Kukačka

Filmů podobného ražení jsem viděl už mnoho. Například Mandarinky, Země nikoho nebo Kříž cti. Člověk by si řekl, že už je to ohrané téma, ale očividně tomu tak není. Všem jsem totiž dal 5 hvězdiček, každý ukázal podobný příběh v naprosto jiném kontextu. Tento film se navíc ještě odlišuje tím, že si hlavní postavy vůbec nerozumí, protože mluví finsky, laponsky a rusky. To přispívá k tomu, že když si povídají, tak jeden mele o koze a druhý o voze. Občas nahlas říkají to, co by si nedovolili i kdyby si rozuměli. Zajímavé je také to, že zde na začátku při potkání dvou nepřátel není střet z obou stran. Finovi nevadí, že potkal Rusa, protože už nechce bojovat. (17.02.2016)

Pro mě osobně byl tenhle film perličkou, který hned tak neuvidíte a já vám ho vřele doporučuji. Pozorovat tak zvláštní trojici, která se sešla za okolností souvisejících s válkou na velmi zvláštním odlehlém místě, byl skutečně neopakovatelný zážitek. Střídají se tam momenty úsměvné s těmi smutnějšími, ale myšlenka z celého filmu vyplívá zcela jasně. Lidi mějte se rádi, proč se musíte pořád nesmyslně zabíjet, když jde žít přece v pohodě a míru. Scénky týkající se lásky, se saunou nebo jejich dialogy, kdy nerozuměl jeden druhému a každý si mlel to své, byly příjemně zábavné, to bylo od tvůrců bezvadné zpestření jinak poměrně náročného tématu. Tyhle filmy mají zkrátka své kouzlo, na které se hned tak nezapomíná. (04.12.2014)

zo zaciatku som sa pytal sam seba..o com to sakra moze byt??? film vsak vynikajuco a hlavne nenasilne graduje..stretnutie viacerych kultur v prostych sedliackych podmienkach...stovky genialnych monolo-dialogov, usmevne pasaze a jedna uchvatna niekolko minutova scena o navrate stratenej duše... Psolto Ivan :) (05.05.2007)

No, když tak nad tím přemýšlím, z velkým odstupem času, tak vlastně mě film hodně bavil a dost mě chytnul. Perfektní atmosféra, překrásné záběry hor a okolí, ale hlavně úchvatná krajina pro samotáře jak dělaná. Příběh je dostatečně silný a zajímavý. Konfrontace třech odlišných lidí mluvící třemi odlišnými jazyky je více než povedená a určitě osloví širší spektrum diváků, než Rogozhkinovy Svérázy. Největší devizou a pozitivem KUKUSHKY je ale černý humor, kterým doslova překypuje a který mě opravdu velmi vyhovoval. Film se mi moc líbil a i když mi někdy přišel až moc pohádkový velice mě zaujal a hodnotím ho velmi vysoko. (04.02.2005)

Tak dnes jsem tento filmeček zhlédla s velkou chutí podruhé a prostě smekám před jeho tvůrci - minimalismus v tom nejryzejším slova smyslu. Babylonština na laponsko-finsko-ruský způsob... Pro jazykového fandu, jakým jsem, je to vyloženě jazyková filmová lahůdka... ještě že byl film opatřen českými titulky :-) - příště by však rozhodně stálo za to podívat se na něj bez titulků a na vlastní kůži si tak zažít tu změť jazyků, aniž by člověk rozuměl slovům... o to více by se pak musel zaměřit na intonaci, gesta, oční kontakt... Ještě mě v souvislosti s tímto filmem napadá, jak moc tu filmový hrdina Veiko boří svou mnohomluvností to zažité klišé o "nemluvných Finech", na němž staví ve většině své filmy Aki Kaurismäki...:-) I když je pravda, že v Kaurismäkiho filmech se obecně moc nemluví, ať už se odehrávají kdekoliv... (22.06.2009)