Pod zemí

Podle mě je škoda, že si tvůrci Pod zemí vybrali formu falešného dokumentu, která je až příliš omezovala. Všechny postavy tak například musely vidět halucinace/přeludy/duchy ostatních, které navíc zaznamenávaly i jejich kamery, a to mě víc rozčilovalo než oslovilo. Atraktivní nápad filmu se v tom postupně tak nějak utopil a finále, které mělo být rozhodně větší, mě s výjimkou skvělé poslední scény "hlavou dolů" docela nudilo. (22.02.2021)

Musím se přiznat, že při vstupu na tento film jsem byl naprosto smířený s tím, že se bude jednat o další sračku typu Blair bitch a podobných hysterických snímků, které nenabídnou jediný kloudný záběr. Proto jsem byl ze začátku hodně nadšený. Bohužel čím se film blížil závěru, tím mé nadšení klesalo. A ten závěr? Nejsem prostě zastánce mrtvol vylézajících ze stěn a podobných hovadin. 3*, 12.9.2014, kino (13.09.2014)

Dvě hvězdy za ty fajně tísnivé katakomby, ale zábava se moc nekonala. Děj přeplácaný, chaotický a plný scenáristických splašků. Blérwič bubáci vylezli z lesů, nasadili si čelovky (s kamerkami, ty se hodí při natáčení své vlastní smrti) a spustili se. Bohužel ne sexuálně, ale jen do kanálů. Jako průvodce si najmuli největšího místního machra přes pařížské katakomby a podle očekávání s ním hned za prvním rohem beznadějně zabloudili. Moc to neprožívali, průvodci jen suše oznámili, že je debil a lezli vesele dál, aniž věděli kam. Jedna z mála zajímavých scén bylo to zašprajcování v hromadě lidských kostí, ale většinu času mládežníci jen v panice dusali chodbami tam a zase zpátky, slaňovali do bezedných děr a překonávali scenáristické oslí můstky. Při tom průběžně hynuli, většinou při nějaké humorné WTF scénce (baf na kameramana při slaňování, hořící auto, nohy trčící ze země). Nakonec proplavali podvodním tunelem až k pokladu, ukrytému před staletími, ale dodnes osvětlenému plápolajícími pochodněmi (kurevská výdrž :-)). Ve finále hrabavé a okaté samici Scarlett došlo, že ukrást nepravý léčivý kámen asi nebylo moc košer, vrátila ho zpátky do ďury, pokecala se svým oběšeným otcem a objevila, že do katakomb lezla úplně zbytečně! Proč? No protože ten hledaný artefakt, pravý suprčupr léčivý šutrák, má vlastně ona sama v sobě. Heh, a kde? Že by ve své jeskyňce? Případně ve svých katakombách? :-) Následně si naše čtyřnásobná doktorka zahrála na inverzní Šípkovou Růženku, polibkem probudila svého umírajícího, kanálovými splašky smrdícího prince a tím mu i zahojila krk, kvalitně prokousnutý kamenným bubákem. Mně bohužel Scarlett léčivého francouzáka nedala, takže sanici, vykloubenou při zívání nudou, jsem si musel nahodit zpátky sám. (05.09.2014)

Má fůru titulů, hovoří plynně několika jazyky a je sakra zabraná do symboliky, alchymie, archeologie a zřejmě má sklony i k sebetrýznění. Obklopuje se samými chytrými mlaďochy, kteří dobře vypadají a ke všemu jsou náklonní k jejím pološíleným nápadům. Teď se rozhodla prozkoumat francouzské katakomby, kde beztak najde nějaké pojítko k mrtvému otci a kde se ukrývá kdejaký bubák. A objekt jejího zájmu je samozřejmě hodně hluboko. Jenže k postavám si nevytvoříme pražádný vztah, motiv o smývání dávných hříchů je spíš úsměvný a atmosféra s přibývajícími minutami nepěkně klesá. Mizerná dramaturgie. Hlavně, že se pořád něco děje, že? Jsem rád, že to mám za sebou. (04.01.2015)

Nevim, jak v kině, ale v domácím prostředí, ač dobře připraveným na hororovou projekci, to na mě vážně nezafungovalo. Paradoxně mě to bavilo jen tehdy, když hrdinové sestupovali do pařížských katakomb, postupně se nechávali zasypávat a v těch nepříjemně úzkých chodbách občas uvízli. Když však přišly na řadu jejich bludy a zjevující se přízraky, celé napětí se smrsklo na otázku, co ještě horšího přijde po vyzvánějícím telefonu a špatně naladěném piánku. A ač se tvůrci očividně snaží, adrenalin v tomhle zbrklém bordelu ne a ne zvednout. Australský Tunnel tudíž opět nepřekonán, ale to snad nikdo nečekal. (18.11.2014)