh, dobri herci, vyprava, hudba.. proste celovecerny smak, ktory utkvie. (17.10.2014)

Nádherný film, který diváka pohltí a jen tak nepustí. Divácky vděčné prostředí Afriky sotva může zklamat, ale nejen to způsobuje překrásnou atmosféru snímku. Máme tu zajímavý děj, hezky vykreslené a zahrané postavy a velmi důležitou složkou filmu je i báječná hudba. Ani se neche věřit, že něco takového natočili Němci. (03.07.2006)

Největší umělotina jakou jsem kdy viděl. Nesedli mi herci, především ta malá holka a její slizkej kuchař. Tomuhle filmu jsem nevěřil vůbec nic. Němci chtěli zamachrovat a natočili film o pro ně citlivém tématu s jasným cílem: Oscar. Sorry, ale pro mě naprosto strašné. (09.07.2007)

Malý, hodnotný a poutavý. Film Nikde v Africe je příjemnou změnou v německých kinematografických vodách a poprávu získal oscara. Není to film, který by sázel na velkolepost, spíše upoutá střet hodnot, což je vidět ve scéně s umírající ženou. Ve všech směrech je to povedený snímek, zejména pak kamera a hudba, která je velmi nenápadná a přesto se vám vryje pod kůži. Ale i přesto je to film na jedno podívání. (28.06.2006)

Pověst předcházející německé výpravné drama, epický příběh židovské rodiny v Africe, je opravdu úctyhodná. Posbíral spoustu cen a nominaci, u nás paradoxně podlehl Roku ďábla. Na to, že se Nikde v Africe odehrává v Keni, je film místy možná až chladně řemeslný. Pro řadu diváků bych tento termín ovšem mohl také přeložit jako daleko stravitelnější což je hodnota, která v kontextu současného evropského filmu není někdy uplně na škodu. Zkrátka v Německu se opravdu netočí jen dementní komedie typu ,,Všichni to chtějí dělat´´. (23.09.2013)

Líbivý film, solidně natočený - tak akorát na Oscara. (26.11.2021)

Co mohou udělat němečtí židé poté, co se k moci dostane nacistická hrůzovláda? Mohou třeba utéct do Afriky, tam je místa a práce dost. V roce 1938 prchlá rodina Redlichových z Leobschützu ve Slezsku do Keni, aby unikla před protižidovskými perzekucemi. Walter, bývalý právník, si najde práci jako manažer farmy a pošle pro svou rodinu. Jeho žena Jettel má s novým prostředím problémy, ale jejich dcera Regina je ještě mladá, a tak si na život v Keni rychle zvykne, naučí se místní řeč a projeví zájem o místní kulturu. Regina se spřátelí s farmářským kuchařem Owuorem, který zachránil život Walterovi, když onemocněl malárií. V Keni žije také bývalý Němec Süsskind, který je jejich jediným německým kontaktem a nikdy se neoženil, protože se vždy zamiloval do vdaných žen. V Německu mezitím proběhne Křišťálová noc, po které je návrat do vlasti nemožný. V roce 1939 vypukne válka a britské úřady shromáždí všechny Němce a internují je do táborů, a to včetně žen a dětí. Manželství Jettelových dostává zabrat a Walter obviní Jettel, že s ním nechce spát, protože už není právník, ale "pouze" farmář. Jettel se vyspí s německý mluvícím britským vojákem, aby zajistila rodině práci a domov na farmě, ale její rodina to zjistí. Walter se připojí k britské armádě a chce, aby s ním Jettel odjela do Nairobi, ale ta raději zůstane na farmě s Owuorem. Regina je v britské internátní škole a zde musí být celou dobu, s výjimkou sklizně, kdy se může vrátit na farmu. Navíc jí zde jasně dávají najevo, že je židovka. Jettel mluví plyně svahilsky, daří se jí vést farmu a začíná si cenit africké kultury a tvrdé práce. Jettel a Süskind si spolu rozvinou vztah a ona ho dokonce políbí. Walter se pak vrací z války a Jettel se s ním usmiřuje - prakticky spolu neustále prcají. Avšak se od něj dozvídá, že jeho otec byl ubit k smrti a jeho sestra umřela v koncentráku. No a o tom tento film víceméně je. Farma, dřina, malý černoušci hrající si s Reginou, Walter a Jettel spolu souloží, Owuore se zase chlubí tím, že má tři ženy a šest dětí. Upřímně mě to moc nezaujalo a dávám jen 3*. (28.01.2024)

