Paříž patří nám
-
Paris nous appartient
-
Paris Belongs to Us
Mysteriózní
Francie, 1960, 120 min
Režie:
Jacques RivetteObsah
-
Režisér francouzské nové vlny nás ve svém prvním celovečerním filmu zavádí do zběsilého dějového labyrintu. Studentka literatury Anne se začne stýkat se zvláštními přáteli svého bratra Pierra, mezi něž patří divadelní režisér Gérard, jeho přítelkyně Terry a Američan Philip. Na jedné party se dozví, že před nějakou dobou Juan, bývalý přítel Terry, spáchal za podivných okolností sebevraždu. Anne mezitím začne nacvičovat Shakespearovu hru Perikles s divadelním kroužkem, který vede Gérard. Philip Anne řekne, že Juan byl zavražděn tajnou organizací a že stejný osud čeká i Gérarda, do kterého se Anne zamiluje... (crass.48)
Režisér francouzské nové vlny nás ve svém prvním celovečerním filmu zavádí do zběsilého dějového labyrintu. Studentka literatury Anne se začne stýkat se zvláštními přáteli svého bratra Pierra, mezi něž patří divadelní režisér Gérard, jeho přítelkyně Terry a Američan Philip. Na jedné party se dozví, že před nějakou dobou Juan, bývalý přítel Terry, spáchal za podivných okolností sebevraždu. Anne mezitím začne nacvičovat Shakespearovu hru Perikles s divadelním kroužkem, který vede Gérard. Philip Anne řekne, že Juan byl zavražděn tajnou organizací a že stejný osud čeká i Gérarda, do kterého se Anne zamiluje... Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
LiVentura
Geniální a temné, sirové, prostě film-noir..svět.klasika.!!!(14.8.2008)
-
crass.48
Paříž nám patří splňuje tři znaky, o kterých se prý říká, že spojují Rivettovu tvorbu, naprosto dokonale. Je zde ženská hlavní hrdinka, pátrání i divadlo. A přesto je neobyčejný v tom, že byl natočen podle klasického scénáře. Není tak inovativní v technice natáčení jako třeba U konce s dechem. Již zde se projevuje zaujetí vyprávění. Je to ten typ filmu, kvůli kterému nepřestávám sledovat další - z každičkého záběru čiší nadšení a šílená láska k filmu a k filmování. To se projevilo i tím, že se natáčení s vypůjčeným vybavením navzdory finančním potížím po dvou letech přece jen dokončilo. Popisek mysteriózní sem sedí jako k žádnému jinému filmu, Rivette mate jako o závod. Může to být vlastně alegorie na studenou válku. Žádná válka se nekoná, žádné opravdové celosvětové spiknutí neexistuje, a přesto to na životu odnese docela dost lidí. Dále to může být vysvětlení toho, co Rivetta na filmu zajímá a co ho možná trápí na tvorbě fikce. Ten, kdo ji tvoří, nese odpovědnost za důsledky této fikce. Paranoidní představa o všeobecném spiknutí, kterou šířil Philip Kaufman, měla za důsledek několik zločinů a neštěstí. Rivette se této odpovědnosti ve svých pozdějších filmech zbavuje tím, že nechává fikci tvořit mnoha lidmi, ta se pak stává tak neprůhledná, že již žádné nebezpečí nehrozí.(9.7.2008)
-
Tumáš
Objektivně na 4* ale nelíbilo se mi to. Až moc mysteriózní - kdo se v tom má vyznat? Ve třetině filmu jsem marně čekal konec.(16.8.2008)
-
VojtisekII
První Rivettův celovečerák není moc podobný těm, které jsem od něj dosud viděl. Už tady se pravda objevují motivy pro Rivetta typické (herci zkoušející divadelní hru, ženská hlavní hrdinka, záhada), ale zbytek je úplně odlišný. Rivette se v mnou dosud viděných filmech snaží potlačit autora: natočený materiál příliš neupravuje (dlouhé záběry ve kterých jsou postavy vidět skoro celé), nechává "zmizet" vypravěče a dává divákovi film volně k dispozici. V Paříž patří nám je ale ještě pod vlivem auteurismu a snaží se film (a diváka) "ovládat". Existenciální krizi mladých lidí zobrazuje pomocí avantgardních prostředků, ale Godard nebo Resnais to udělali dřív a líp. Pro mě zklamání.(28.7.2008)
