Kvílení

Po The Witch zde máme letos už druhý velmi zajímavý čarodějnicko-posedlostní HOROR (tím ovšem veškeré paralely s Čarodějnicí končí). Jedná se o film ze současného jihokorejského venkova, který ze začátku díky svérázně vybranému hlavnímu hrdinovi často balancuje na hraně komedie (smál jsem se nahlas a ne jednou). Nějaké gró zápletky, byť se již od začátku šlape po mrtvolách, zůstává šikovně skryto až do závěrečné části filmu, no ani zde si divák nemůže být jistý ničím. Po první projekci mám docela jasnou představu o interpretaci pointy, ale pokud by se chtěl někdo hádat, ruku do ohně za ni taky nedám. O čistokrevný horor nejde, ale některé výjevy z dědiny Gokseong mi v paměti zůstanou hodně dlouho. Dá se i přes danou stopáž doporučit. 90% (01.08.2016)

Od osmdesátých letech, kdy sekal Hong Kong zaklínačské horory jeden za druhým jako Baťa cvičky, už přeci jenom nějaký tem pátak uplynul, tak jsem si říkal, zda takový specifický žánr může fungovat i dnes... Může a skvěle... Gokseong je toho totiž dokonalým příkladem... Doplňující směsice různých hororových subžánrů s hutnou, neustále se stupňující atmosérou, přesvědčiví herci, pěkná práce s kamerou, nádherné prostředí a k tomu pěkný, ne zcela jasný závěr dělají z tohoto kusu lahůdku pro fajnšmekry... Ani trochu delší stopáž není na škodu, takže, co více si přát? Snad už jen další takový film... (21.02.2017)

"Bederní rouška, šikmo střihnutá, skrývá co z nás mnohým nechutná"   Ale doprdelepráce, něco v tom vážně bylo, to jsem cítil! A určitě si to dám někdy znovu, ze zvědavosti a už jen na pohodu. Ne jako ucajdaný, dvouapůlhodinový a málostrašný horor, už jen jako tiše plynoucí řeku exotické nostalgie. Ponořím se až dno, do bahna, do těch cizích ztracených duší. Protože Korea není jen M*A*S*H, se spoustou rozverně lumpačivých a vesele krvácejících opic z pouťové střelnice, pochopil jsem a děkuju! I tady, na jihu, žijou úplně obyčejní domorodci, normální lidi jako my ... z masa a kostí. Včetně chlupů v nose, pupínků na duši a hnusných vyrážek tamtéž. Takže někdy, až bude čas, některý ucouraný a pošmourně propršený podzimní večer si to užiju naplno (ovšem bez rušivé a nenechavé pravé pracky, šmátrající po vypěněné potvůrce - pardon za nefilmovou nehororovou odbočku :-)). Prostě si to jen užiju. Uvařím si mňamku, nějakou specialitku, třeba šikmookou rybu s drsně udušenou, opuchýřovanou zeleninkou a nechám film plynout a sebe zírat... a budu jen uzobávat z talíře. A nechám se překvapit, kdo ví, možná na to příjdu, co v tom bylo. Už teď se těším a krásně se bojím. A o tom to je. (03.11.2019)

,,BYLI VYDĚŠENÍ K SMRTI, PROTOŽE SE DOMNÍVALI, ŽE VIDÍ DUCHA. ŘEKL JIM, "PROČ TY POCHYBNOSTI? PODÍVEJTE SE NA MÉ RUCE A NOHY. JSEM TO JÁ SÁM! DOTKNĚTE SE MĚ A PŘESVĚDČTE SE: DUCH PŘECE NEMÁ MASO A KOSTI, JAKO TO VIDÍTE NA MNĚ"...“ /// Případ korejskýho 1. oddělení, ve kterým se mísí žánry a krve je jak z prasete. Je zde hodně hororovejch výjevů a scén, ale jsou degradovány debilitou. Policajti jsou spíš kreténi a neustále maj nasráno v „topánkách“. Není divu, páč za půlku průseru si můžou sami. To se pak „strašidlo“ může snažit, jak chce. Když řádí Ďábel v americkým filmu, většinou vím, co bude následovat. Zato tady dlouho nevím, jestli to vůbec myslej vážně. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vedle nás se nastěhoval Japonec. 2.) Zjistím, že jen korejskej šaman v sobě může mít víc tekutin, než fekální vůz . 3.) Thx za titule „titulkomat“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (22.10.2016)

Komentář ke Kvílení mi dal zabrat, protože jsem stále nevěděla, jak na něj. Ne protože by film nebyl dobrý. Právě naopak, bylo to moc dobrý. A v dost momentech jsem byla příjemně napnutá a vyděšená. To bylo především v první polovině, kde se film tváří jako detektivka, kde policajt (strašnej ňouma) vyšetřuje divný události, který nemůžou být výsledkem přirozených událostí. Do té doby to působí vlastně jako "divno ze zapadákova, kde jsou policajti jenom pro ozdobu, a nic reálně nedělají". Ale potom se to tak nějak zvláštně otočí a to je ta část, kdy začne snad ta nejbizarnější část film, a já už byla jenom v pozoru, co přijde dál. A i ta druhá polovina byla opravdu skvělá. Najednou se tam děje tak moc! Ale celý to dává smysl. Všechno to, co na první pohled nemůže dávat smysl pohromadě, tady dohromady funguje. Navíc je to skvěle natočený. Kvílení vypadá celou dobu strašně dobře. Nešetří se záběry na nechutné věci a hned na to klidně ten nejkrásnější možný záběr na přírodu, což úplně rozhodí. Zahrané herci to je taky suprově. Propojování scén, zapracování flashbacků. Tam to skvěle funguje i například během současného sledování dvou míst propojených dějem, kde to skvěle pracuje s napětím, jak to tedy doopravdy je, a kdo je ve skutečnosti vlastně kdo. Protože úplný zavěr jsem jenom koukala. Jo, doslova čuměla, jak jsem byla vtažená. (To se vlastně týkalo celého filmu, ale na tom konci extrémně.) Je mi jasný, že film snadno odradí svou délkou a tím, že je v něm doslova úplně všechno. Jenže já se ty skoro dvě a půl hodiny, ani jednou necítila, že to je moc dlouhý. A co si budem, scéna s hraběma mě strašně rozesmála. V rámci toho, jak ta celá část byla vystřižená jako z úplně jiné reality, myslím, že to byl záměr. Takže úplně, úplně kompletně všechno  :) (31.12.2023)