The Filth and the Fury
Režie:
Julien TempleHrají:
John Lydon, Sid Vicious, Steve Jones, Paul Cook, Glen Matlock, Malcolm McLaren, Siouxsie Sioux, Billy Idol (a.z.), královna Alžběta II. (a.z.), Ricky Jay (více)Obsahy(1)
Bože, ochraňuj královnu! Vzestup a pád proslulé punkové kapely v britsko-americkém dokumentu. Dokumentární film Sex Pistols: Děs a běs o „nejzběsilejší" skupině rockové historie, který natočil britský režisér Julien Temple, lze vnímat jako jistou revizi jeho předchozího snímku The Great Rock'n'Roll Swindle (1980), v němž byla tato kapela a punková revoluce nahlížena výhradně z pozice manažera skupiny Malcolma McLarena. Ve zmíněném kontroverzním hraném dokumentu se McLaren v úloze jakéhosi Velkého Manipulátora cynicky vysmál všem příznivcům punku jako pitomcům, kteří naletěli jeho velkému rokenrolovému švindlu se skupinou, jež byla ve skutečnosti pouze jeho výnosným umělým výtvorem. I Temple se tenkrát nechal McLarenem zčásti manipulovat a zřejmě proto se rozhodl doplnit vlastní, jednostranně zdeformovaný obraz kapely tím, že v novém filmu poskytne prostor výhradně členům Sex Pistols. Ve filmu tentokrát s větším odstupem akcentuje i politické, ekonomické, sociální či hudební podhoubí vzniku punkového hnutí, ale i důvody, proč tak záhy původní hněv částečně ztroskotal na úskalí módy.
Templeova anarchistická koláž je poskládána z aktuálně dotočených rozhovorů s přeživšími členy Sex Pistols, nikdy předtím nepoužitých záběrů z koncertů a zkoušek sestříhaných z více než dvacetihodinového soukromého archivu kapely (včetně předsmrtného rozhovoru s baskytaristou Sidem Viciousem), ale také z ukázek z dobových optimistických reklam (kontrastujících se záběry z pouličních nepokojů), z televizních show a z machiavellistického dramatu Richard III s Laurencem Olivierem. Film opětovně rekapituluje všechny známé a pobuřující výtržnosti kapely i okruhu jejích nejdivočejších příznivců z tzv. Bromley Contingentu i její vynucené, ale bohatě vykoupené přestupy od jedné nahrávací společnosti ke druhé. Do filmu je převzato i několik scén z Templeova předchozího filmu z roku 1980 – jde především o animované pasáže, doplněné novým komentářem. Značný prostor je také věnován skonu Sida Viciouse a jeho osudové heroinové lásky Nancy Spungenové, kterou zbytek kapely nenáviděl.
(Česká televize)
Recenze (70)
Anglickú hudobnú skupinu Sex Pistols radím medzi najvýraznejšie punkové kapely. Bola to banda mladých šialencov, ktorej sa podarilo svojou rebéliou a nekompromisným správaním zviditeľniť punkovú subkultúru. Koho mohli urazili, nerešpektovali žiadne pravidlá, pohŕdali médiami, provokovali svojim navypočítateľným správaním, robili si čo sa im zachcelo, nemali žiadne vzory ani ideály, srali na všetkých a na všetko. Bol to skrátka "Des a bes". Bol to punk! Dokumentárny film "The Filth and the Fury" prehľadne a autenticky mapuje históriu tejto divokej kapely. ***** ()
tak jsem to poprvé v životě viděl od začátku až do konce. je to prostě děs... bez ohledu na to, co se zpívá v písničce Plexis, Sid Vicious byl doopravdy vinnej. především tím, že v jeho stopách pokračuje spousta lidí, kteří mají IQ na bodu mrazu a nevidí dál, než za další pivko. Heroin lidi ničí, ale tahle troska byla zničená už před tím. celkově v zato, je zde hezky ukázáno, jak vlastně kluci po punkáčsku na všechno sraly, až se vlastně dostali na vrchol pop-scény. tak to fakt nebyl sen a jak Johnny trefě poznamenal: "to punkáči zkazili punk tou uniformou. my jsem neměly na kožený bundy a drahý boty, museli jsem si poradit jinak.... Punk se stal přijatelným a tím skončil." hudebně za 5* dokumentárně za 3* lidsky za 4*. ()
Dokument postavený na výpovědích jednotlivých hlavních aktérů zrození, vzestupu a pádu punkové komety a dnes legendy, Sex Pistols. Je zřejmé, že jednotliví členové kapely se asi moc nemusí, což je škoda, protože jsem slyšeli mnoho názorů, ale bez konfrontace. To, že John, Steve i Glen seděli zády ke světlu, aby jim nebylo vidět do obličeje, vypadalo bizarně, to už si pomalu mohli vlézt do budky, aby je nikdo nepoznal :-) Je neskutečné, jak dokázali a dodnes dokáží pobláznit lidi, přestože jejich kariéra trvala dva roky. Až v tomto dokumentu jsem poznal, jaký byl Sid pípus a co s člověkem rychle udělají tvrdé drogy... ()
Sex Pistols představují jeden z nejdůležitějších východisek punkového hnutí a hudební legendu, jejich chování, provokování establishmentu texty i sama hudba, to je prostě esence punku a rozjevený škleb Johna Lydona, to je vlastně poznávací znamení punku. Punkový je vlastně i celý film. Rozpustilý, provokativní, nekonvenční, přisprostlý a sebestředný, nabitý spoustou obrazového materiálu i informací, šikovně sestříhaný, působivý a jednoduše dobrý. Skvěle dokáže zasadit hudební produkci a vystupování členů kapely do kontextu doby a ozřejmit sociální a politický rozměr jejich produkce. Tak nějak si představuju hudební dokument. Celkový dojem: 90 %. ()
Na rozdíl třeba od Clash mě Pistole hudebně míjí obloukem, za kterým je snad už jenom dechovka a navíc mě na nich vždycky srala (pardon, štvala, punk IS dead) ta neuvěřitelná vrstva marketingu - jenže bez něho by tu zase nebyla tak zábavná kapitola v dějinách sociologie. Takže nakonec respekt ke všem. K Johnnymu a spol že do toho šli naplno a občas dokázali těch pár svých válů narvat do lidí tak, že na to nikdy nezapomenou. K Malcolmovi že to nenechal chcípnout někde na londýnském předměstí a udělal klasiky z kusovek s mizivým potenciálem, který viděl asi jen on. A k režisérovi, jak se to celé snaží zmapovat a pochopit. Já například dodnes nevím jestli bych - být ročník 1956 a z Londýna – skončil jako fanoušek, nebo někdo, kdo se snaží Lydonovi v boční uličce rozbít hubu… ()
Reklama