Papírová města

Už začínam byť tých nových teenagerských komédii ktoré sú iné, nové, vybočujúce z koľají, prejedená. Nebolo to zlé, herci sú príjemní, postavy samé o sebe tiež a veľmi oceňujem triezve zobrazenie hlavnej ženskej postavy. Quentinovo precitnutie na konci filmu ma nadchlo. Hudba tiež skvelá. Keby sa objavil na plátne pred The Perks Of Being a Wallflower, možno by som bola unesená. No Charlie tému dospievania zvládol tak neskutočne dobre a prišiel s niečim tak iným, že Papierové mestá sú už len ďalšie v poradí. / Film má u mňa uznanie aspoň za to, že funguje rovnako slušne aj na druhé pozretie. (08.10.2015)

Dramatická romance Hvězdy nám nepřály byla v rámci žánru skvělá. Prostě byla. Autorem knižní předlohy byl jistý John Green, po jehož další knize filmaři skočili. Dopadlo to méně slavně, ale pořád poměrně slušně. Její hlavní linií je pátrání po zmizelé lásce. Quentinovi nezmizela poprvé. Miloval ji už v dětství, kdy spolu trávili veškerý volný čas. Jenže možná tím, že on byl nesmělý a uťápnutý studijní typ a ona impulzivní divoženka, ji ztratil. Ve škole se roky prakticky jen míjeli. Pak se jedné noci objeví u něj v pokoji a vytáhne ho na pomstychtivé dobrodružství. Zase se sblíží a ona znovu zmizí. Doslova. Od rodiny, z města, od něj. Následuje nejméně zajímavá část příběhu – detektivní hledání stop. Naštěstí jej vystřídá společný road trip přes několik států, na kterém Quentina doprovázejí dva kamarádi a dvě dívky. Je to sympatická linie o dospívání a dospění. Horší je to se samotnou zmizelou sousedkou – není moc důvodů, proč by ji hrdina i divák měli považovat za výjimečnou. Ostatní postavy jsou vesměs fajn, ovšem přítomnost nějakého výraznějšího charakteru bych uvítal. Stejně jako nějaké vyloženě silné momenty, těch je prostě málo (ve výsledku to není ani romantický snímek, rozhodně ani bláznivá komedie). Na druhou stranu se poměrně dost povedl soundtrack. Žijme přítomností. (05.08.2020)

Hezký film o tom, co se všechno může stát ve chvíli, kdy se zamilujete. Tyhle filmy dospívání a zlomu, kdy člověk odchází ze střední, jsou docela vděčné, a to i proto, že jsou většinou velmi dobré. Tenhle je dobrý. Je vtipný, je nostalgický a je místy skutečně krásně absurdní, což jsem si prostě užíval. Padla na mě mírná vzpomínková nálada. (12.10.2015)

Film pracuje s jednoduchým faktem papírových měst, je mírně tajemný a je vložen do romantického příběhu, ze kterého nečiší zoufalství, ale je tak akorát, aby to chutnalo i mužskému pohlaví. Překvapivě i já jsem si přál jinačí konec, ale možná právě díky tomu jsou Papírová města tím, na která se jen tak v hromadě romanťáku nezapomene. Lepší čtyři hvězdičky. (08.06.2017)

Každého diváka v končících -nácti, který Paper Towns přijme za absolutní modlu, si nová Greenovka zaslouží. Protože stejně jako v nás na celý život zůstane dobrodružství chtivá duše toužící po zážitku typu "Devět úkolů", zůstává v nás i ten nejistý člověk, který někoho potřeboval najít víc než co jiného. A třeba ho našel, třeba ne. Ale právě proto, že jsme za sebou všichni alespoň jednou museli nechat to nejcennější, je ten finální road trip dokonale osvobozující. Při čtení předlohy jsem poslední dějství nebyl schopen rozklíčovat tak, aby nebolelo. Na plátně jsem ale příběh Quentina a Margo konečně akceptoval ve všech směrech - a byla to katarze bez přehánění neopakovatelná. Takže zatím nashle. Času je totiž málo a někdo ty stopy musí jít začít hledat. (24.07.2015)