poster

Rej

  • Francie

    Ronde, La

  • SK název

    Vírenie

Drama

Francie, 1950, 95 min

Režie:

Max Ophüls

Komentáře uživatelů k filmu (13)

  • Houdini
    ***

    Oscar 2 nominace: Scénář, Výprava ČB(21.5.2004)

  • Matty
    ***

    Max Ophüls roztočil a Christian Matras kamerou natočil milostný kolotoč o několika dějstvích a žádné pointě. Fiktivní příběh o fiktivním příběhu. Hra na hru. Forma nad formu. Myšlenka žádná. Dobře nebo špatně? Etre le zist et le zes. 70%(4.12.2007)

  • igi B.
    *****

    ..."...a rej se točí... " . . . "A probublává stále nová a nová vlna..." . . . :-) . . . A kdo na to ještě nepřišel - nejdůležitější je LÁSKA, láska k UMĚNÍ, umění MILOVAT... ! . . . Skvostný filmek, rozkošný kýč s nádherně dlouhými záběry okouzlujících ateliérových scenérií a živoucích >postaviček< v nich, které ve svých >černobílých< , přirozeně provázaných vlídně živoucích příbězích ve věčném reji jako na kolotoči hledají a prožívají ty nekonečné podoby a možnosti lásky i laškování, milování i milkování... Pohádka pro velké s vídeňským nádechem, nádhernými hereckými kreacemi a valčíkově vznášející se hudbou Oscara Strausse... - - - P.S. Až jsem si potom dlouze musel pospěvovat ono milé "...sédi mucha na stěně na stěně na stěně, sédi mucha na stěně, sedí a spí, sédí a spinunká, muška ta malinká, sédi mucha na stěně, sedí a spííí..." . . . :o)))(24.11.2007)

  • Lavran
    ****

    Různí lidé, různé druhy (fyzické) lásky a poučení či závěry žádné. Formálně naopak sametové, vytříbené, pikantní. Vždyť jde, mohu-li tak říci, o film z lásky k umění milovat/filmovat. Všechny ty mistrovské pohyby kamery, dlouhé záběry a vychýlené rakurzy jsou jako pohlazení po duši. Taktéž vyloženě úžasné jsou zcizující zásahy galantního vypravěče do struktury vyprávění. Ale dál už bohužel nic. Ophüls přesně takový, jakého jej znám z odborné literatury. Povrchní, chvilkový, přelétavý. Stejně jako postavy, o kterých vypráví.(15.1.2009)

  • Fingon
    ****

    Těch skoro šedesát let je už dost znát, místy se Rej dost vleče, místo aby vířil... Ale pokud to snesete, dostane se vám úžasného diváckého zážitku. "Cenzůra..."(23.11.2007)

  • Skip
    *****

    Skvostně natočená adaptace divadelní hry. Láska, láska, láska...jak okouzlující je a kolik má podob. I když jde v podstatě o jednoduchý děj, přesto byl pro mě tento film s vybranou francouzštinou lahůdkou. Kdybych měl některou část vypíchnout, pak by to byla jednoznačně scéna rozhovoru manžela s nevěrnou manželkou před spaním.(21.12.2007)

  • Toj
    ****

    Zvláštní film, který mě překvapil sexuální otevřeností. Jedná se o sérii různě propojených milostných povídek, které spojují témata jako je touha. To vše v Ophülsovském vizuálně naprosto podmanivém kabátu. Bohužel nějak v tom nenacházím víc(23.8.2010)

  • Cushing
    *****

    Vynikající Schnitzlerova hra, vynikající ztvárnění pro film. Dostal mě už první záběr, mynýristicky, hitchcockovsky dlouhý, obsáhle pokryývající téměř tři sta šedesát stupňů a několk prostředí i časů. Studio, nasvětlení, dekorace, kulisy, všechno je s úsměvem přiznané, "ano, tohle je divadlo", a tvůrci si to můžou dovolit, protože postavy, jejich vztahy a situace jsou přesně odpozorovány ze života. Hořký smích, sladký smutek, to v sobě má tenhle velký film, a taky to v citlivém divákovi pořád ještě dokáže vyvolat.(23.11.2007)

  • fuckme
    ****

    Po technické a herecké stránce skvostné převedení staromilské divadelní hry se zajímavou narativní strukturou, jejíž náplň však příliš mnoho neříká a i na svou dobu působí poněkud zatuchle.(19.5.2009)

  • SoolenJV
    ****

    V dnesni terminologii by jsme tento film nazvali "Povidkovym filmem o lasce ve vsech jejich podobach". Ve sve dobe neovykla mikropribehova forma, ktera ale neztratila nic ze sve zabavnosti a za tech devadesat pet minut nestaci nudit.(26.1.2009)

  • Ronee

    http://www.youtube.com/watch?v=VLV6juE67lM&feature=related Film o tom, že človek sa pohybuje v kruhu. Sociálna kritika je tu zjavná.(19.4.2011)

  • garmon
    ***

    Arthur Schnitzler vytvářel obzvlášť znechucující podobenství „divadla života“. Je v tom kus zapáchající staré Vídně, hodně misogynství a taky dost odvahy – dodnes z toho lze cítit tu kritiku, pro znechucení nad živočichopisem mě napadly Fassbinderovy Satansbraten. Zfilmované La ronde je příšerně staré – je to kinematografie třicátých let ve své vrcholné podobě – stylizace do roku 1900 (a vtíravá hudba Oscara Strausse – víte, že má v Brně nadaci?) tomu napomáhají. Nicméně pár zajímavých zrcadel při snímání (zas ten Fassbinder – měl rád Ophulse?), pár dlouhých jízd napříč ateliéry, doslovení schnitzlerovských zcizováků, řada francouzských hvězd zamlada a dá se to skousnout. *** se znechuceným obdivem – tady začínala avantgarda.(27.7.2011)

  • Achab
    ***

    Ve filmu zazněly výborné repliky o ženách, opakující se popěvek je velmi chytlavý, líbila se mi postava vypravěče, který navozuje jakoby snouvou iluzi a roztáčí kolo příběhů, spíše jsem očekával něco jiného......(23.11.2007)