Režie:
Jonas Alexander ArnbyScénář:
Rasmus BirchKamera:
Niels ThastumHudba:
Mikkel HessHrají:
Sonia Suhl, Lars Mikkelsen, Jakob Oftebro, Sonja Richter, Gustav Dyekjær Giese, Stig Hoffmeyer, Esben Dalgaard, Benjamin Boe Rasmussen (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Devatenáctiletá Marie, outsiderka v ostrovní komunitě, žije sama se svými rodiči. Nemá nikoho, komu by se mohla svěřovat, kromě Daniela, mladého muže okouzleného její divokou povahou. Místní lidé však mají z dívky obavy, neméně pak z její matky, která je upoutána na invalidní vozík, trpící záhadnou chorobou. Když Marie zjistí, že se její tělo mění – na její hrudi a zádech roste hustá srst – začne pátrat po odpovědích vztahujících se k utajované rodinné minulosti. Po něčem, co bude mít nedozírné následky pro ni i pro celou rodinu – a také na volbu, kterou musí učinit. Pustá skalnatá krajina Jutska zahalená do úchvatné palety mořských barev, doprovázená tradičními folkovými melodiemi, dává tušit neotřelý a sebejistý hororový thriller. Když zvířata sní, není radno je rušit. Bývají pak agresivní. (Film Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (67)
Když zvířata sní. Třeba kus lidské krkavice nebo vesnického lékaře.. Studie obav ze známého, strachu z neznámého a oblačnosti nad jutským pobřežím. První dvě položky zaostávají v působivosti, protože na polích coming-of-age filmu i body hororu hospodaří s klasickými prostředky a na emocích a psychologii spíše šetří (výjimkou budiž rodičovské goodbye Mikkelsena staršího). Poslední plavba na rybářském Demeteru pak potvrdila, že ani lykantropická akce nebude sázet na nějakou gore okázalost a nechá diváka v mlžném oparu odhadovat, jestli srdce zasáhne střelivo ze stříbra, nebo Amorova toulce.. ()
Svým způsobem nejlepší vlkodlačí horor, co jsem doposud viděl, přestože to ani není tak úplně horor, jako spíš chladno-chladné depresivní drama, takové, jaké umí natočit jen ve Skandinávii (tam ti lidi musí být fakt asi v prdeli, nebo teda někteří z nich :-). Takže film určitě né pro středoproudého diváka, spíš pro ty, kteří chtějí (aspoň někdy) dostat i něco jiného. Jen ten konec bych přepsal, ale to už je holt ta moje averze vůči happy-endům :-) ()
Prvá polovina je dramatická a hlavne zoznamovacia a oťukávacia.Hlavne ide o psychológiu hlavnej postavy a jej problémov v novej práci,ako sa vyrovnáva z chorobou svojej matky a pomaly zisťuje,že z jej telom nieje niečo v poriadku.A aj jej povaha sa začne meniť z milej a utiahnutej dievčiny na agresora ale to už trocha predbieham,lebo to bude až v druhej ovale svižnejšej polovici.Lebo táto prvá je značne rozťahaná a má pomalé ubíjajúce tempo.A tak druhá polovica je akčnejšia,rýchlejšia a v konečnom dôsledku aj krvavejšia.Ale ako celok z polovice nuda a z polovice dráma z prvkami horu.Nic víc,nic míň.3* viac nedám. ()
V niektorých momentoch tomu nemôžem uprieť celkom slušnú atmosféru. Avšak tá bola často narúšaná prílišnou sterilitou dejovej linky, ktorá mi prišla až príliš jednoduchá, priehľadná a totálne bez akéhokoľvek nápadu. Pritom námet tu ponúkol mnohé možnosti akými by sa mohol príbeh rozvinúť. Masakrík na záver bol celkom fajn, aj keď väčšina z toho bola utopená v absolútnej čiernote. Inak škoda, že to pozadie tajomnej choroby hlavnej hrdinky a jej matky nebolo vysvetlené trocha podrobnejšie. Slabší priemer. 55/100 ()
Podobne minimalisticko-atmosferické ako švédsky Let the Right One In s dejovým pôdorysom a lá "Carrie nastupuje do svojej prvej práce". Ovšem tam, kde si švédské upírske tesáky udržali svoju auru inakosti až do konca, u dánskeho vlkozuba záverečná 15-minútovka až príliš pripomína beh cez známe a tým pádom jednotvárne žánrove formulky a klišé. Namiesto sviežosti tak ostáva po skončení v ústach pachuť zvyšku pokrmu zo včerajška...škoda. 6-7/10. ()
Galerie (22)
Photo © Madman Entertainment NZ
Zajímavosti (2)
- Film se natáčel v Thyboronu v Dánsku. (rafix)
Reklama