poster

Brány noci

  • Francie

    Portes de la nuit, Les

  • anglický

    Gates of the Night

Drama / Fantasy / Mysteriózní / Romantický

Francie, 1946, 100 min

  • Dan
    *****

    I šel Jidáš a vrhl se pod vlak... Příběh o lásce a nenávisti, zradě a podlosti, překvapení a okouzlení. Příběh Osudu. Neboť lidé si nedají říct, nepomůže je varovat - oni se chtějí do všeho vrhat po hlavě... Výborně propojená obrazová stránka s efektními dialogy - produkt plodné spolupráce dua Marcel Carné - Jacques Prévert. A na pozadí píseň Les Feuilles Mortes, kterou složil Joseph Kosma a jež se stala prvním velkým úspěchem Yves Montand. Delikatesa ;)(30.5.2009)

  • Vančura
    ****

    Po mém soudu výborný film, který jsem zhlédl s nemalým zájmem. Úvodní repliky vševědoucího vypravěče jsou sice trochu banální až úsměvné, stejně jako samotný nápad s postavou Osudu, a celý film je na dnešní dobu vůbec tak nějak celý naivní až prostinký. To je ale asi příznačné pro většinu filmů z té doby, a na film je tak podle mě třeba koukat v první řadě bezpředsudečnýma očima jako na filmařskou zprávu ze své doby. Po této stránce je potěšující, že film je navzdory svému stáří stále divácky zajímavý a myšlenkově inspirující - minimálně motiv lidské (oidipovské) zaslepenosti, kdy se někteří z nás navzdory varování ženou vstříc své zkáze, je velmi nosný a působivý. Na filmu mě bavilo i obsazení a hudba, a celkově se mi velmi líbil. Spolu s Dutourdovým románem "Vejce pro maršála" jsou pro mě "Brány noci" zajímavým nahlédnutím do všedního života ve válečné Paříži, a film i knihu mohu všem zájemcům jen doporučit.(22.4.2015)

  • Snorlax
    *****

    Vůbec nepotřebuji Gabina, Montand v roli naivního milovníka mi sedí více. A mladičký Reggiani v roli věčného zrádce je také naprosto dokonalý. Tohle je Carné, jak ho mám ráda, mírně fantaskní, se sklonem k burlesce i v těch nejdramatičtějších momentech, skvěle udržující rytmus a naznačující sociální drama. Montand i Reggiani se svých prvních velkých rolí zhostili na výbornou, nepříliš talentovaný táta velmi talentovaného Clauda mi zde nejen nevadil, ale dokonce mě jako Osud bavil. Jen Kosma se již po svých předválečných majstrštycích vydal na cestu postupného útlumu nápadů. V roli kluka se poprvé před kamerou objevil Jacques Perrin, který tímto započal kariéru umělce objevujícího se ve filmech především po boku slavnějších kolegů.(15.6.2014)

  • Sandiego
    ****

    Zajímavý předchůdce filmů typu Knoflíkáři, kde vše souvisí se vším a to vše řídí nezvratitelní osud, který je zde dokonce personifikován. Atmosféra dává vzpomenout na poetický realismus a navíc je děj společensky aktualizován a i plný euforie z konce války, která záhy vybledne.(31.5.2009)

  • radektejkal
    ****

    Jediný fil Marcela Carné (Hôtel du Nord) se obešel bez Jacquese Préverta - scénaristy, tvůrce dialogů a textů písní. V tomto případě "Les enfants qui s'aiment" a "Les Feuilles mortes" (hudba Joseph Kosma). Prévertův scénář se zakládá na hrubém ději (franc. argument) baletu "Le Rendez-vous", "Otevřít brány noci", je zase Éluardova metafora. Je vidět, jak (po)válečné francouzské umění bylo vzájemně propojeno nejen co do umělců, ale i co do umění. A k tomu samozřejmě ještě patří zpěvák a herec (a politik) Yves Montand, na kterého se určitě s radostí dívají ženy i muži všech věkových kategorií. Melodramatický film, v němž protagonisté nejednají dle rad Osudu (Destin) a nejsou tak ve správnou dobu správném místě... pomineme-li své oko a srdce.(29.7.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace