Pes, který měl rád vlaky
-
Pas koji je voleo vozove
-
Dog Who Loved Trains, The
Drama
Jugoslávie, 1977, 91 min
Režie:
Goran PaskaljevićObsah
-
Mika byla odsouzena za pašování, kterým si chtěla přivydělat na cestu do Francie, kde pracuje její bratr. Při cestě vlakem využije zmatku, který způsobí jedna spoluvězeňkyně, a uteče. Chce za každou cenu do Francie. První, koho potká je bývalý filmový kaskadér Rodoljub Aleksič, který se svým "Velkým rodeem" objíždí provinční městečka a vesnice a předvádí výstupy ze slavných westernů. Krajinu projíždí na své motorce i osmnáctiletý Malý, který po návratu z dětského domova hledá psa, kterého kdysi jeho otec naučil skákat a vyskakovat z rozjetého vlaku. Cesty Miky a Malého se zkříží... (oficiální text distributora)
Mika byla odsouzena za pašování, kterým si chtěla přivydělat na cestu do Francie, kde pracuje její bratr. Při cestě vlakem využije zmatku, který způsobí jedna spoluvězeňkyně, a uteče. Chce za každou cenu do Francie. První, koho potká je bývalý filmový kaskadér Rodoljub Aleksič, který se svým "Velkým rodeem" objíždí provinční městečka a vesnice a předvádí výstupy ze slavných westernů. Krajinu projíždí na své motorce i osmnáctiletý Malý, který po návratu z dětského domova hledá psa, kterého kdysi jeho otec naučil skákat a vyskakovat z rozjetého vlaku. Cesty Miky a Malého se zkříží... Komentáře uživatelů k filmu (16)
-
Houdini
Zlatý Medvěd - výběr(27.1.2006)
-
Pohrobek
Tentokráte už silně odkomedializovaný snímek, zaměřený však do stejných hloubek, kam Paskaljevič míří obecně. Prostředí je více než deprimující, řekl bych, že doly, rozvaliny, železniční seřadiště a skoroslumy tvoří i dvojznačné kulisy zaznamenávaných událostí. Ve filmu se objevuje celá řada nádherných a působivých symbolů (např. baletní hodiny anebo trojice jachet) i pozornost odvádějících melancholizujících vsuvek ( let na řetězáku, nostalgické rodeo) a snímek nám ne a ne prozradit, kam vlastně směřuje. Samotný konec je dokonalý a úplně mě omráčil, až mi bylo do breku.(30.11.2004)
-
maxi6
........Smutný, melancholický příběh tří lidí a jednoho psa, jenž osud spojil a zase rozloučil. G. Paskaljevič tak jako E.Kusturica jsou absoloventi české filmové školy. Oba spojuje v jejich filmech přímočará živelnost, naprostá přirozenost, zobrazení obyčejných lidí v krizových situacích, jejich pocity, představy, citové rozpoložení. Děj je vždy proložen jejich specifickým a nezaměnitelným černým humorem. Škoda jen, že ČT vložila do svých upoutávek na film dosti nevhodný spoiler. Přesto závěrečné rozuzlení filmu a pointa jsou naprosto kouzelné a nezapomenutelné tak jako celý snímek vám navždy zůstane uchován v paměti .............(30.11.2004)
-
O*R*I*N
Mika & Malý ... Téměř osudové setkání, dalo by se říci. Jenže pro ni je Malý po útěku z "vězení" jen menší zastávka na cestě směr Paříž. Pro něj ale Mika představuje femme fatale. Naléhavost a bezvýchodnost, to jsem z filmu cítil po celou stopáž. Myšlenka, že happy endem tohle rozhodně skončit nemůže, stále sílila... Přesto nebo právě proto je závěr ve své čisté jednoduchosti velmi silný.(30.12.2007)
-
gudaulin
