Volání netvora: Příběh života

Mladý Conor to nemá jednoduché, rodičia sú rozvedení, matka smrteľne chorá, v škole ho šikanujú a prenasledujú ho nočné mory. Je to práve obrovský strom, netvor, ktorý sa mu zjavuje a ako jediný ho dokáže vyslobodiť z nepokojnej duši... Emocionálny nímok, ktorý nie je rozhodne pre deti, hovorí cez postavu chlapca o pravde, ktorá nemusí byť zákonite pravdou, keď mnohé veci vyzerajú inak, ako sa nám zdajú. Tvorcovia použili vhodnú animáciu a fantasy scény patria k tomu lepšiemu. 4+ (13.02.2017)

Pohádky a španělská kinematografie jsou mi velice blízké, i když toto byla pohádka spíš pro dospělé. Nedokážu si představit, co se musí honit v hlavě dítěti, kterému umírá rodič, druhý na něj sere a k tomu ho ještě štvou spolužáci ve škole. Toto mi přišlo jako velmi kreativní nastínění mysli dítěte, jehož se tento problém týká, 67%. (06.04.2017)

Ještě nikdy jsem se nesetkal s filmem, který vypráví poměrně dost smutný a emotivní dramatický příběh, jehož vyprávění si usnadňuje fantastickými motivy v podobě samotného netvora s naprosto charismatickým hlasem Liama Neesona. Vlastně bychom mohli říct, že se vůbec nejedná o fantasy. Celý příběh stojí na základě jednoho smutného lidského příběhu z ponurého anglického venkova. Nicméně právě ta atmosféra anglického prostředí a samotný netvor z celého filmu dělá opravdu povedenou událost, která na konci filmu musí rozsekat snad každého diváka. (15.12.2017)

Ti co Volání netvora srovnávají s Faunovým labyrintem (2006) mají víceméně pravdu. Oba příběhy jsou velmi depresivní a díky groteskní fantazii i líbivé zároveň. Opět se podíváme do dětské fantazie, protože jak my víme, tak ta nemá hranice. Mladý Conor se vyrovnává s umírající rodinou formou příběhů a přivolání samotného netvora. Vizuálně hezká pohádka. Díky kouzelnému hlasu Liama Neesona tak ožívá i velké tisové monstrum. Tím bych řekl, že to ale končí. Režisér v případě Sirotčince (2007) stvořil velmi dojemný a děsivý příběh a v jeho dalším počinu Nic nás nerozdělí (2012) mě několikrát dohnal k slzám. Volání netvora ale na mě vůbec nefungovalo. Jistě po skončení plakalo většina lidí v kině. Což chápu. Finále mě osobně nedojalo a to z příliš osobních důvodů. Během filmu jsem pouze přemítal, že režisér samotnou nemoc vykresluje až příliš pravdivě a příběhově jsem už tohle několikrát viděl. Takže originální to zrovna není. Jednou a dost. [Csfd projekce20] (50 %) (02.04.2017)

Pravda je tam venku. Smysluplná a odzbrojující katarze už dnes v ryze dramatických filmech moc často na přetřes nepřichází, spíše (a výhradněji) v jejich akčnějších podobách - a tudíž ve zcela jiných žánrových odvětvích. Je proto velmi příjemné, ujistit se po letech v tom, že takový Bayona s důvtiplnou šokující pointou stále pracovat umí. (21.02.2017)