dojemny a smutny pribeh nemeckej zidovskej rodiny, ktora musela zmenit zivot a prisposobit sa neznamemu prostrediu kene. je to pribeh premeny cloveka, schopnosti jeho tolerancie a zmeny videnia vo svete, v ktorom sa zdanlivo pre europskeho imigranta nic neda najst. ale predsa da: ZIVOT, ktory bol prave v dobe nacistickeho nemecka pre zidov taky vzacny. rozlucenie sa so svojimi blizkymi odsudenymi na smrt, spolu s tazkym zivotom na farme v suchej keni, predstavovali drsnu skolu konfliktov a premien ludi z vyssej vrstvy predvojnoveho nemecka. zidov, ktori sa zo dna na den stali pre fasisticke nemecko vzduchom. (27.02.2007)

Určitě to není špatný film, filmařsky dobře zvládnutá práce, ale není to film, na který bych chtěl jít znovu, nebo který tu zanechá nějaké vnitřní vzpomínky. Možná je to pouze můj pocit, ale přijde mi, že film je narozmezí mezi tím, zda je to o životě ve válce, nebo o životě v Africe. Působí na mě dojmem, že to spolu nějak souvisí, ale vzájemně se to nedoplňuje, a ztrácí to synchronizaci dějové linie. Možná je to tím, že je to film určený pro širší okruh diváků, a nedokáže si získat respekt jednotlivých postav, které jsou ovšem výborně zahrané. Film i přes svou stopáž nenudí. Já vidím největší chybu v tom, že se na veškeré situace klade stejný důraz, a tak když se najednou ocitnem někde jinde, hned můžem v klidu zapomenout na předchozí scénu, ono když bude potřeba, tak nám to jistě připomenou. Zkrátka na můj vkus příliš jednoduchá podívaná, která by ráda od všeho kousek, ale vcelku z toho moc nezbyde. Jakási poetika mezi Reginou a jejím okolím není dominantní natolik, aby svedla pozornost a donutila diváka sledovat širší spektrum událostí, a přitom by si to určitě zasloužila. Abych to nějak uzavřel, z válečného života tu toho moc není, z Afriky je to moc konstruované. Kdo má rád válečnou atmosféru, raději doporučuji nový francouzský film Šťastnou cestu, kdo má rád Afriku, ať raději sleduje povedené dokumenty, ale ostatní, kdo chtějí vidět kvalitní nenáročný film, se určitě nudit nebudou. (19.02.2004)

50% Životopisný film na motivy knihy... Vědět to dřív, vyhnu se mu. Klasická zkratkovitkost, linearita a epizodnost. Moje chyba, i když nemůžu říct, že bych se vyloženě filmem protrápil. Hudba, africké prostředí a obecně technická stránka filmu, to vše nebylo vůbec špatné. (07.01.2012)

Uspech a pritažlivost filmu nemeckej režiserky C.Link spočiva v zaujimavych tematickych prienikoch pribehu,nakruteneho podla autobiografickeho romanu Stefanie Zweig.Konfrontacia dvoch odlišnych kultur,prispôsobovanie sa jej odlišnej topografii je zintenzivnena rodinnou dramou,spolužitim dvoch odlišnych charakterov s rozdielnymi očakavaniami a predstavami o prinašani rozhodnuti.Perspektivu minulosti vnaša do filmu pohlad dorastajucej dcery Reginy.Velmi rychle sa vyrovnava s rozdielmi,stava sa partnerkou miestnych deti a ku kucharovi Owuorovi ju viaže silne emocialne puto.Väzbu na Afriku nenaburava ani prisna britska škola,kym spomienky na Nemecko miznu priamo umerne s vekom.Vojna však konči a rodina stoji pred dalšim zlomovym rozhodnutim.Zivočišnost Afriky a všetko,čo s nou suvisi,je napokon takym silnym magnetom,že napriek svojej spočiatočnej nechuti voči miestnym ludom Jettel vaha s navratom domov.Asi nenajdeme film o Afrike,ked by Europania neriešili svoje emocialne problemy.Sire priestanstvô ,dynamicka flora i fauna,domorode kultury a hlavne slnko ako by uvolnovali všetky potlačene pudy a emocie,formovane nespočetnymi konvenciami. (06.04.2020)