Inspirace českou novou vlnou a přeneseně vlastně i francouzskou novou vlnou je z Paskaljevičova snímku zřetelně znát. Balkán je v jeho filmu obsažený vlastně jen ve vizuálu, který zachycuje horší čtvrti plné omšelých budov, ale jinak by se film mohl odehrávat kdekoli ve střední Evropě. Nepříjemné psychologické drama, kde tísnivý pocit vyvolává jednak bezútěšná industriální krajina, kdy se kamera s oblibou vyžívá na panoramatickém pohledu na nekonečná kolejiště plná nákladních vlaků, jednak bezperspektivní postavení obou hlavních hrdinů. Film graduje tragickým koncem. Maminka mě důkladně varovala, abych ženám nikdy nevěřil, a nedopadl jako tatínek, takže jsem se osudu Malého naštěstí v životě vyhnul... Celkový dojem: 80 %.(26.9.2009)
-
Radko
Okrajové časti miest a dedín socialistickej Juhoslávie tvoria kulisu putovania trojice na okraji spoločnosti. Chlapec z detského domova, obstarožný kowboj a žena na úteku. Smutný pocit pri sledovaní aj po skončení. Celok pôsobil mierne nevyvážene, kedy veľmi silné scény (útek z rodea, mesto, záver) striedali nudnejšie pasáže (cesty motorkou, zábery rodea).(28.12.2004)
-
Vitex
Nejvíce mě zaujala stylová čistota snímku - středové kompozice, střídání celků a detailů, zvuk a tak dále. I přes to, že jsem byl dost unavený a příběh opravdu příliš "zajímavý" není, hltal jsem to od začátku do konce. Snad by si to zasloužilo i těch pět...(13.9.2006)
-
dzej dzej
Hrdinové – outsideři, kteří hledají a touží nalézt. Stigmata minulosti i přítomnosti však není možné smazat. Mika je bývalá trestankyně trpící chorobnou nedůvěrou k lidem, Malý strávil dětství v domově a společně s Mikou vytváří dvojici vyděděnců, bloudících a hledajících. Symbolika vlaků – stejný záběr na úvod i na konci, cyklické bloudění vlastním životem. Pes Dingo bloudící stejně jako hrdinové – na konci sblížení s Malým (naděje i přes smrt Miky). Vtipné scény z „velikého rodea“.(15.11.2005)
-
dewy
Film s až naturalistickou atmosférou, která mě však pohltila až ke konci, který mi vyrazil dech. Paskaljevičova režie hodně evokuje českou školu...(8.3.2005)
-
Skip
Taková malá tragikomedie, která se může odehrát kdekoliv. Je to film, který pobaví, ale zároveň z něj místy i mrazí, i když ne zas moc. Zaznamenal jsem i ten docela zřejmý odkaz na Felliniho Silnici, ale nezaručuji, že to byl režisérův záměr a možná se mi to jen zdálo. Byla to vcelku příjemná hodina a půl.(18.9.2006)
-
Aquarius
Dej je slabší, ale akosi to moc nevadí... Vizuál, atmosféra, kozy a humor, tá hodina a pol určite nieje premárnený čas. Mám však pocit, že juhoslovanské filmy začínajú byť trochu schématické. Chcelo by to vidieť niečo "nekusturicoidného".(13.9.2006)
-
GrooveJump
Svetlana Bojković > Martha Issová(27.10.2010)
-
Horak
Syrové, velmi syrové, přesto chutné.(13.9.2006)
-
dzira
Malý, ale přesto VELKÝ film....(9.2.2012)
-
Muso
Hodne silný príbeh so zaujímavými zvratmi, s mnoha symbolickými prvkami a atmosférou ktorá vás vtiahne a po skvelom konci ma napadá proste iba jedno-nuž, taký je život!(26.7.2007)
-
toktokmokmok
Príbeh o ceste, hľadaní, v pomalom tempe, z ktorého sa stáva až rutina a ktoré nie je narúšané ani zdanlivo dramatickejšími scénkami, až nakoniec príde záverečný úder – a skladba pokračuje ďalej. Odišiel človek. Krásny film.(6.4.2011)
