Vlna

Na Vlnu jsem se docela těšil, jelikož se mi zamlouvala myšlenka katastrofického velkofilmu v evropských reáliích. Na padající mrakodrapy můžeme v kině čučet skoro každý den, na skály řítící se do fjordů ne. A nezačíná to špatně. Úvodní půlhodina hezky načrtne styl života v okolí skalnatých norských zálivů a víceméně se jí daří vzbudit zájem o to, jak norští mužové a ženy hlídají nebezpečné šutry nad vodní plochou. Pak přijde sesuv, CGI vlna a všechno jde do kopru. Načrtnuté zůstane načrtnutým, CGI vlna je na plátně chvíli (zajímal by mě názor někoho zasvěceného, jelikož si myslím, že skutečná fjordová tsunami by nevypadala jako plující rozčilená Godzilla) a zbytek je soubor těch nejtuctovějších žánrových klišé. Scenárista byl bezradný naprosto nevídaným způsobem; za všechno mluví závěrečná sekvence, jež se skládá z povinného hledání uvíznuté rodiny a udobřování otcosynovských vztahů - pokud by to náhodou někomu nestačilo, dostane ještě jako bonus násilně naroubovanou momentku s topícím se tatínkem a jeho následným křísením (včetně nezbytné variace na "Ne, nevzdávej to!!" - fakt!). Bullshit! Asi bych byl k dramaturgickým selháním shovívavější, kdyby za něco stála katastrofická část - problém ovšem je, že nízký rozpočet dovolil po vlně už jen bloudění několika ušmudlaných tváří ve tmě, kde jim dělá společnost maximálně několik hořících autovraků. Což je z výše uvedených důvodů nuda. Čestnou výjimkou zůstává sugestivní návštěva autobusu. 3/10 (02.01.2016)

Katastrofický film dvou kvalitativně rozdílných polovin. Ta první sice jede dle snad všech myslitelných žánrových pravidel i klišé, ale navzdory tomu (či právě proto?) funguje naprosto výtečně. Z velké části i díky tomu, že se sází na krásy Geirangeru, které se to rozhodně nebojí náležitě p(r)odat. Jenomže jakmile udeří tsunami, tak to krom malebné turistické vísky smete i dosavadní kvality a napětí. Místo na působivé přelety nad fjordy, atmosféru znepokojivého napětí či několik linií se zajímavými charaktery se to rázem omezí na jednu zatopenou místnost a jednu "jakože postapo" scenérii, čímž to tratí na uvěřitelnosti a vůbec je z toho takové nevinné hraní si na katastrofu ve studiu s papundeklem. Veškeré postavy krom ústřední rodiny se odepíší a působí to přepjatě, chtěně a tuctově. I tak to má pár (doslova; autobus a záchvat paniky) scén, které z letargie vytrhnou, ale jinak se až příliš často přistihnete, jak se zaobíráte logickými lapsy (a že jich je) a vůbec řešíte věci, které by ani nepřišly na mysl, pokud by to náležitě strhlo. (06.12.2015)

2* na doporučení jsem zkouknul i tento kousek od norských tvůrců, kteří chtěli oživit katastrofický žánr i svou netradiční geologickou zvláštností. Jinak však to pojali podle standardních postupů a nepřináší vůbec nic nového. Efektnost rozhodně nestačí nahradit plochý scénář a celkově to nestačí ani na průměrné hodnocení. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 0 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (16.07.2017)

Norové ve formě!! The Wave je velmi strhující katastrofický survival s parádními sekvencemi ( Až lituji, že jsem si nepočkal na kino v Lednu). Úvod je lehce pomalejší, klasické navázání kontaktu s postavami a blížící se hrozba, ale jakmile příjde na scénu lavina, která s sebou strhne 80 metrovou vlnu Tsunami v malém odlehlém Norském městě, tak je po srandě. Evakuace,chaos,panika toho největšího kalibru!! Roar Uthaug má talent na vytváření napětí i atmosféry a zaručuji vám, že 20 minut v středě filmu se nebudete moct ani nadechnout, vyslovíte 45 sprostých slov, zpotíte se a možná vám potečou i slzy jako mně. Po hodině The Wave promění subžánry v Postapo,což lehce začne připomínat Španělské Lo Impossible. Šlape to hezky, fungují emoce i empatizmus. Jsem překvapen jak slušné to bylo. 80% (10.12.2015)

Velmi příjemné překvapení, které ukazuje, že dobré katastrofické filmy ještě nejsou mrtvé. Tady se mi líbí, že se Norové více zaměřily na lidi, jejich vztahy, jejich osudy. Je to celkově niternější a v tomto ohledu silnější. Když ale pak dojde na příval vody, také to nic neztrácí a je to ohromující, až máte chuť také utíkat. (29.12.2015)